,,Proč si to děláš?" zeptal jsem se s lítostí v hlase. ,,Protože... Já..." Nemohl to ze sebe dostat. ,,Já tě... Jaaa-jak jste s-se seznámili se Se-Sellym?" Snažil se odvést pozornost. Tyhle tryky jsem dobře znal. Sám jsem je kdysi používal.
,,Řeknu ti to, když mi vysvětlíš tohleto." Ukázal jsem na jeho předloktí, zasypané jizvami. ,,Ale počkej. Pojď to umýt, nemůžu se na to dívat."
Když jsem mu jizvy umyl a obvázal mu ruku, sedli jsme si opět na jeho postel.
,,T-tak... ty první." zakoktal Naton.
A já začal. ,, To bylo tak. Nehorázně jsem se pohádal se svou sestrou u které jsem bydlel. Vyhodila mně z bytu. Procházel jsem se po městě a pak začlo lít. Sedl jsem si někde k zídve a schoval si hlavu mezi kolena a nejspíš jsem usnul. Probudilo mně když mi někdo dal ruce na ramena a začal na mně mluvit. Byl jsem úplně mokrý a protože to bylo v listopadu tak i zmrzlý. Ten cápek řekl že mně vezme na chvíli k sobě domů protože prý nevěděl kde bydlím. U něj doma mi dal suchý oblečení a uvařil mi čaj. Když jsem mu řekl že mě sestra vykopla tak řekl že u něj můžu přespat aspoň jednu noc a ráno si jít hledat byt nebo tak. Jenže ráno jsem mněl chřipku a on trval na tom že tam zůstanu dokud se neuzdravím. To se protáhlo asi na týden. Za tu dobu jsme se celkem sblízili. Neměli jsme absolutně nic společného kromě hudby a stylu. Přesto jsme se na sebe dívali jako kdyby v tu chvíli jsme byli jen já a on v celé galaxiji sami. Když už jsem chtěl odejít tak ke mně natáhl ruku vyhrnul si rukáv a řekl že ho mám pořezat tak jsem se zeptal proč. Řekl že tím že odcházím mu působím psychickou bolest a on prý líp snáší tu fyzickou. Tak jsem ho pořezal ale neodešel jsem. Fyzickou bolest jsem mu způsobil ale psychickou ne. To se stalo asi před rokem. Od té doby u něj bydlím."
Naton po celou dobu mého vyprávění jen bedlivě poslouchal a pokyvoval hlavou.
,,A teď ty." řekl jsem. Naton sklopil hlavu. ,,N-nooo... Já... je mi to tro-trochu trapné, protože ty mi-miluješ Sellyho..."
Chvíli jsem zpracovával myšlenky. ,,Počkej... Ty se řežeš, protože mně... miluješ, ale já miluju někoho jinýho?" Naton kývnul.
Prohrábl jsem si vlasy rukou. ,,To... To je... Nevím, co na to říct." Naton chytl deku na posteli a schoval si do ní obličej. ,,Promiň." zamumlal do deky. Skoro jsem ho neslyšel. Začal vzlykat. ,,Klid." Po chvíli přemlouvání se jsem ho objal. ,,To není tvá vina." Vytrhl se mi a rozběhl se ke dveřím.
,,Promiň!" Bylo poslední, co jsem slyšel, než se vyřítil ze dveří bytu.
Zůstal jsem sedět zmateně na posteli a zpracovával myšlenky. ,,Co to... Co se to právě stalo?"
ČTEŠ
They called him Blak
De Todoje to trochu yaoi a trochu horor. Příběh je o studentovi devátého ročníku základní školy, jménem Blak, který bydlí se svým kamarádem Sellym v bytě Sellyho tety, která žije se svým přítelem v jiném domě. Blaka šikanují a jeho psychické zdraví na tom...
