15.

1.3K 129 2
                                    

,,Jsi v pořádku?" zeptal jsem se Erena, když jsem nastartoval auto.
,,J-jo, to je...dobrý." špatně se mu mluvilo.

,,Radši pojedeme do tý nemocnice." rozhodl jsem se.
,,N-ne! Do nemocnice já nechci. Jeď domů." nechtěl jsem, aby se mu něco stalo a hrozně jsem se o něj bál, ale příkývl jsem a jel domů. Doma jsem mu pomohl z auta a vešel s ním do bytu. Posadil se na sedačku a zhluboka se nadechl a vydechl.
,,Je ti dobře?" zeptal jsem se ho.
,,Jo, jen si dám sprchu, umyju ze sebe tu krev a bude to ok." usmál se na mě.
,,Ty seš blázen, proč ses s ním pral? Viděl jsi, že byl o dost vyšší než ty, že jo?" začal jsem na něj hned vyčítavě chrlit otázky.
,,Vždyť jsi ho viděl, byl úplně mimo a byl hodně nasranej." dodal jsem.

,,Nechci, aby o tobě někdo mluvil špatně." řekl a podíval se jinam.
,,Proboha, chováš se teď jak malej. Kdybych měl zmlátit každýho, kdo si o mně někdy otřel hubu, musel bych všechny mlátit na potkání. To seš normálně takhle moc výbušný?" zeptal jsem se ho.
,,Občas." řekl s úsměvem , vstal a pomalu šel do koupelny.

,,Chceš pomoct?" zeptal jsem se ho, bál jsem se o něj. Otočil se na mě a šibalsky na mě zamrkal.
,,Jestli chceš." Pozvedl obočí.
,,Ty po to všem, co se teď stalo, dokážeš myslet i na takovýhle věci?" zeptal jsem se ho pobaveně. Jen pokrčil rameny.
,,Kdyby něco, hned mě zavolej, budu v obýváku." řekl jsem mu a on zalezl do koupelny. Zapnul jsem si telku a rozvalil se na gauč. Téměř okamžitě jsem usnul. Vzbudil mě až tlak pod hlavou a Erenovo bolestné syknutí. Otevřel jsem oči. Eren se nade mě skláněl, jednou rukou mě držel pod hlavou a druhou těsně pod zadkem.
,,Co to děláš?" zeptal jsem se ho a protřel si oči.

,,Chtěl jsem tě odnést do postele, ale to břicho ještě trochu bolí. Promiň, nechtěl jsem tě vzbudit." řekl Eren.
,,To je dobrý, je všechno v pořádku?" Už byl umytý, převlečený a krásně voněl.
,,Jasně, nic to není. Pojď půjdeme si lehnout." usmál se na mě. Vypnul jsem televizi, v ložnici se převlékl a zalezl k Erenovi do postele.
,,Miluju tě, Levi. Strašně moc jsem se do tebe zamiloval." vyznal se mi Eren. Znělo to tak strašně hezky. Nejkrásnější na tom bylo to, že jsem se při odpovědi nemusel přetvářet. Říkal jsem to upřímně.
,,Já tebe taky, Erene." usmál jsem se na něj, ale byla už tma takže to asi neviděl. Zvedl se na loktech a naklonil se nade mě. Věnoval mi krásný dlouhý polibek. Pak se trochu odtáhl, ale stále jsem na sobě cítil jeho horký dech. Dal jsem mu svojí ruku za krk a přitáhl si ho do dalšího polibku. Eren se ochotně zapojil a oplácel mi polibek. Po chvíli se mi jazykem probojoval dovnitř. Nemohl jsem si pomoct, za chvíli jsem cítil, jak mi vzrušení probíjí celým tělem. Co to se mnou provádíš, Erene. Poodtáhl jsem se a Eren přemístil své polibky na můj krk. To už jsem nevydržel, rukou jsem mu zajel pod tričko. Bolestně sykl.
,,Ježiši, promiň." omluvil jsem se hned.
,,To je dobrý, jen to břicho." odvětil Eren.

,,Zlato, nech to na jindy, až budeš fit. Bojím se, aby se ti nic nestalo." řekl jsem mu starostlivě.
,,Ne, tohle si nenechám ujít." řekl a jazykem mi olízl ucho.
,,Erene, nechci ti ublížit." řekl jsem mu a odtáhl se od něj.

,,Tak nic nedělej, jo? Já budu všechno dělat sám a neublížíš mi." naléhal.

,,D-dobře." řekl jsem a oddal se jeho péči.

Let me go [Ereri FF]Kde žijí příběhy. Začni objevovat