Let me go [Ereri FF]

22.

Rychle jsem vyběhl do chodby, vzal klíče obul si první boty, které jsem viděl a běžel ven. Za mnou běžel Marco a volal na mě.

,,Levi! Uklidni se, takhle nemůžeš řídit! Dej to sem, já tě tam dovezu!" křičel. Nic jsem nevnímal, vlezl jsem do auta a snažil se nastartovat. Strašně se mi klepali ruce.
,,Kurva!" zakřičel jsem. Marco otevřel dveře od auta.
,,Levi sedni si vedle, já tě tam dovezu, takhle nemůžeš řídit, vybouráš se." taky rychle dýchal. Vylezl jsem z auta, oběhl ho a sedl si na místo spolujezdce.
,,Jeď!" začal jsem hysterčit. Marco nastartoval a vyjeli jsme. Jeli jsme hodně rychle a za chvíli byli před nemocnicí. Ani jsem nečekal až zastaví a když zpomalil, otevřel jsem dveře a doslova z nich vyskočil. Spadnul jsem na koleno a asi si ho i rozedřel. Nevnímal jsem to. Běžel jsem do nemocnice a uvnitř se zmateně se rozhlížel. Běžel jsem chodbou dál a přede mnou zrovna ze dveří vylezl Erwin v doktorském plášti. Přiběhl jsem k němu, chytl ho plášť a začal na něj křičet.
,,Erwine, ty hajzle, cos mu udělal! Kde kurva je?" šílel jsem. Erwin mě chytil za ruce.
,,Levi, uklidni se, seš v nemocnici!" zvýšil hlas Erwin.
,,To je mi úplně u prdele!" řval jsem dál.
,,Levi! Vyboural se na motorce!" zakřičel. Nemohl jsem mluvit,  úplně mi vyschlo v krku.
,,Je v pořádku, Levi, uklidni se." Snažil jsem se zhluboka nadechnout a vydechnout. Podlomily se mi nohy a sesunul jsem se na zem. Erwin se klekl ke mně. Prohrábnul jsem si vlasy a snažil se uklidnit.
,,Můj bože." vydechl jsem. Erwin mě zatím hladil po ramenou. Erene, co mi to děláš. Za chvíli přiběhl Marco a když viděl, jak mě Erwin hladí, trochu se zasekl.

,,Seš v pohodě, Levi?" zeptal se a pomohl mi vstát. Sedl jsem si na lavičku. Je v pořádku, tak moc se mi ulevilo.
,,V pohodě, Levi?" zeptal se Marco.
,,Jo." vydechl jsem.
,,Chci ho vidět." hned jsem vstal a otázku směřoval na Erwina. Vtom vyšel z ordinace v doprovodu sestřičky, měl ovázanou hlavu, ruku v sádře a zašité obočí.

,,Erene!" vyběhl jsem k němu.

,,Levi." usmál se na mě.

,,Jsi v pořádku, Jsi celej? Cos dělal, sakra! Měl jsem strach!" opět jsem zvýšil hlas a po tváři mi stekla slza. Erene, já o tebe nechci přijít!

,,Jsem v pohodě, Levi. Buď v klidu. Nechtěl jsem ti volat dřív, než budu po všech vyšetřeních, ale...pan doktor tě chtěl asi vidět dřív." řekl a nevraživě se podíval na Erwina. Ten mu pohled oplatil.

,,Hlavně že seš v pořádku, počkám na tebe." usmál jsem se na něj a věnoval mu dlouhý polibek na rty. Potom se se sestřičkou odebral pryč. Sedl jsem si na lavičku a opřel se o zeď. Byl jsem rád, že je všechno v pohodě. Erwin si sedl vedle mě.

,,Dojdu ti pro pití do automatu." řekl Marco a odešel. Nechtěl jsem tu být s Erwinem sám, ale Marco tu asi taky nechtěl být.
,,Jak dlouho jsme se neviděli?" začal Erwin konverzaci otřepanou frází.

,,Nevím." odsekl jsem mu.
,,Levi, nemůžeme se normálně bavit? Změnil jsem se." řekl mi. O můj bože, další otřepaná fráze.
,,Erwine, naposledy, když jsem se s tebou chtěl bavit, tak si mému příteli téměř zlomil nos." řekl jsem mu podrážděně.