This is life w. MenT [DOKONČENO]

Je to v pohodě?

Uplynuly dva týdny od toho incidentu s Honzou. Už jsem v pohodě. Z nemocnice mě pustili 2. Den a za týden už pomalu začnu trénovat. Šantal je se mnou každý den. Jsem ráda že ji mam. Zažíváme spolu strašně moc zábavy.. vypráví mi příběhy z ranče, je mi smutno po Willovi.

,, Molly, zítra jedeme celá rodina do Pardubic vyřešit jednu nabídku.,, oznámila mi mamka když jsem se chystala projet se s Šantal na pennyboardu. Vzala jsem ho do ruky a utíkala na námestí kde jsme měli sraz, když jsme se viděly, rozeběhly jsme se proti sobě a obejmuly se. Daly jsme si náš poudrav a smály se. Na druhém konci náměstí bylo nějak hodně lidí, tak jsme se tam šly podívat.

Došly jsme tam a tam stál kovy a fotil se s fanoušky. Rozhodli jsme se že tam počkáme a taky se vyfotíme, přece jen kovy je celkem fajn. Po chvilce čekání vylezl z jedné budovy před kterou stál Kovy .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
Martin, obeběhla jsem kovyho a letěla k němu, Šany nevěděla co to dělam, ale šla za mnou. Těsně před ním jsem se zastavila a zavídala jsem se mu do očí. Měli divnou barvu,ale byly nádherné.. když jsem se vzpamatovala omluvila jsem se a poprosila o podpis a fotku, vyfotil se se mnou a já se zeptala jestli ho můžu obejmout. ,,to je jasný,? Řekl mile a objal mě. Rozloučili jsme se a já se Šany jsme odešly na nákupy, byla jsem z toho úplně vyklepaná.. On byl fak boží.. Z nákupáku jsem si odnesla nový Groptop a kabelku, Šany mě dovedla až domů. Rozloučily jsme se obejmutím a já šla. Doma mamka už dělala večeři, šla jsem jí pomoct a mezitím přišel Táta a přinesl nějaké papíry, prý ohledně toho zítřka, Přála bych si v Pardubicích jezdit, třeba mi to zařizujou.. Na tuhletu školu už stejně chodit nechci. Bylo by fajn dojíždět.

Le zítřek

Mamka mě došla vzbudit okolo sedmé, já jen udělala raní hygienu, oblékla si béžové šatky a vyrazila k autu. ,,Mami? Jedeme bavorákem nebo audinou??,, zeptala jsem se. ,,běž k audině,, odpoěděla máma.

V pardubicích jsme zaparkovali mezi nějakýma domkama, vůbec jsem nechápala. Byl tam žlutý, zelený a oranžový barák, všechmy byly velké a luxusní, jako stáje to nevypadalo, nechápavě jsem se ptala co se děje.

Vešli jsme na zahradu tohoto domu, a táta předával papíry a nějaký kufr nejspíše s penězněma chlápkovi co vylezl z toho baráku. ,,M-mami, to nemyslíš vážně že ne??!!,, skoro jsem zakřičela
,, zlatíčko klid, bude to tu super, přejdeš sem na školu, budeš tady docházet na ranč a bude tady spoustu kamarádů...,, řekla mamka.
,,ale co šany, jak jsme mohli??,,
,,klid.. šany tady chodí na školu, bude sem moct kdykoliv budeš  chtít.,, když jsem se trochu uklidnila tak jsme šli prohlédnout dům. Nejvíce mě zaujal můj pokoj

Byl úžasný, věděla jsem že tam chci bydlet. Byla to nádhera.. náš ovývák byl úžasný a koupelny? Ani nemluvím.

Když jsme dojeli domů, byla jsem tak unavená že jsem hned usnula.