Let me go [Ereri FF]

27.

Probudil jsem sed o krásného nedělního rána. Ovšem to probuzení až tak krásné nebylo. Někdo mi volal. Mám pocit, že tak dvacetkrát za sebou. Zvedl jsem mobil a poznal po hlase Jeana. Vůbec jsem mu ale nerozuměl, neustále něco drmolil.
,,Co? Cože? Já ti fakt nerozumím." řekl jsem mu. Eren se vedle mě také začal probouzet.
,,Počkej, dám ti Erena." strčil jsem mobil do ruky probouzejícímu se Erenovi.
,,Kdo je tam?" řekl rozespale Eren.
,,Jeane, jsi to ty? Počkej, já se musím probudit." drmolil do mobilu zase Eren. Raději jsem vstal a šel si dolů udělat kafe. Chvíli jsem tam tak seděl sám a přemýšlel. Zanedlouho do kuchyně dorazil vykulenej Eren s mým mobilem v ruce.
,,Co se děje?" zeptal jsem se ho.

,,Jean a Marco se budou brát." řekl. Překvapilo mě to, ale nemůžu říct, že je to šokující. Překvapilo mě to kvůli tomu, co mi říkal Marco. Myslel jsem si, že je to spíš na rozchod. Na druhou stranu, chodí spolu už dost dlouho a řekl bych, že se jim spolu daří. Ale jak jsem už jednou řekl - nikdo nemůže soudit vztahy druhých.
,,To jim přeju." řekl jsem.
,,Ty nejsi překvapený?" zeptal se mě.
,,Co tě na tom tak překvapuje, Erene?" zeptal jsem se ho nazpět.
,,No...já nevím, prostě je to takový náhlý." řekl.
,,A jaký to má být? Má rok předem oznámit, že za rok by se mohli vzít? Jsou spolu dost dlouho,myslím, že to není náhlý." Překvapovala mě spíš jeho reakce.
,,Není to hezký?" usmál se najednou Eren.
,,Co?" řekl jsem, ale Eren mi už nestačil odpovědět, protože zazvonil zvonek.
,,Já tam jdu." řekl jsem podrážděně a vstal ze židle.
,,Já se jdu zatím převlíct." řekl mi Eren a vyběhl nahoru. Došel jsem ke dveřím, otevřel je a strnul jsem na místě.

,,Levi." řekl mi.
,,E-Erwine." řekl jsem polohlasem. Jen se na mě usmál.
,,Co tu děláš?" zeptal jsem se hned. Ještě že šel Eren nahoru.
,,Levi, chtěl jsem tě vidět." Nahlas jsem polkl. On se snad vážně zbláznil.
,,Erwine, já už mám vlastní život, tohle nemůžeš dělat a ani říkat." řekl jsem mu klidně.
,,Levi, jednou jsem tě nechal jít, ale podruhé tě už ztratit nechci." řekl a smutně se na mě podíval.

,,Erwine, nemůžeš ztratit něco, co jsi předtím neměl." odvětil jsem mu. Bože, proč je to tak těžký.
,,Levi." zašeptal.
,,Erwine, já ti nechci ublížit ještě víc, než jsem ti už ublížil, ale teď mě, prosím, poslouchej." zhluboka jsem se nadechl.
,,Já jsem s Erenem šťastný. Jsem s ním šťastný tak, jak jsem s tebou nikdy nebyl a nebudu. Není to o tom, že jsi špatný. Je to o tom, že se k sobě nehodíme. Nehodíme se k sobě, ať chceš nebo ne. Jsem s ním šťastný jako nikdy s nikým nebudu. V tom to je. On je moje štěstí, Erwine, prosím, pochop to. Já vím, že si myslíš, že jsem pro tebe byl ten pravý já, ale tak to není. Někde je někdo, kdo ti dá mnohem víc než jsem kdy dokázal já. Já už někoho takového našel a nehnu se od něj. Už ne. Erwine. Musíš mě nechat jít. Ne jen fyzicky. Ale i tady." řekl jsem a dvěma prsty mu poklepal na hlavu.
,,Nech mě jít, Erwine. Nech mě jít a otevři se pro někoho jiného." Doufám, že to pochopí. Dlouhou chvíli bylo ticho. Pak ale řekl něco, po čem mi přejel mráz po zádech. Ale bylo to tak dobře.
,,Sbohem, Levi."
,,Sbohem, Erwine." řekli jsme si, Erwin se otočil, nasedl do auta a odjel. Zavřel jsem dveře. Slzy se mi draly do očí. Udělal jsem chybu?
Po chvíli jsem se otočil a naproti vchodovým dveřím na schodech seděl Eren. Seděl tam a upřeně se na mě díval. Na tvářích měl stopy od slz. Slyšel to. Slyšel to všechno. Pomalu jsem k němu přešel. Eren si stoupnul a pomalu scházel schody. Stál jsem pod schody a on na prvním schodu. Už tak byl vyšší než já. Musel jsem hodně zaklonit hlavu, aby jsem se mu podíval do těch jeho upřímných očí. Všechno, co jsem řekl Erwinovi, byla pravda. Pohledem do očí mého milovaného se ten pocit ještě umocnil. Tak moc ho miluju. Eren se na mě díval, jako by mi četl myšlenky.
,,Miluju tě, Levi." řekl a to stačilo. Stačilo to na to, aby jsem věděl, že jsem se rozhodl správně.

,,I já tebe, Erene."

-KONEC-

Tak a máme tu konec :) Budu ráda, když mi napíšete, jak se vám příběh líbil (komentáře, zprávy). Pokud byste si rádi ode mě ještě něco přečetli, připravuji další dva příběhy, které (snad) i brzy zveřejním, nebo si můžete přečíst mou první knihu (dokončenou) ,Don't leave me [Ereri FF]'.

Děkuji všem, kteří u příběhu zůstali až do konce.