This is life w. MenT [DOKONČENO]

Proč jsem to udělala?

S martinem jsme se pořád líbali, zarívala jsem mu svoje nehty do vlasů a do polibků se usmívala.

*pohled Honzy*

Musel jsem jít na program s fanoušky a mezi tím šla Molly někam s Martinem.

S lidma v hledišti  jsme dělali  blbosti a smáli se všemu, bylo to super, miluju je. Potom byla autogramiada. Dostal jsem tolik dárků... Mám ty nejlepší fanoušky...

Když mi program skončil, šel jsem najít Martina s Molly. Docela jsem se bál co vyvádějí, přece jen mám o molly strach. ,,chodím jak dement půl hodiny po zóně pro youtubery a nemůžu je nikde najít!?,, zamumlal jsem si pro sebe. ,,Třeba šly někam za fanouškama s Martinem..,, Pomyslel jsem si. Měl jsem už docela hlad, tak jsem šel do kavárny nebo co to bylo v kulturáku. Otevřel jsem dveře a podíval se směrem kavárna. ,,panebože!!,, vykřikl jsem potichu.. Nevěřil jsem vlastním očím.. ,,Martin mi ji přebral i když věděl že se mi líbí! ,, řekl jsem si v duchu. Byl jsem strašně naštvaný, vážně hodně... Chvilku jsem se na ně koukal, a pak mě uviděla Molly, tak jsem se rychle sebral a utíkal pryč.

Šel jsem k oktávce ale cestou mě viděl pořadatel a ptal se kam jdu že mam ještě program.. Ignoroval jsem ho a nasedl do auta a jel domů za Lindou. Nic jsem ji neřekl, nechtěl jsem aby na sebe byly naštvané. Šel jsem do pokoje a projížděl si sociální sítě, Martin dal na snap fotku s Molly a tam psal: ,,moje Mollyna,, naštval jsem se ještě víc. Najednou mi pípl messenger:
Molly: Honzíku, kam jsi nám utekl?? Fanoušci už tě chtějí na podiu.
Já: to ti může být jedno ne?
M: tvl co ti je?? Máš krámy?
Já: nooo.. Jasně myslíš že nevím kde si byla celou dobu s Martinem??
M: počkej, co?
Já: viděl jsem vás vím že mi jsme jenom kamarádi ale naštvalo mě to.
M: ježiš Honzo, to bylo nedorozumění, Martin se mi omluvil a tím to končí.
Já: promiň... Ale on mi to udělal schválně, a tam se už nevrátim a myslím že my by jsme se už neměli vídat.
M:Honzo! Co je to s tebou? Toto neříkej, prosím..
Já: promiň ale bude to tak lepší. Pa, mám tě rád. ❤
M: ale Honzí... Ja to nechapu.. Proč? 😢
Já: ale chápeš... Ahoj.
Tento uživatel už od vás zprávy nepříjmá.

Pohled molly

Panebože... Jen to ne, nechci ho stratit...

Běžela jsem domů a začala strašně brečet. Chtěla jsem se vysprchovat ale uviděla jsem něco, co jsem neměla. Ano, žiletku. Vzala jsem jí do ruky a přejela přes zápěstí. Tekla mi krev, ale uklidňovalo mě to..

Lehla jsem si do postele s pořezanýma rukama a usnula.

*pohled Honzy*

Bál jsem se oní, raději jsem jí chtěl naposledy zkontrolovat tak jsem se vydal k ní. Doma nikdo nebyl, prošel jsem po schodech k ní do pokoje a ona tam ležela s rukama od krve. Okamžitě jsem vrhnul k ní a budil jí.. Naštětí jen spala. Hned jsem obejmul a nechtěl jí pustit. ,,víš jak si mě vystrašila??,, řekl jsem jí. ,,a víš jak si vystrašil ty mě??,, odpověděla mi. Ještě více jsem ji obejmul. ,,toto nemůžeme takhle nechat, musíme to vyčistit.,, řekl jsem jí. A přinesl od ní ze skříňky dezinfekci a náplast. Vyčistil jsem jí zápěstí a zalepil to. Byl jsem rád že ty rány neměla hluboké.. Sedla si vedle mě a dala mi svojí ruku na stehno. ,,promiň Honzí.,, řekla mi a dala mi pusu na tvář. Neváhal jsem a políbil jsem jí, byla docela vyděšená, ale já nepřestal a začal jí líbat. Spolupracovala, což jsem nečekal. Odlepil jsem se a ještě jí jemně políbil a pak se jí podíval do očí.. Vypadala šťastně. ,,miluju tě, už od té doby co nás Linda seznámila.,, řekl jsem jí. ,,no... Honzí ale já nevim jestli tě miluju
.. Dej mi čas prosím... Zatím můžeme být kamarádi?,, řekla mi smutně. ,,ok takže Friendzone.,, řekl jsem ,,naštvaně,,. ,, né takhle to neber,,. Zasmála se na mě.