They called him Blak 3

66 16 0
                                        

Nevím, jak dlouho jsem byl mimo, ale probudil jsem se zachmlany v něčem teplém, o čemž jsem předpokládal, že je postel a uvědomil jsem si, že mně někdo svírá v objetí. Nechtěl jsem otevírat oči. Měl jsem strach, že je to sen a až se probudím, budu zas ležet na studené dlažbě v temné uličce. Nakonec jsem je otevřel. Ten, co mně objímal, byl Selly. Nespal. Jen se na mě pořád díval.
Ten jeho pohled. Ani nevím, jak přesně ho popsat. Byl takový... Smutný. Spíš jako lítostný.
,,Blakí..." Ebjal mně silněji. ,,Odpusť mi... Odpusť, že sem tam nebyl..." řekl potichoučku a začal vzlykat. ,,Nebyl sem tam..." Objal jsem ho. ,,Selly... Přece... Se nic moc nestalo. Žiju, ne?" Selly schoval obličej do deky a začal potichu bračet. ,,Susuuu..." zašeptal jsem. ,,Neplakej... Nebo budu smutný."
Selly po chvíli přestal vzlykat a podíval se na mně. V jeho očích byly pořád slzy. ,,T-to nechci." řekl. Usmál jsem se. ,,Nebolí tě něco?" zeptal se Selly. ,,No..." zamyslel jsem se. ,,Možná ruce." Podíval jsem se na své ruce, na kterých byl zřetelný červený otisk Noellovy ruky.
,,J-já myslel spíš..." Sellyho pohled sklouzl směřujíc pod deku. Chvíli jsem přemýslel. Pak se zkusil posadit. V tu chvíli jakobych zkameněl. Ihned jsem si zase lehl.
,,Takže jo..." povzdechl si Selly.
,,Víš..." začal jsem zas konverzaci. ,,Mně nevadí ani tak to, co se stalo, jako spíš... s kým..." ,,Chceš říct, že kdyby to nebyl zrovna on, tak se ti to... líbí?" Vrhl na mě trochu vyděšený a trochu zmatený pohled. Pak se zašklebil. ,,A kdo je ta... nebo ten... s kterým by se ti to líbilo?" zeptal se šibalsky. Mlčel jsem. Jen jsem se mu díval do těch jeho překrásných očí. Doufal jsem, že mu to dojde.
Sellyho výraz nyní připomínal pohled milionáře, kterému právě ukradli jachtu. Zíral na mně s mírně pootevřenou pusou.
Po asi minutě ticha vztal z postele a někam šel. ,,Hned se vrátím." řekl a zmizel ve dveřích.
Čekal jsem jen asi pár minut, ale přišlo mi to nekonečné.
Cvakly dveře. Selly se vrátil s něčím v ruce. Sedl si vedle mně na postel a začal to rozbalovat. Kousek ulomil. ,,Otevři pusu." řekl. Znovu jsem se pokusil posadit, ale nemůžu říct, že to bylo v pohodě. Zněl jsem u toho jako by mi lámali ruku. Nakonec jsem se ale opatrně posadil. Podíval jsem se na tu věc, kterou mi Selly podával. Byly to malé tmavé čtverečky. Otevřel jsem pusu.
Čtverečky byly sladké. Byly v nich oříšky.
,,Promiň..." řekl jsem. Selly na mně vrhl nechápavý pohled. ,,Za co?" ,,Za to, že... že... že tě... m... mi..." Než jsem ze sebe dokázal vysypat, co jsem chtěl říct, Sellyho sladké rty, špinavé od čokolády, se pritiskly na ty moje.
Bylo to krásné. Ne jako s Noellem. Sellyho rty byly měkké a hřály.
Když se odlepily, chtěl jsem doříct větu. ,,...lu-luju..." Selly se usmál. ,,Taky tě luluju." zašeptal a dal mi pusu na čelo.
Zůstal jsem sedět ještě dlouho po tom, co odešel z pokoje. Přemýšlel jsem, co se stalo... A co se stane...

They called him BlakKde žijí příběhy. Začni objevovat