Naton byl jako malá myška, sedící v koutku. Člověk jen slyšel, jak ráno odchází a jak večer přichází. Celý den jsme ho neviděli.
Jednou se vrátil ve dvě ráno. Čekal jsem na něj, protože jsem měl umýt nádobí po večeři, ale on tu ještě nebyl a nesnědl ji.
Klaply dveře. Stál jsem v obýváku u vypínače světla a slyšel jeho pomalé, opatrné krůčky.
Rozsvítil jsem. S vypísknutím nadskočil leknutím.
,,Jdeš pozdě." řekl jsem. ,,P-proč tu... na mně če-čekáš?" koktal. ,,Protože. Měl jsem po tobě umýt nádobí po večeři." Naton sklopil oči. ,,O-omlouv-vám se." Stál předemnou a díval se na zem. Najednou jsem měl pocit, že se rozbrečí.
,,Hele, tak já ti to ohřeju a sníš si to teď. Jo?" Zkusil jsem neznít naštvaně a asi to vyšlo. Naton se pousmál a kývnul.
Dojedl večeři, ale spát nešel. Seděl u stolu a pozoroval mně, jak myju to nádobí.
Byl tak tichý, že jsem ani neslyšel, že vztal od stolu.
Otočil jsem se, když vrzla podlaha. Leknutím jsem na chvíli přestal dýchat. Stál přímo za mnou a díval se na mně svýma ledovýma očima.
Byl tak blízko.
Pomalu zvedl ruku, schovanou v jeho dlouhém rukávu u fialkového svetru. Opravdu lehce se konci bledých prstů dotkl mé tváře. Byl tak studený. Po chvilce jsem ho jemně chytl za tu ruku. Lekl se, ale hned se uklidnil.
Strašně rychle mu bušilo srdce. Cítil jsem to. Zrychlil se mu dech a rozšířily se mu zorničky.
Pak se najednou jakoby zachvěl, zakryl si oběma rukama obličej a utekl do svého pokoje.
Nevěděl jsem co se právě stalo. Šel jsem spát a přemýšlel. Jak tohle zas dopadne...
Ráno jsem vstal brzy. Selly a Naton byli ještě doma. Selly spal a tak jsem se šel podívat do Natonova pokoje.
Zaklepal jsem. Uvnitř se ozvalo tiché vypísknutí.
,,Jsi už vzhůru?" zeptal jsem se. ,,A-ano." řekl tichý hlas. ,,Můžu dál?" ,,N-nooo...." Chvíli bylo ticho. ,,Tak... dobře."
Vešel jsem opatrně dovnitř.
Naton schovával něco za zády. Díval se na mně a nespouštěl mně z očí. ,,C-co potřebuje-ješ?" Ke konci věty se mu stáhl obličej, jakoby bolestí. Znal jsem ten výraz. Míval jsem ho dřív, když jsem...
Přiskočil jsem k němu a než stačil něco udělat, chytl jsem ho za ruku, kterou schovával za zády. Jak jsem si myslel, byla plná jizev a z některých ještě tekla tmavá krev.
Posadil jsem se vedle něj na postel.
ČTEŠ
They called him Blak
عشوائيje to trochu yaoi a trochu horor. Příběh je o studentovi devátého ročníku základní školy, jménem Blak, který bydlí se svým kamarádem Sellym v bytě Sellyho tety, která žije se svým přítelem v jiném domě. Blaka šikanují a jeho psychické zdraví na tom...
