Uběhl týden od Eliotovy návštěvy. V chemiji jsem se zlepšil vážně jen o málo.
Rian a jeho parta mi teď chvíli dali pokoj. Az na Noella. Vždycky když jse kolem mně, plácne mně přes zadek.
S Eliotem jsem se začal trochu kamarádit. Tenhle týden se stýkáme častěji, protože učitel chce, abych byl v chemiji nejen lepší, ale dokonce chválihodný. Což, jak říká Eliot, potřebuje víc než dvě hodiny týdně.
Selly se pořád chová, jakoby nic a já... Já mám na ruce další obrázky.
Pro jednou za to ale nemůžou lidé, které znám, ale někdo úplně cizí.
Celé to začalo takhle.
Byl další z těch květnových dní a další liják, když mi Selly oznámil, že k nám jede na návštěvu jeho teta a prý ssebou přiveze překvapení.
,,Co myslíš, že to bude?" Zamyslel se Selly. ,,Doufám, že ne Kaura (její pes). Posledně sem měl psí chlupy i v posteli." Zasmál jsem se.
Zazvonil zvonek. Šel jsem otevřít. Stála tam tmavooká brunetka v modré blůzce a s červenou rtěnkou na rtech, asi o deset až patnáct let starší než já.
,,Ahoj zlatíčka!" zavolala. ,,Ahoj teto." řekl Selly. ,,Ahoj Carol." Usmál jsem se. Selly se s ní objal a pozval ji dál.
Zůstal jsem stát u dveří. Stál tam kluk s bílými vlasy i řasami a ledově modrýma očima.
,,Ahoj." řekl. Při pohledu na jeho našedlou pleť mi vyskočila husí kůže.
,,Ahoj." odpověděl jsem a civěl na něj.
Po chvíli ke mně natáhl ruku. ,,Já... Jsem Naton." Třásl se mu hlas.
,,Blak." Podal jsem mu ruku.
,,Přijel sem s Carol. Říkala že..." ,,No jasně! Zlatíčka, tohle je Naton. Bude tady s vámi chvilku bydlet jo? Tak já už musím. Paa paa." Vyběhla ze dveří a ve chvíli jsme slyšeli startovat auto a zvuk pneumatik. Pak už jen jak auto odjíždí.
Stáli jsme a zírali na Natana. Ani já ani Selly jsme nikdy nikoho takového neviděli.
,,Takkkk....." pokusil se Selly začít konverzaci. ,,Dáš si něco k pití?" Naton zavrtěl hlavou. ,,Em... Tak se aspoň posaď." Naton se posadil na pohovku a rozhlížel se po bytě.
,,Nemáš hlad?" zeptal se Selly. Naton zase zavrtěl hlavou. Teď si prohlížel náš stolek. Obhlížel záclony v okně a hodiny na stěně s motivem měsíce.
,,Máš tady... Nějaké věci?" Naton opět zavrtěl hlavou. Selly se trochu bezradně podíval na mně.
,,Ukážu ti tvůj pokoj, jo?" řekl jsem po chvíli přemýšlení. Naton si mně změřil pohledem a kývnul. Vstal a šli jsme k tomu poslednímu volnému pokoji, co tu ještě je.
Na obrázku: Naton a Carol
Tuto část bych chtěl věnivat svému "bratrovi" který mně přemlouval tak dlouho, dokud jsem nedošel až sem. Jinak doufám, že vás to zatím baví.
ČTEŠ
They called him Blak
De Todoje to trochu yaoi a trochu horor. Příběh je o studentovi devátého ročníku základní školy, jménem Blak, který bydlí se svým kamarádem Sellym v bytě Sellyho tety, která žije se svým přítelem v jiném domě. Blaka šikanují a jeho psychické zdraví na tom...
