Nový klan (Pozastaveno)

12.

O 6 měsíců později.

Tlapka s Čerňákem seděla u padlého stromu. Už se stmívalo a Prašný je konečně zařadí mezi válečníky.
,, Nechť se všechny kočky shromáždí u padlého stromu." Začal Prašný s rituálem. ,, Dnes tyto kočky dokázaly že jsou hodny stát se válečníky." Odmlčel se. ,, Dobrá. Od této chvíle se Čerňáku budeš jmenovat Černý plamen." Řekl Prašný a přišel k Čerňákovi. Ten mu uctivě olízl rameno.
,, A ty Tlapko se budeš jmenovat Bílé srdce." Řekl a Tlapka mu olízla rameno.
,, Černý plamene, Bílé srdce. Dnes budete celou noc v tichosti hlídat náš klan." Řekl Prašný a šel do svého pelechu.
Všichni jim šli gratulovat a pomalu chodily do pelíšků. Bílé srdce si šla sednout do prostřed mýtiny. Černý plamen seděl kousek od ní. Bílé srdce se dívala na oblohu plnou hvězd. Ale její pozornost upoutal pohyb ve křoví.
Chvíli se nic nedělo, tak si řekla že se jí to jen zdá, ale pak se ze křoví vynořila kočka a někam šla.
Bílé srdce se zatajil dech. Kočka mířila do Vránina doupěte. Ale před ním se zastavila a podívala se na Bílou.
,, Pojď za mnou." Řekla kočka a šla k léčitelce. Bílá se zvedla a šla za kočkou dokud nebyla u léčitelky. Všimla si, že se kočka obrátila a utíkala pryč.
,, Co to ?" Řekla. Když uviděla před sebou zářící zelené oči. Věděla že to není nikdo z klanu, protože ta kočka měla cizí pro Bílou zároveň neznámý pach.
,, Kdo jsi ? A co děláš na území Měsíčního klanu." Zeptala se Bílá a zadívala se kočce do očí. Dokud ji něco nesrazilo k zemi. Bílá se po nepříteli ohnala tlapou a shodila kočku ze sebe.
,, Nech našeho velitele být." Řekla kočka a postavila se. Měla ledově modré až bílé oči. Modrý až zelený kožich a křídla ?
,, Co jste zač ?" Zeptala se a vrhla pohled za kočku kde viděla jak z keře vylézají další.
,, Jsme kočky znetvořené dvounožci." Řekl kocour který byl hned za kočkou.
Bílé srdce se na něj podívala nechápavým pohledem.
,, Modro očko." Řekl kocour a kývl.
Modro očka se připravila k boji. Bílá se postavila do bojové pozice a čekala kdy po ní kočka skočí. Modro očka vyskočila ale minula Bílou protože se přikrčila. Bílá se postavila a hned skočila na kočku takovou silou až se obě odkutálely do prostřed tábora.
Brzy se obě kočky proměnily v kouli plnou chlupů. Z pelechů vybíhaly kočky a nevěděly co se děje a jen uskakovaly Bílé a Modré z cesty.
,, Co se to tu děje !" Zakřičel Prašný měsíc. ,, Vetřelec ?"
,, Vetřelci ! Jsou u Vrány !" Zavrčela Bílá.
,, My a vetřelci ?! To sotva !" Zaprskala kočka a naježila se.
,, Tak co tady děláte ?!" Zavrčel Prašný a z očí mu srčely blesky.
,, Hledáme místo kde se budeme moct zabydlet." Z Vránina doupěte vyšel kocour se zelenýma očima. ,, A jmenuji se Zelený měsíc."
,, Bílá." Přiběhla Vrána. ,, Ukaž ošetřím ti rány." A začala si připravovat bylinky, když v tom se Bílé rány okamžitě zahojily a nebylo poznat že nějaké měla. ,, Co to ? Tvé rány zmizely." Řekla Vrána a vytřeštila oči.
Bílá se podívala na zadní nohu kterou ještě před chvílí měla od krve s obří ránou. ,, To není možné." Řekla a podívala se na ostatní. Všichni se na ni dívali a každý udělal krok dozadu. Jediný kdo to neudělal byl Černý plamen. Ten k ní přišel a prohlížel si ji. Bílá se zadívala na kočku s křídly. Chyběl jí kus křídla a pod okem měla velký krvavý škrábanec. Bílá zavřela oči a soustředila se na kočku a představila si jak kočce dorůstá křídlo a vážně se to stalo. Kočce dorostlo křídlo a jizva pod okem zmizela.
,, Děkuji." Řekla kočka a postavila se.
Bílá otevřela oči. Potěšilo ji že ji kočka už nechce zabít, ale když uviděla jak se na ni všichni dívají hned poznala že to neměla dělat.
Na mýtinu vběhly další kočky. Jedna (kočka) byla modrá a na hrudi měla hvězdu, další (kocour) byl žlutý a na bocích měl blesk a poslední (kocour) byl bílý, černé tlapy a s černými fleky. Okamžitě se postavili za velitele a připravili se k boji.
,, Klid." Řekl Zelený měsíc.
Davem koček se roznesl divný šum.
,, Je jako oni !" Zvolal někdo mezi kočkami.
,, Nejsem !" Zvolala Bílá a otočila se tím směrem z kama to šlo. Černý plamen který seděl vedle Bílé se zvedl a šel mezi kočky. Po chvíli bylo slyšet jen syčení. Černý znovu přišel k Bílé a olízl ji na hlavě aby ji uklidnil.
,, Rádi bychom se někde usadili nevíte kde by to šlo ?" Zeptal se Zelený a podíval se na Prašného.
,, Nevím, ale mohli by vám pomoct naši válečníci." Řekl Prašný a podíval se na kočky.
,, Děkujeme. Už půjdeme." Řekl Zelený a chystal se k odchodu.
,, Počkat. Mohli byste tady někde v táboře přespat a ráno se vydat na cestu." Řekl Prašný.
,, Dobrá. Děkujeme."
,, Tak si tady někde najděte místečko."
Kočky se jedna po druhé rozcházely jen Prašný, Bílá a Černý zůstali na mýtině.
,, Bílá, Černý , chci abyste těm kočkám pomohli s hledáním domova." Řekl Prašný. ,, Ale teď běžte spát ať nejste unavení. A pošlu s vámi ještě někoho."
,, Ano." Řekli oba sborově. ,, A jsme uznáni za válečníky ?" Zeptal se Černý.
,, Ano a teď už běžte."
Bílá a Černý šli do válečnického doupěte a hned usnuli.