Love without Limits(Cz)

Lavice v zadní řadě

Pátá kapitola
***

Každý den ve škole, podobu čtrnácti dnů jsem spolu s Haizakim byl poslední hodinu zavřen na toaletách, provádějíc všelijaké nemravnosti.

Ani jednou nás nepřistihli.
Ani jednou jsme nevynechali.
A ani jednou jsem nezjistil, jak to mezi námi doopravdy je.

,,Od teďka spolu chodíme, ne?" stále jsem musel myslet na onu větu.

Popravdě na základní škole jsem byl do něj zamilovaný. Taková ta dětská láska, co mě na střední škole na chvíli opustila.
Teď si troufám říct, že si ke mě láska našla zase cestu a stavila se na kávu.
***

Dnešní čtvrteční den jsme měli jen pět hodin a uklízecí služba zůstala shodou náhod na mě a na Haizakim.

Začal jsem tedy smazávat tabuli, načež si Haizaki sednul na lavici a pozoroval mě.
,,To je vše jen na mě?" zabručel jsem a domazal tabuli.

,,Jak to tak vypadá, tak ano." podíval se z okna.

Když jsem vše doklidil, stoupl jsem si před Haizakiho a chtěl ho popohnat, abych mohl zvednout židli na stůl, na kterém právě seděl.

Jenomže mě chytnul za ramena a prohodil si se mnou místo.

Náhle jsem seděl na lavici, načež mě Haizaki začal hladově líbat.

,,T-to chceš tady?" vydral jsem ze sebe mezi polibky.

,,Ano." odpověděl s ledovým klidem a úchylným úšklebkem ve tváři.