Let me go [Ereri FF]

21.

O rok později.

Koupili jsme si s Erenem malý domek. Nejsme spolu ještě tak dlouho, ale oba máme pocit, že se známe věčnost. Dokonce jsme si koupili i psa. Musel jsem ho pořádně vycvičit, aby neskákal na gauč, protože je pak celý od chlupů. Už tak musím vytírat dvakrát denně.

Domek je kousek od města, takže do práce musím dojíždět, ale nevadí mi to, je tu božský klid. Eren si ze dvou pokojů udělal krásný fotoateliér. Máme i malou zahrádku, kterou obstarává Eren, protože mě to všechno umře pod rukama. 

Když jsem přijel z práce, Eren už byl pryč. Nenapsal ani nenechal vzkaz, kam jde. Zazvonil zvonek u dveří, tak jdu otevřít. Marco.
,,Ahoj, je doma Eren? Nemůžu se mu dovolat." řekne hned.

,,Ahoj, není. Pojď dál, ale zuj se, teď jsem vytřel." řekl jsem mu a šel chodbou do kuchyně.
,,Dáš si kafe nebo čaj?" zakřičel jsem na něj z kuchyně.

,,Kafe, díky." přišel za mnou do kuchyně a sedl si ke stolu.
,,Kde máš Jeana?" zeptal jsem se ho a podal mu hrnek s kafem.
,,Jel k rodičům, jsem doma sám." posmutněl.
,,A ty se tam bojíš, proto jsi přijel?" zadíval jsem se na něj. Jen se na mě ušklíbl.
,,Jak vám to jde s Erenem?" zeptal se s úsměvem.
,,Super, jsem rád, že ho mám." řekl jsem mu upřímně.
,,On je taky šťastnej, furt o tobě básní, když s námi nejseš. Ještě jsem ho takhle nikdy neviděl. A myslím, že se k sobě hodíte." řekl mi Marco a já na něj docela překvapeně koukal.
,,A co ty s Jeanem?" zeptal jsem se naoplátku. Trochu posmutněl.

,,Já nevím." řekl po chvíli.
,,Co se děje?" zeptal jsem se ho a sedl si naproti.
,,Je teď nějaký divný." řekl.
,,Já myslel, že takový byl vždycky." odvětil jsem mu a on se zasmál.

,,Je teď takový nervóznější, chodí docela pozdě domů." řekl a sklopil pohled.

,,Aha, už tomu rozumím." řekl jsem a on ke mně vzhlédl.
,,Chceš se zeptat Erena, jestli se takhle choval, když ho podváděl s tebou." řekl jsem a čekal jeho reakci. Odvrátil ode mě pohled.

,,Podezříváš ho?" zeptal jsem se.
,,Nevím." řekl jen.
,,Myslím, že ti Eren moc nepomůže, přece spolu nebydleli." řekl jsem mu. Vím, že by potřeboval říct trochu něco jinýho, ale utěšovat fakt moc neumím.

,,Jak dlouho?" zeptal jsem se ještě.

,,Nevím, asi měsíc." řekl.
,,Dej tomu ještě čas, třeba má nějaký problémy." snažil jsem se ho utěšit. Přikývl a napil se kafe.
,,Kde máte Nelu?" rozhlížel se Marco.
,,Nelo!" zvýšil jsem hlas. Za chvíli jsem slyšel cupitání po schodech. Přilítla do kuchyně a hned skočila na Marca.
,,Nazdar, Nelo." hladil jí Marco a já se nepatrně usmál. Najednou mi zapípala SMSka. Šel jsem pro mobil, který jsem nechal na nabíječce. Vrátil se k Marcovi a otevřel zprávu. Psal mi člověk, od kterého bych to čekal momentálně asi nejméně. Chvíli jsem jen zíral na jméno u SMSky. Erwin. Co po mě proboha chce? Obsah zprávy byl dost stručný.

,Přijeď si pro Erena do nemocnice. Erwin.'

Ještě chvíli jsem vykuleně koukal na zprávu.

,,Levi? Děje se něco?" zeptal se starostlivě Marco. Neodpovídal jsem. Přešel ke mně a přečetl si zprávu.
,,Erwin? To je ten tvůj ex?" zeptal se a já jen přikývl.