Secret../TEEN WOLF CZ *DOKONČENO*

Nesmím o tebe přijít

Nahnula se a vyzvracela černou krev. Všichni jsme se na ni dívali a já ji stále držela za ruku, aby nespadla. Divila jsem se, že se vůbec pohne, když má tolik zlomenin. Nepřežije to.. když zvrací černou krev, znamená to, že umírá. Tělo se snaží bránit ale pere se to v ní. S kašláním a bolestí v očích se na mě podívala. Mě stále stékají slzy po tvářích. Jak já sakra nenávidím ty slaný kapky, který ukazují vaše pocity a náladu. ,,Proč brečíš?" palcem pohladila moji ruku. ,,Víš Mio.. ty-ty umíráš.." další slzy se valily dolů po mých tvářích. Mia se mi podívala do očí ,,ne Jane, já tě neopustím" pronesla a lehce se na mě usmála. Derek stál z druhé strany a držel ji za rameno. Rozkašlala se a další dávka černé krve se hrnula přímo na mě. Nic jsem si z toho nedělala. Co taky že? Deaton jí dal něco, co usměrní bolest a ztiší návaly černé krve. Po chvíli Mia usnula.

,,Je nějaká šance, že přežije?" ptala jsem se Dereka, se kterým jsem právě teď seděla vedle v místnosti. Ostatní už šli domů a my dva jsme tu zůstali s Miou. ,,Moc velké šance nejsou. Spíš žádná. Ale myslím si, že to zvládne, nenechala by tě v tom samotnou. Má tě ráda, a tohle by ti neudělala" pousmál se a rukou mě objal kolem ramen. Je jako starší brácha. Mám s ním super vztah. Možná je to tím, že jsme oba vlkodlaci a Alphy. Hlavu jsem si položila na jeho rameno a pomalu usnula.
***
Slyšela jsem, jak někdo přichází. Už jsem vnímala ale stále jsem vypadala, že spím. Přišel Stiles, a když viděl mě a Dereka, byl naštvanej. Nikdy bych do něj neřekla, že je tak žárlivej ale možná je to tím upírem. Začal se s Derekem hádat. Já otevřela oči a oba je propálila pohledem. Vstala jsem a šla se podívat na Miu. Ležela na zádech a spala. Vypadala, jako kdyby nedýchala. A taky že ne. ,,Stilesi, Dereku, dělejte pojďte sem! Mia nedýchá!" zařvala jsem a oba se hned vyřítili k ležící Mii. Začala jsem masáž srdce a umělé dýchání. Po pár minutách se mi to povedlo a Mia ze sebe vyhodila další dávku černé krve. Byla ní zadušená kvůli tomu, že spala na zádech.

,,Už to nezvládne, umře." začaly mi po tvářích stékat horké slzy. ,,Neboj, zvládne to, musíme věřit" pronesl Stiles, se kterým jsem byla u něj doma. Zítra už jdu do školy. Nevím, jak to bez Mii budu všechno zvládat. Jestli umře, nepřežiju to. Na veterině s ní zůstal jen Derek. Řekla jsem mu, aby mi dal vědět, kdyby se něco změnilo. Mrzí mě to, že jsou naši rodiče lovci ale má to jednu výhodu. Nemusím jim nic složitě vysvětlovat, protože o všem vědí.

,,Skočím si pro pár věcí domů a mamka by mě určitě ráda viděla" usmála jsem se na Stilese a do kapsy od černých jeanů jsem si hodila telefon. ,,Dobře, ale vrať se co nejdřív" úsměv mi opětoval a políbil mě. Vyskočila jsem oknem a prchala lesem směrem k našemu domu. Ano, vím, že můžu jít dveřmi ale oknem je to lepší a taky rychlejší. Doběhla jsem k našemu domu a zazvonila. Otevřela mi mamka, která mě prudce objala.

Pustila mě dovnitř a beze slova si šla sednout k jídelnímu stolu. Vyběhla jsem nahoru a sbalila si pár kousků oblečení a věci do školy. Sešla jsem dolů po schodech a sedla si k mamce, která hleděla do prázdna. ,,Mami, jsi v pořádku?" starostně jsem se na ní podívala. ,,Ano, všechno je fajn" řekla úplně prázdným hlasem. Jako kdyby neměla žádné city. Bylo to až děsivé. ,,Neboj, bude v pořádku, dostane se z toho." pohladila jsem ji po zádech a trochu se promrvila na židli. ,,Já vím, co znamená, když při přeměně na vlkodlaka produkuješ černou krev.." pohlédla mi do očí. ,,Pořád je malá šance, že to zvládne. Mě jste taky pohřbili moc brzo a vidíš, že žiju. Nedělej ukvapený závěry" usmála jsem se a objala​ ji. Objetí mi opětovala a po tváři jí spadla slza.

,, Já už půjdu ano? Zítra se vrátím domů" vstala jsem ze židle a vzala si svoje věci. Mamka se postavila a šla mě vyprovodit. Vydala jsem se lesem zpět ke Stilesovi. Naposledy jsem mamce zamávala a rozběhla se. Za necelých 5 minut jsem stála u dveří. Zaťukala jsem a za chvilku jsem slyšela kroky. Otevřel mi Sheriff Stilinski a s úsměvem mě pustil dál. Vyšla jsem schody a věci si hodila na skříň. Stiles ležel na posteli a vypadalo to, že spí. Lehla jsem si k němu a políbila ho na tvář. Vzbudil se a políbil mě. Zazvonil mi telefon.
D:,,Ahoj, s Miou se něco děje, rychle přijďte za námi"
J:,,Dobře, hned tam budem"
D:,,Ale rychle!" řekl a ozvalo se pípání. Telefon jsem hodila do kapsy a podívala se na Stilese, který to všechno slyšel. Vstal z postele a oba jsme vyskočili oknem. Lesem jsme běželi přímo k veterině

Naštěstí tady je všechno přes les blízko a u veteriny jsme byli za pár minutek. Vešli jsme dovnitř. U Mii seděl Derek a vedle stál Deaton. ,,Co se s ní děje?" podívala jsem se na všechny přítomné. ,,No, to co se s ní děje je hodně zvláštní a nevím, jestli se to už někdy stalo. Začala se hojit ale stále produkuje černou krev. Což znamená, že tělo přijalo vlkodlaka ale zároveň s ním stále bojuje." podíval se na mě a Mia ze sebe mezitím vyhodila další várku krve. Se starostlivostí v hlase jsem se zeptala ,,a co to znamená?" otočila jsem se na Dereka, který pozoroval Miu. ,,To nevím, jak už jsem řekl, nejsem si jistý, jestli se to už někdy stalo, ani nevím, jestli je to vůbec možné.."

Ahoj Vlčíci 😘
Nová kapitolka je na světě! Moc se omlouvám, že jsem jeden den vynechala ale dochází mi nápady. Do budoucna mám už něco vymyšlené ale do téhle situace úplně nevím. Tak jestli máte někdo nějaký nápad, klidně ho napište do komentáře! 😄
Zatím Páčko 🐺😘