15.díl (jako kapela)

1.6K 101 8
                                    

,,Postoupil sem, ale ne jako jedinec." řekl a objal mě.

,,Co?" Zeptala jsem se nechápavě.

,,No, jak to říct, víš jak mě tam volali?" Přikývla jsem.

,,No tak tam volali další čtyři kluk, zkoušeli jsme všichni zpívat a líbilo se jim to, takže jsme postoupili, ale jako skupina" vysvětlil

,,Tak to gratuluju, a musíte tady taky zůstat?"

,,Ne, ale chtějí tě poznat, jdeme za nimi?" Tázavě se na mě podíval

,,Jo, proč ne" usmála jsem se na něj. Loui mě vzal za ruku a tahal na druhý konec haly.

,,Tak, to jsou oni"řekl, když se konečně zastavil a ukázal na čtyři kluky před sebou.

,,Izy, toto jsou Zayn, Harry...."

,,Niall a Liam" skočila jsem mu do řeči.

,,Vy se znáte?"

,,Jo"

,,Odkud?"

,,S Liamem z fitka a s Horanem z Mulingaru"

,,Jo tak" přikývl

,,Louisi? To je kdo?" Ozval se, myslím Zayn? Asi jo, bude to Zayn.

,,Jo, sorry, toto je Isabela, moje kamarádka" Nešlo nevšimnout si Niallového pohledu na mně. Taky jsem se odvážila na něj podívat, to jsem ale neměla dělat, ten pohled, no, byl zvídavý, tázavý a nechápavý.

,,Kluci, my si musíme promluvit, hned sme zpátky" řekl, chytil mě za loket a než jsem stihla jakkoliv zareagovat, odtáhl mě bokem, na místo, kde byl celkem klid a nikdo tam nestál.

,,Co chceš" řekla jsem mu nepříjemně

,,Knew, si to ty?"

,,Co myslíš"

,,Co tady děláš?! Víš jak se všichni báli, když si zvrhla? A zpěv? Od kdy ty zpíváš?! A co se s tebou stalo? Blondýna? Modrý melír?! Tetování?! To není ta Knew, co si udělala s tou starou Bellou, která měla vůči mě respekt?" Zavalil mě miliónem otázek

,,jak vidíš, stojím tady. Počkat báli? Všichni ste určitě slavili! Zpívám od mala, to víš a jestli sis myslel, že jsem přestala, tak se pleteš. Nic se se mnou nestalo, jen sem se konečně postavila na vlastní nohy a nenechávám se  srážet znova k zemi. Ano, blond, máš s tím problém? Pokaždé, když jsem se podívala do zrcadla, viděla jsem tu holku, která byla šikanována, a nejen ve škole, tak sem se nechala přebarvit. Tetování sem vždycky chtěla, tak proč ne? Ano, není to ona, ta zůstala v Irsku. Máš smůlu, změnila jsem se, už nejsem ta bojácná holka, která do sebe nechala mlátit"

,,Wow" wow, to je to jediné na co se zmohl?! Vážně?!

,,Takže, když mě omluvíš.... Jdu za ostatníma" vytrhla jsem svoji ruku z té jeho, věnovala mu poslední vražedný pohled a šla zpátky.

,,Co ste řešili?" Zeptal se Liam s podezíravým pohledem

,,Nic důležitého" pokrčila jsem pohrdavě rameny. Vlastně ani nelžu, o nic důležitého nešlo.

,,Seš si jis...."

,,Všichni zúčastnění jedinci, nech se dostaví na pódium" přerušil ho hlas z megafonu. Ještě že tak, nechci to nijak rozebírat, a to NIKDY!

,,Sorry, musím jít, držte mi palce" otočila jsem se a společně s ostatníma šla na pódium.

,,Takže, bylo to velice těžké, ale vybrali jsme 20 z vás, kteří postupují dál a nastěhují se do vily společně s dalšími pěti kapelami, které také postoupili. Takže, nebudu už zdržovat, protože vypadáte dost nervózně a netrpělivě. Postupující tedy jsou....(nechce se mi vypisovat tolik lidí, tak to přeskočím).... A jako poslední je Isabela Knew. To je vše vy tady zůstaňte, ostatní prosím odejděte" řekl Simon a konečně zvedl hlavu od papírů

,,Vy tady buďte zítra v deset hodin ráno i s věcmi, nebojte, pozítří budete mít volno a můžete si dojet pro zbytek věcí, u balení myslete také na to, že je i určitá pravděpodobnost, že ve vile budete bydlet 24 týdnu, to je 6 měsíců, tak si podle toho sbalte. To je z naší strany všechno, chcete se na něco zeptat? Důležité věci jako škola se budou řešit zítra společně. A ještě, tykejte nám" oznámila nám Demi autoritativním hlasem. Proč mám pocit, že je ze všech nejpřísnější?!

