Já obyčejná dívka✔

10. část

Kevin si všiml jeho staršího bratra a v momentě mu visel okolo krku.
Byl to hezký pohled.
Objetí bratrů.
Měla jsem chuť je tak trochu vyhodit ze své neprostorné komůrky, ale mladý král byl bohužel rychlejší a přitáhl mě do jejich velkého bratrského objetí znovu.

Už jsem se zmiňovala, jak moc ho nesnáším?

%%%%%%%%%%%%

Ráno... Konečně ráno.
Probudila jsem se sama ve své místnůstce a chvíli přemýšlela, jestli včerejší večer/noc nebyl pouze výplod mé fantazie.
Jen co mne do nosu udeřila králova osobitá vůně mi došlo, že to bohužel nebyl pouze sen, ale krutá realita.

Vylezla jsem z postele a navlékla se do špinavých šatů. Svázala jsem si své dlouhé vlasy do vysokého drdolu a vrhla se rovnou do práce.

Všude bylo rušno a každý se div nepřerazil tím, jak se se vším spěchalo. Samozřejmě kvůli příjezdu králů, jak jinak.
Já jsem se potulovala po celém hradě a pomohla jsem tam, kde zrovna byla potřeba. Král dal rozkaz abych Kevina vzala na procházku, samozřejmě ta ochota mě alespoň poprosit byla k nezaplacení.

Tak jsme se s Kevinem vydali na dlouhou, předlouhou procházku.
Ta kupodivu začala v úplné tichosti, ale rozhodně tak už nepokračovala.

"Amber? "
"Ano princi? "
"Víš o tom plesu, kde si má Matt vybrat svou manželku, královnu? "
"Ne. Ale mě se tohle netýká, půjdu tam možná pomáhat, ale tím to pro mě končí."
"Nechci, aby si vybral nějakou zlou fůrii. " Přísahala bych, že se v jeho očích mihlo naštvání a lítost.
"Matthew se musí oženit a mít děti, Kevine... "
"Proč si nemůže vzít tebe? Má tě přeci rád. "
"To nejde... "
"Ale proč? "
"Nejsem urozená, princi. "
"Škoda. Byla bys dobrá máma. "

Jeho dětský smích byl tak moc krásný.
Jen škoda, že se nesmál častěji.

%%%%%%%%%%%%

"Larsi? "
"-"
"Larsi??? "
"Amber? Co tu proboha děláš? "
"Přišla jsem za svým bratrem například. "
"Je teď spousta práce s tím plesem, už se to rozjíždí ve velkém proudu. "
"Toho si nelze nevšimnout, bratře. "
"Víš chtěl jsem ti představit Rose, mou bodoucí manželku. "
Na jeho tváři byl radostný úsměv a já jsem mu jeho radost nechtěla zkazit.
"Ráda ji poznám. "
"To jsem rád, ani nevíš jak moc. Představím ti ji na tom plese. "
Přivinul si mne do vřelého objetí a na delší dobu mě do něj uvěznil.

"Ehm...Ehm..."
Za námi stál o dveře opřený král.
Uklonila jsem se a vrátila na něj pohled.
"Už jsi přišla s Kevinem z procházky, Am? "
"Ano, pane. "
"Dobrá. Ještě se uvidíme. "
A odešel...

"Nevěděl jsem, že seš i chůva. "
"Nejsem, ale on ji ze mě dělá. "
"Stejně tě baví se starat o děti. "
"To je pravda... "
"Jednou se budeš starat o ty naše, mé a Rose. "
Tak zasněně se usmál a já jsem si byla jistá, že ji musí mít opravdu moc rád.