14.

58 2 4
                                    

,, Modro očko ?" Zeptala se Bílá. Nic. Bílé se nahrnuly do očí slzy. Cítila, že mají mezi sebou velké pouto, ale nevěděla proč. Bílá usoudila že bude dobré jít bojovat. Ještě se naposledy dotkla čumáčkem jejího modrozeleného kožichu a chtěla jít, když v tom se jí zavřely oči a ona omdlela. Probrala se u jezírka obklopeným keřy. V rybníku se odrážel měsíc a hvězdy. Bílá se postavila a rozhlédla se kolem sebe.
,, Kde to jsem ?" Zeptala se Bílá sama sebe. Ale nic se neozvalo. Bílá se podívala na svůj odraz. Bílá se zarazila. Vedle ní stály dvě kočky. První byla kočka s ledově modrýma očima. Měla fialovou srst a stejně tak i křídla. Druhý byl černý kocour s bílým pruhem na zádech a s křídly. Bílá se podívala na sebe. Měla kožich jako galaxie. Fialovo modré skvrny které se pořád měnily. Na některých místech i růžová, měla jasně bílé tlapky a konec ocásku. Její srdce jasně zářilo. Bílé se zatajil dech. Cítila, že to znamená jediné. Je z tohoto klanu. Ale proč tedy vyrůstala v Měsíčním klanu ?
,, Protože nám tě ukradli vlci." Bílá se lekla. Podívala se za sebe. ,, Ahoj dcerko." Řekla kočka co byla za ní.
Bílá se jen dívala a nic neříkala. Pak se jí před očima objevil obraz jak černý vlk nese malé kotě. Vlk šel kolem černého lesa. Ale v tom na něj zaútočily kočky z Měsíčních. Vlka zahnali a kotě vzali do tábora kde nakonec vyrostlo. Pak se ale objevil obraz dvou nešťastných koťat. Jedno bylo zelené s křídly a druhé šedé se žlutou tlamičkou.
,, To jsou tvé sestry." Řekl momentálně kocour.
,, Mami ? Tati ?" Řekla Bílá.
,, Ano dcerko." Řekla kočka.
Bílá se přitulila ke svým rodičům. Ale to už se probudila. Už bylo po boji.
,, Ahoj sestřičko." Uslyšela povědomý hlas. Byla to Modro očka.
,, Ahoj sestro." Řekla Bílá a usmála se. Modro očka se dotkla s Bílou čumáčky.
,, Škoda že se toho nedožili rodiče." Řekla Modro očka smutně.
,, Ne. Díky nim vím že patřím tady."
Bílá se postavila a podívala se na sebe. Vypadala stejně jako ve snu, ale přibyly jí křídla.
,, Chceš vidět Zlatou kapku ?" Zeptala se Modro očka a šla k nějaké kočce.
,, Počkej." Řekla Bílá a dohnala Modro očku. Ta ji zavedla za šedou kočkou se zlatou tlamičkou.
,, Ahoj Zlatá kapko." Řekla Modro očka.
,, Ahoj. Kdo to je ?" Zeptala se
,, Naše sestra." Odpověděla Modrá. (odteď ji takto budu psát)
,, Vážně ?"
,, Ano."
,, To není možné. Přece rodiče říkali že už ji neuvidíme."
,, Já vím ale vždyť ji vidíš. A oni sami mi řekli že je to naše ztracená sestra. A i ona to ví."
,, Dobrá. Ahoj já jsem Zlatá kapka. Léčitelka tohoto klanu." Řekla Zlatá a podívala se na Bílou.
,, Já jsem Bílé srdce. Válečnice." Řekla Bílá a dotkla se se Zlatou čumáčky.
,, Modro očko ? Můžu s tebou mluvit o samotě ?" Zeptala se Bílá a otočila se na Modrou.
,, Jasně." Řekla Modrá a šla s Bílou kousek dál. ,, Co potřebuješ ?" Zeptala se.
,, Naučíš mě létat ?" ,, Proč ne ? Jestli chceš tak ti můžu pomoct naučit tě ovládat tvé schopnosti." Řekla Modrá s úsměvem.
,, Ty víš jak zjistit co mám za schopnosti ?" Zeptala se Bílá.
,, No jasně. Stačí zajít za Lesklou říčkou." Řekla Modrá.
,, Tak jdeme ?"
,, Jo."
Bílá a Modrá šly k Lesklé říčce.
,, Ahoj říčko." Řekla Modrá.
,, Ahoj Modrá. Copak potřebuješ ?"
,, Tady má sestra chce zjistit co má za schopnosti." Řekla Modrá a ukázala na Bílou.
,, Žádný problém. Jen chvilku počkejte."
,, Ano."
Z Říččinin tlapek to růžově zazářilo, ze země se na povrch prodraly malé krystaly.
,, Tak hotovo. Jak se jmenuje tvá sestra Modro očko ?" Zeptala se Říčka.
,, Bílé srdce." Řekla Modrá.
,, Bílé srdce pojď ke mě. A stoupni si do toho kruhu." Řekla Říčka.
Bílá si stoupla do kruhu a krystaly začaly zářit. Kolem bílé se objevilo mnoho znaků.
,, Kolem tebe jsou znaky. Ta vlnka je větr, list je ovládání rostlin, hlava kočky je léčitelství, dvě vlnky je voda, krystal led, plamen oheň a mnoho dalších."

(666 slov)

Nový klan (Pozastaveno)Kde žijí příběhy. Začni objevovat