#10

215 41 3
                                    

~Pohled Luly~

Plná Stanových výborných lívanců  jsem se vrátila do pokoje. Jenže když jsem uviděla naštvanou a k tomu i přestrašenou Erin, úsměv se mi z tváře vytratil.
,,Co se děje?!" zeptala jsem se vystrašeně a popošla jsem k Erin. Erin se trhla. ,,Teď mě nech na pokoji" řekla a bez jednoho pohledu na mě odešla z pokoje. Divné.

~Pohled Erin~

Sedla jsem si v obýváku a vzdychla jsem. Nechtěla jsem, aby se Lula nebo někdo dozvěděl, co se stalo ráno s Billem. Snažila jsem se tvářit jakože se nic nestalo, ale nešlo to. Mrzelo mě, že jsem byla na Lulu protivná.
,,Promiň" řekla jsem Lule když jsem došla do pokoje.
,,V pohodě" usmála se Lula. ,,A řekneš proč jsi byla ráno taková?"
Přemýšlela jsem, jestli jí mám říct o Billovi. Nakonec jsem se rozhodla, že ano, a tak jsem jí řekla o všech událostech tohoto rána.
,,Tím chceš říct že on je tady?!"
,,Nevím jestli je tu právě teď, ale ráno tu byl" odpověděla jsem.
,,Tak tohle není dobrý"
,,Hlavně nesmíme panikařit" uklidnila jsem ji. Viděla jsem na ni, že se bála.
,,Mám nápad" řekla Lula.
,,Jaký?"
,,Musíme... se... s ním... setkat. V lese"
Téměř jsem odpadla. ,,Ztratila si rozum či co?! Ty chceš snad umřít?!" zakřičela jsem. Na můj křik přišel do pokoje táta s Mabel. ,,Zaslechli jsme křik, stalo se něco?"
Nahodila jsem falešný úsměv. ,,Všechno je v pořádku, tati" odpověděla jsem a naznačila jsem, ať půjdou s Mabel pryč.
,,Proč si jim o něm neřekla?" Zeptala se Lula. vzdychla jsem si a otočila jsem se na Lulu. ,,Neboť je to náš boj. A náš boj si vybojujeme sami"

Demon brothers Kde žijí příběhy. Začni objevovat