They called him Blak

They called him Blak 2

Varování! Tento úryvek obsahuje některé nevhodné scény.

Ráno bylo překrásně. Všude černé mraky, vítr a déšť. Miluju tohle počasí. I Selly je z něj nadšený. A teď projednou nemluvím ironicky.
Vyrazil jsem do školy. Měl jsem zpoustu času, tak jsem nepospíchal.
Nedaleko od školy se najednou z jedné temné uličky vysvihla něčí ruka a zatáhla mně do stínu. Byl to Noell, jeden z Rianovy bandy. Většího "kohouta" na hlavě, než má on, jsem v životě neviděl.
,,Co po mně chceš?" zeptal jsem se se snahou, znít co nejklidněji. ,,Hm. Zamyslím se. Už vím. Chci š*kací panu. Ale... pro tentokrát mi snad postačíš ty." Zašklebil se a začal mi rozepínat zip u ryflí. Ruce mi držel v sevření nad hlavou. Kopnul jsem ho do nohy. ,,Nech mě bejt ty nadržený prase!" zakřičel jsem, ale muj hlas zněl spíš jako zapištění.
Noella to očividně pobavilo. ,,Heh, jasně že nechám. Až si s tebou pořádně užiju." Zazubil se a strčil mi ruku do kalhot. Zaječel jsem, ale než jsem stačil zakřičet, umlčel mně polibkem.
Chtěl jsem pryč. Třeba se vzbudit a zjistit, že jsem ještě ani nevyšel z domu. Ale byl jsem vzhůru a on byl už skoro tam, kde chtěl.
Ucítil jsem jak mně chytil za "něj". Pořád mně líbal, abych nemohl křičet a ruce mi svíral snad čímdál silněji.
Otočil mě k sobě zády a jednou rukou mi stáhl ryfle i s boxerkami. Slyšel jsem jak si rozepíná kalhoty.
,,Tak jo prdelko. Teď se nelekni." zašeptal mi přímo do ucha a olízl mi krk.
Chtělo se mi umřít. Bylo to tak hnusné. Mněl sílu. Nedokázal jsem se mu vykroutit. Jediné co jsem mohl bylo doufat. Doufat, že někdo přijde. Že to brzo skončí.
Položil si bradu na moje rameno a přitiskl tvář k mému krku, čímž si mně vpodstatě přidržel. Ruku mi položil na hrudník a strčil "ho" do mně. Zavřel jsem oči a zatnul zuby. Měl ho jako z kovu.
Bolelo to. Hodně.
,,Jen se neboj." zašeptal. ,,Bolí to jen chvíli." Zasmál se takovým hnusným způsobem.
Strčil ho do mně celý. Byl delší než jsem čekal, což ale bylo taky horší než jsem čekal. Ruce mi svíral už tak silně, že jsem v nich skoro přestával mít cit. Jakoby je umrtvil.
Začal pohybovat boky pomalu dopředu a dozadu. Zasténal a přejel mi rukou po břiše až k mé chloubě.
Nelíbilo se mi to. Nemyslel jsem si, že budu někdy takhle zneužitý. Byl jsem sice bisexuál, ale on nebyl ten, kdo měl být můj první. To měl být někdo jiný. Někdo, kdo ale neví vůbec nic o tom, co k němu cítím.
Noell zrychlil tempo a zase zasténal. Vrážel ho tam celý, znovu a znovu. Dlouhé zasténání následovalo to, co se rozlilo uvnitř mně. Zastavil a chvíli oddychoval. Pak začal znovu přirážet.
,,C-copak ti to... ne... nestačilo?" vysoukal jsem ze sebe. ,,Hmmm... máš skvělou díru. Nikdy jí nebudu mít dost." řekl tiše a kousl mně do ucha. Začaly mi téct slzy.
Za chvíli se znovu udělal. ,,Dost... prosím..." řekl jsem téměř neslyšně.
,,Popros ještě jednou." zašeptal Noell.
Chvilku jsem mlčel, ale nechtěl jsem, aby pokračoval.
,,P-prosím..." začal jsem vzlykat. ,,No. Tak tedy dobrá. Ale nemysli si, že se jen tak vzdám své panenky." Pomalu, opravdu pomalu ho ze mně vytáhl a pustil moje, už skoro znehybněné ruce. Klesl jsem na zem a sledoval jak si zapnul kalhoty a odešel.
Chvíli jsem ležel na zemi. Únava a vyčerpání, odváděly své a já pomalu usínal. Těsně před tím, než jsem přestal vnímat, ke mně někdo přiběhl a začal na mně mluvit. Nerozuměl jsem mu, ale hlas jsem poznal. Byl to Selly. Díky bohu... Noční můra právě skončila...