Neobyčejný život <3 II.

...

"Co si to řekla?" zasyčel mi do ucha.

"Že si tě nevezmu. Nevím co si mi udělal, ale je to pryč. Všechno je pryč" řekla jsem a čekala na jeho reakci. Všichni lidé se na nás dívali s pusou otevřenou do kořán. Sebastián mě chytl za zápěstí, snadno jsem se mu vytrhla. "Nesahej ne mě. Nikdy" Otočila jsem se a spěchala pryč. Převlíknout se a jet za ostatnimá. Ztratila jsem celý měsíc. Vtrhla jsem do pokoje a rychle jsem si sbalila tašku. Potom jsem na sebe hodila první oblečení, co mi přišlo pod ruku. Chtěla jsem odejít, když mě v cestě přerušil Sebastián. 

"Kam si myskíš, že jdeš?" 

"Domů?" řekla jsem ironicky. Zrudl. 

"Nikam nejdeš. Si moje jenom moje." přišel blíž a uhodil mě. Svezla jsem se na postel. Začala jsem se smát. Nechápu proč, ale když jsem viděla jak se tváří a jak je červenej, musela jsem se smát. To ho naštvalo víc. Chtěl mě zase uhodit, ale to už jsem stála. 

"Jestli se mě ještě dotkneš, vyletí to tu do vzduchu" zasyčela jsem. Věděl, že jsem toho schopná, takže mě nechal projít Když jsem kolem něho procházela, chytl mě za ruku: "udělám všechno, aby si nebyla šťastná" zašeptal mi do ucha. Nadskočila mi husí kůže. Rychle jsem spěchala ven ztoho to domu. Nevěděla jsem, jestli se mám přesunout na vysokou nebo ke klukům. Je víkend, takže holki budou u nich. Rozhodnu to. Zase jsem pocítila moji sílu. Už jsem nestála před domem Sebastiána, ale před domem kluků. Přešla jsem na verandu ke dveřím a zaťukala. Dlouho se nic nedělo, ale pak se otevřeli. Předemnou stál Chris. Když mě uviděl slzy se mu nahrnuli do očí.

"Chrisi" skočila jsem mu do náruče. Hned mě začal hladit po zádech. 

"Viv?" zeptal se nejistě.

"Jo jsem to já" zasmála jsem se. "Je-je Justin v pořádku?" Podíval se na mě. Dlouho nic neříkal.

"Radši pojď dovnitř" najednou jsem dostala strach o Justina. Přišli jsme do obyváku.

"Ahoj lidi" usmála jsem se. Byli tu všichni, kromě Justina. Všichni se na mě dívali jako na zjevení. Potom se vzpamatovali a začali mě objímat. Když jsme se přivítali otočila jsem se znovu na Chrise.

"Kde je Justin?"

"Viv radši se posaď" ozval se Toby. Posadila jsem se vedle Car, která mě vzala za ruku. 

"Když si zmizela, Justin byl na dně" začal Toby. Nechtěla jsem to slyšet dál, ale i tak jsem ho poslouchala "Začal chlastat a tak" 

"A kde je teď?" zeptala jsem se nejistě.

"Nahoře v pokoji" řekla Car a hodila na Tobyho pohled. Stoupla jsem si a vydala se nahoru. 

"Kam jdeš?" zeptal se Chris.

"Za ním"

"VIv, to ale není dobrý nápad." Já je ale neposlouchala. Potřebovala jsem ho vidět. Zastavila jsem před dveřma, kde jsme měli pokoj. Nadechla jsem se. Pomalu jsem je otevřela. Justin spal. Ale vedle něho spala nějaká dívka. Černovlasá a pěkná. Justin zamrkal a otevřel oči. Posadil se a když mě uviděl jen zašeptal moje jméno. Pod očima měl velké kruhy. Asi mi tekly slzy, ale já je nevnímala. Vnímala jsem jen jeho, mě a tu dívku.

"Justine" zašeptala. A dost. Zavřela jsem dveře a šla dolů. Posadila jsem se na své místo.

"Jak ti je?" zeptala se Car. Neodpovídala jsem. Jen jsem tam tak seděla a dívala se před sebe. Za půl hodiny se ukázal Justin s černovláskou za zády. Držela ho za ruku. 

