Já obyčejná dívka✔

9. část

Jeho ruka se dotkla mých boků a přitáhla si mě do pevného objetí.
Snažila jsem se jeho milost od sebe odstrčit, ale nedařilo se.
"To se ti nepovede Am. "
"Ale povede. "
"Nepovede..." Na jeho tváři byl úšklebek, který mi nejspíš měl dát najevo, že on je prostě silný a ještě ke všemu má pravdu.

Po chvíli jsem to prostě a jednoduše zbaběle vzdala. On byl potěšen a já byla zoufalá.
"Neměl jsem pravdu? "
"Máte větší sílu, králi. "
"Stýskalo se mi po tobě, Am. " Pronesl úpně mimo náš rozhovor.
"Proč stále vyslovujete mé jméno?"
"Je hezké, alespoň mně se moc líbí."
"Opravdu? "
"Vypadám snad, že to, co říkám nemyslím vážně?"
"Ne. "
V tichosti mě mačkal ve své náruči a já si připadala v bezpečí. Bylo to takové to jemné objetí od silného muže.
Připadala jsem si proti němu jako hadrová panenka.
Chvíli mě jen takhle mačkal ve svém objetí. Po chvíli mi na rameno položil svou zatraceně těžkou hlavu a já cítila jeho horký dech.

Zvedl hlavu a zadíval se mi hluboko do očí.
Jakoby v nich měl knihu a četl z ní.
Bylo to nepříjemné a zároveň tak moc příjemné.

"Ťuk, Ťuk"

"Am!!!"
Ozval se hlas Kevina.
Král mne pustil a pokusil se schovat za dveře.
No to netušil, že má tak zvídavého a chytrého bratra....

Kevin vešel dovnitř možná lépe řečeno, spíše vběhl a silně mi objal nohy.
Rozplakal se a ja ho hladila po jeho malé hlavičce.
Bylo mi ho líto a to jsem ani nevěděla co se mu děje špatného.
"Zdál se mi zlý sen. Zdálo se mi o Matthewovi... O tom, že se nevrátí."
To už mladý král stál za námi a oba nás objímal.

Jednou z něj bude skvělý táta...