Demon brothers

#20

Nenápadně jsem se dostala do Fordovy laboratoře, z kudy jsem sebrala všechny spisy, co jsem uviděla. Vložila jsem je do svého batohu a potichu jsem z laboratoře vyšla. A pak jsem měla namířeno na to místo. Na místo, kde se to všechno začalo.
Před vchodem do jeskyně se mi vysoce zvýšil tep, v očích se mi objevil strach. Všechny špatné vzpomínky spojené s tímto místem se mi nahromadily do hlavy. Chtěla jsem to zahodit, bežet zpět do chýše a vyřvat se do polštáře, ale nemohla jsem. Erin nemůže být mrtvá. Nemůže.
S hlubokým nádechem jsem vešla do jeskyně a ani jsem se nenadála, už jsem vešla do hlavního sálu. Byla tu tma, což naznačovalo, že chvála bohu tu právě nikdo nebyl.
Z tašky jsem vybrala všechny Fordovy spisy a třídila jsem je podle toho, zda souvisejí s Billem a jeho světem nebo ne. Odpovědi na všechny otázky musí být v jeho světě, o tom není pochyb, ledaže zatím není známo, jak se tam může normální smrtelník dostat, jak může vyvolat portál kterým by prošel. Přesně toto jsem se snažila najít ve spisech. Ale ani v jedném to nebylo konkrétně napsáno, v každém a jednom byly malé části, které jsem si spojovala dohromady, až mi vyšly zvláštní slova, která nedávaly žádný smysl. Alespoň v našem světě a naši abecedě ne.
Našla jsem i spis, ve kterém byly přepsány všechny písmena z abecedy do zvláštního jazyka, předpokládám, že právě do toho Billova. Takže slova které mi vyšly jsem přeložila do démonského jazyka (pomocí spisů) a naškrábala jsem je kamenem na stěnu. Stěnu jsem následně pokapala vodou, kterou měl Bill v jeskyni.
Nic se nedělo.
Stále nic.
Už jsem tam byla asi půl hodinu a stále nic. Čas mě tlačil a každou jednou přibývající minutou jsem znervózněla.
Po asi 43 minutách dlouhého čekání se začala stěna trochu třpytit. Nejdříve to byly jemné třpytky no postupně se z nich staly silné větrné víry, které táhly každou věc kolem. Já jsem se snažila jim nepoddat no když jsem uviděla, že stahují věci do zvláštní černé díry, pochopila jsem, že toto je to, proč tu právě jsem. Toto je to, na co jsem tak dlouho čekala. Billův svět byl na dohled. Nejistě jsem se pustila kamenného výběžku ve zdi a nechala jsem se unášet silou, která mě postupně vtáhla do světa nebezpečí a smrti. Do světa démonů.

Po půlroční pauze vyšla znovu kapitola! Doufám že se vám líbila i když se nic takového nestalo. Ale jak se říká, tak toto je jen ticho před bouří ..💨
Pokud se Vám kapitola líbila, těšíte se a chcete abych pokračovala, nezapomeňte zanechat nějaký ten vote a koment. Za každý a jeden jsem moc vděčná:)
Ano slíbila jsem že kapča vyjde o 12:00 ale prostě jsem se do toho zažrala a vydala o 0:35 xD
Hezký čtení přeji:)