"Ehm omluvte mě" zvedla jsem se a šla do kuchyně. Napustila jsem si vodu a koukla se z okna. Slyšela jsem jak někdo do kuchyně vstoupil. Věděla jsem, že je to Justin "Dneska jsem si měla vzít Sebastiána" řekla jsem a pořád se dívala ven. "Ale potom jsem uslyšela nějakého muže, říct své dceři, princezno, a vzpomínky se mi vrátili. Na holki, na kluky, na tebe" začala jsem vzlykat " a ty tu zatím chlastáš a spíš s jinýma." Justin si povzdechl. Přešel ke mě a otočil mě k sobě.

"Já jsem nevěděl co dělat" řekl " A ty holki? Ty pro mě nic neznamenájí." 

"Ty si nevěděl co dělat? " řekla jsem ironicky "Proto tady snima spíš?" povzdechl si.

"Věř mi, ani nevíš jak mi bylo, když si zmizela, když sis na mě nevzpomněla. Myslel jsem, že je to ztracený." pustil mě. "Kruci" 

"Zdá se mi, že už to nejsi ty." zašeptala jsem. 

"Cože?"

"Vypadáš tak, ale mluvíš jinak. Chováš se jinak. Justina, kterého jsem znala se neožral a nespal snikým, když nevěděl co dělat." 

"Viv, ale já tě miluju" zašeptal zničeně. Sedl si na stoličku. Tohle jsem nechtěla. 

"Já tebe taky" přešla jsem k němu. "Ale musíš mi dát pauzu. Chci se vrátit na vysokou" koukl se na mě.

"To chce říct, že si dáváme pauzu?" nechtěla jsem, ale i tak jsem přikývla. Justin si stoupl. "Fajn, jdu do baru" 

"Justine!" ignoroval mě a odcházel. "Justine!" běžela jsem za ním přes obyvák. Ale odešel. Zabouchl za sebou dveře a černovlásku si vzal sebou. Začala jsem brečet, jak dlouhou dobu ne. Ucítila jsem paže, které mě objali. 

"Chrisi" vzlykala jsem mu do trička.

"Potřebuje si to rozmyslet. Vrátí se, miluje tě." přikývla jsem.

"Půjdu si lehnout" pak mi došlo, že asi není dobrý nápad spát v posteli v ložnici. "Ehm není tu volný pokoj?"

"Jo podkroví, ale je to nic moc" odpověděl.

"To nevadí" vzala jsem si tašku a šla za Chrisem. Otevřel dveře. Byl to malý pokojíček jen s postelí a skříní. "To mi stačí" 

"Dobře" naposledy mě objal a políbil na čelo. Když za sebou zavřel, bez sprchování jsem si oblíkla pyžamo. Potom jsem si zalezla do postele. Najednou mě napadlo, že bych měla napsat tátovi, Sam a Mikovi. Vytáhla jsem mobil a první zpráva patřila tátovi:

UŽ JSEM DOMA. SEBASTIÁN MI VYMAZAL PAMĚŤ A DONUTIL SI MYSLET, ŽE JSEM SNÍM ZASNOUBENÁ. VÍC TI ŘEKNU AŽ SE UVIDÍME. MÁM TĚ RÁDA TATI. 

Druhou jsem napsala Sam:

SAM OMLOUVÁM SE, UŽ JSEM V POHODĚ. VYSVĚTLÍM TI TO V PONDĚLÍ. CHYBÍŠ MI.

A poslední Mike:

MIKU, UŽ JSEM DOMA. BYLO TO SLOŽITÝ. NEVÍM JESTLI TI TO HOLKI VYSVĚTLILI, TAKŽE OTOM POPOVÍDÁME. UŽ SE TĚŠÍM NA NAŠE BĚHÁNÍ, IKDYŽ VŽDYCKY PROHRAJU. MÁM TĚ RÁDA A CHYBÍŠ MI.

Nemusela jsem čekat dlouho a hned mi došla odpověď od Sam:

KONEČNĚ. PŘIPRAVÍM PRO TEBE PÁRTY :D MUHEHE.... A VYSVĚTLOVÁNÍ SI NECH PRO SEBE, HOLKI MI TO ŘEKLI TY MALÁ ČARODĚJKO :DDDDDD

Oni jí to řekli? Za to jsem ráda, aspoň jí nemusím lhát. Hned potom mi došla zpravá od Mika.

ŘEKLI, A NECHÁM TĚ VYHRÁT NEBOJ. A TAKY MI CHYBÍŠ.

Usmála jsem se. Ležela jsem v posteli, když se najednou otevřeli dveře. Stála vnich Car.

"Myslela jsem, že tu dneska přespím stebou" přikývla jsem. Lehla sj vedle mě. Pozdě do noci jsme si povídali. Potom jsme obě dvě usli. Zdálo se mi o mě a Justinovi. O šťastné rodině s dětmi.