Uběhl skoro měsíc od Blakovy smrti. V televizi pořád dávají zprávy o úmrtích kluků, kteří (jak jsem si všimnul) patřili všichni do Rianovy bandy.
Dnes dokonce oznámili, že byl zabit i Rian.
,,Musím se pak stavit u Eliota." Od pohřbu jsme se začali výdat a stali se z nás přátelé.
Nejvíc mně na těch zprávách vždycky štvalo, když komentátor dodal, že tihle kluci byli šikanéři a teď se zdá, jakoby nějaká jejich oběť (konkrétně Blak) vraždila ze záhrobí.
Nad jsem se vždy jen uchechtnul a dál znechuceně poslouchat tu černou kroniku, plnou výmyslů.
Blak zprávy nesnášel. Byly pro něj nudné a koho zajímá, kdo, kdy, kde a jak umřel?
Kdybych umřel já...
V tom mně to trklo. Kdybych umřel já, bylo by to všem jedno.
Tahle myšlenka se mi vpila do hlavy, jako inkoust.
Jak šly dny, byla čímdál silnější. Nakonec, mně dostala.
Šel jsem do Blakova pokoje. Věděl jsem, že má v nočním stolku nůž.
Jo. Byl tam.
Pomalu jsem ho vzal a chvíli si ho prohlížel.
Jemně jsem si tu blištivou věc přiložil ke krku. ,,Tak. Asi... bych se mohl rozloučit se světem. No... nevim co bych řekl. Asi... že mi budou chybět rodiče a bratr. A sbohem Eliotovi. A Blaku... jestli mně slyšíš, odpusť mi to..."
Nůž se pomalu začal dostávat pod kůži. Bolelo to. Ale bolest mi nikdy nevadila.
Vtom mně někdo jemně chytil za ruku, ve které jsem držel nůž.
,,Nedělej to..." Promluvil tichý hlas. Byl nezřetelný a chraplavý, ale poznal jsem ho. Poznal bych ho kdekoli.
,,Selly. Ty nemáš proč umírat. Umřít... mají právo jen ti, které nikdo nemiluju... A já... tě miluju." zašeptal a ucítil jsem polibek na tváři. Pak mi nůž vypadl z ruky a spadl na zem.
Pustil mou ruku. Prudce jsem se otočil, ale nikdo tam nebyl. Jen na zemi leželo pár fotek. Fotek mrtvých kluků, z Rianovy bandy. Pod každou fotkou byl nápis "pomsta vykonána" a na fotce Riana bylo červenou barvou "hotovo". Byl to on. To on je zabil... pomstil sebe i všechny ostatní, kterým ublížili...
Měl bych si asi myslet, že je zrúda... ale vždyť já ho tak miluju...
,,Taky tě miluju... Blaku."
ČTEŠ
They called him Blak
Randomje to trochu yaoi a trochu horor. Příběh je o studentovi devátého ročníku základní školy, jménem Blak, který bydlí se svým kamarádem Sellym v bytě Sellyho tety, která žije se svým přítelem v jiném domě. Blaka šikanují a jeho psychické zdraví na tom...