,,Já jsem se chtěl zeptat, nejsem z Londýna a nemám tady všechny věci, mohl bych přijet až pozítří?" Zeptal se nesměle jeden asi 15-ti letý kluk

,,Oh, samozřejmě, na to jsme zapomněli, ti, kteří nemůžou dorazit zítra, dorazí pozítří ve tři hodiny odpoledne. Ještě nějaký dotaz?" Rozhlédl se Simon. Ano, byl tu jen on a Demi.

,,Ne? Dobrá tak se s většinou uvidíme zítra zatím ahoj" pronesla Demi, konečně s úsměvem

Ozvalo se sborové ,,Ahoj" a místnost se začala pomalu vylidňovat.

,,Tak co? Jaks dopadla? Nechci slyšet žádné špatné zprávy" skočil na mě Louis hned jak sem k němu přišla.

,,Postoupila sem, Loui, já vážně postoupila!" Hodila jsem se mu kolem krku

,,Super, my taky, takže se nám to oběma povedlo" začal jásat Loui.

,,Ale promiň, teď musím odjet, vrátím se až v pátek"

,,Jo, jasně, a přivez sebou sestry, chci je poznat"

,,To radši ne, tak já musím rychle ještě do hotelu, mám dvě hodiny, potom mi jede vlak"

,,Aha, tak jo, pozdrav v Doncestru"

,,Jasně, neboj, tak zatím čau"

,,To mě ani neobejmeš?!" Zeptala jsem se smutně, ale než jsem to stihla doříct, byla jsem už vtáhnutá do Louiho medvědího objetí

,,Dobře, dobře, ale nemusíš se mě snažit hned zabít, nemůžu dýchat!" Řekla jsem přiškrceným hlasem. Načež Louis mě hned pustil.

,,Tak ahoj"

,,Ahoj" naposledy jsem mu zamávala, vytáhla z batohu můj long board a vydala se na delší cestu domů. K tomu jsem si pustila do sluchátek hudbu a pozorovala prázdné ulice kolem sebe. Je zvláštní, že je tady tak málo lidí, většinou je touto dobou ještě venku plno, zatímco dnes jen zamilované páry na procházkách a studenti, kteří se teprve vrací domů.

  Z batohu jsem si vytáhla klíče a otevřela dveře od našeho bytu.

,,Jsem doma!" Zařvala jsem do bytu, od doby, kdy jsem jednou přišla domů a na gauči našla Sam s nějakým klukem, jak si to rozdávají, radši vždycky řvu ( :D ) V bytě bylo ticho, takže je nejspíš prázdný. Vyzula jsem si boty a přešla do svého pokoje.

Jen pro zajímavost, můj pokoj má dvě protější stěny černé, jednu bílou a přes jednu celou stěnu se táhne skříň. Na zdech jsou obrázky co se týkají Británie a Irska, no co pořád jsem hrdá irka, i když jsem odtamtud utekla. V jednom rohu se nachází postel a psací stůl, zatímco v tom druhém jsou všechny moje nástroje a stojan s plátny a přes tuto stěnu se táhne řada oken. Na zemi mám tmavě hnědé parkety jen u postele je natažený krémový koberec. Tak přibližně vypadá můj pokoj.

Batoh jsem hodila ke stolu a přešla ke skříni a začala balit.

     V asi jedenáct večer jsem to vzdala a šla si lehnout.

_____________________________

Tak tady je další. Jako what? 678 reads, 47 votes a 22 comentů?! Ste úžasní, děkuju vám všem moc, takže tuto část věnuju vám všem.

Moc moc moc moc se vám omlouvám, viklet a potom ještě LussPoTaTo, děkuju, že jste mě upozornili, že špatně píšu Louisovo jméno, ale můj mobil se rozhodl, že prostě chce 'luise' :D a já po sobě čtu jen namátkově a jaksik tohle mi uniklo, takže se moc omlouvám, snažila jsem se to všude opravit, tak snad je to už v pořádku a budu si na to už dávat pozor :)

jinak, mám prozbičku, jak se k sobě mají chovat Niall a Bella? buď ne budou nesnášet, ignorovat, chovat normálně nebo se vkuse hádat. Chci do toho zapojit i vás, tak toto je na vás ;)

vote&coment potěší :)

_KeXa_


V Zajetí Lásky a Nenávisti |Niall Horan & Louis Tomlinson FF|Kde žijí příběhy. Začni objevovat