Ano

926 74 2
                                    

Dnešní díl inspirován Twilight sagou :))

"Vsávat ospalče" vtrhla mi Sam do pokoje. Ta to bere až moc vážně, řekla jsem si. Najednou jsem si uvědomila. že se vdávám. Je to tu! Konečně. Vylítla jsem z peřin. 

"Co je první na pláně?" zeptala jsem se vzorně Sam.

"Tak za prvé, jdeš si dát koupel" přikývla jsem. Vzala jsem si župan a vydala se do koupelny. Než jsem, ale zavřela dveře zeptala jsem se Sam: "Kam si zmizela?" Jen se nervozně usmála. Radši jsem zavřela. Sam byla tak rychlá, že mi už napustila i vanu. Lehla jsme si do ní. Přemýšlela jsem, jestli táta přijde. To by mi neudělal, aby nepřišel. Nebo udělal? Umyla jsem si vlasy a potom jsem vylezla. Usušila jsem se. Zabalila jsem se do županu a koukla do zrcadla. Před pár lety bych neřekla, že budu tak šťastná. Že zachvíli budu máma. Usmála jsem se při té představě, jak budu držet malé miminko. Někdo naléhavě zaklepal na dveře.

"Už jdu" otevřela jsem. Ve dveřích byl Chris. "Koupelna je volná" pustila jsem ho.

"Dík" zabochl za sebou dveře. Mu teda musí být blbě. Zašla jsem zpátky do pokoje. Místo Sam zde byla, ale Lili a Car.

"Kde je Sam?"

"Šla za Mikem" odpověděla Lili " A teď se posaď jdeme na vlasy."

"Já, ale chtěla vidět Justina." řekla jsem. Obě se na mě koukli tak vražedně, že jsem si radši sedla. Fajn, tak ho uvidím až u oltáře. Lili si vzala fén a začala mi féovat vlasy. Car tam zatím dělala něco s mými šaty. Když jsem měla suchý vlasy, začala mi dělat účes. Když byla hotová, nemohla jsem popadnou dech. (představte si účes Belly ze Stmívání na její svatbě :)) ) Vlasy byli dokonale učesané. Nemohla jsem se poznat. Nebyla jsem to já. Byla to nová Viv. Starší, rozumější. 

"Tak líbí?" zeptala se Lili. Přikývla jsem. Měla jsem na krajíčku, ale nemohla jsem se rozbrečet, protože jsem měla make-up.  "To není vše" Z krabičky vytáhla nějakou sponu, nebo co to bylo. "Něco starého a s kamínkama i něco modrého." zapíchla mi ji do vlasů. "Hotovo" usmála se nad svou prací. "Teď se jdu připravit já" Nechala mě v pokoji jen s Car. Ta pořád byla u šatů. 

"Car?" zašeptala jsem. Hned se na mě koukla. "Tak ráda bych tu měla mámu" Nebreč, nebreč, rozmažeš si make-up. Car přišla ke mě a objala mě. 

"Když tu je. Tady" ukázala na srdce. Přikývla jsem.

"Mám radost, že tě mám" usmála jsem se na ní.

"Já taky." Už byla učesaná a měla šaty. Pro družičky mám takové saténově fialové. "Asi by ses měla oblíct" 

"Jo" vstala jsem a přešla k šatům. Nebyli takové jako se Sebastiánem. Toto byl můj styl. Dala jsem si podvazek. Potom mi Car pomohla se nasoukat do šatů. 

"Tak jak vypadám?" zeptala jsem se vystrašeně.

"Koukni se do zrcadla" usmála se na mě. Přešla jsem k velkýmu zrdcadlu. Čekala jsem hodně, ale toto ne. Něco starého, nového a modrého. 

"Jsi krásná" řekla Car. Někdo zaťukal.

"Můžu dál?" ozval se Arcehr. Poskočila ve mě naděje, že je tu táta, ale stačil jeden pohled do bráchových očí a pohasla. "Je mi to líto Viv" 

"To nic. Dovedeš mě k oltáři ty?" usmál se a přikývl.

"Páni Viv... Jsi krásná" obdivně pískl. Car mezitím odešla

"Dík" mrzelo mě, že tu táta nebude. Byla jsem na něho naštvaná. Brácha se koukl na hodinky. 

"Mělo bychom jít" přikývla jsem. Vzala jsem si ještě závoj.

"Jo můžeme jít" 

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Svatba se konala v sídle na zahradě. Na mém oblíbeném místě. Byli tu lavičky a ulička udělána z kmenů. Květiny na louce i na stromech. Prostě krása. Holki mi upevňovali závoj. Všichni hosté už byli tam. Já s Archerem jsme čekali trochu dál, abych nešla vidět.

"Tak mi jdem. Držíme palce" řekla Sam a s holkama odběhli.

"Připravená?" zeptal se Archer.

"Asi jo. Archere nenech mě spadnout" na lodičkách umím chodit, ale ne když jsem nervozní.

"Neboj" usmál se. Vyšla jsem vztříc mýmu novýmu životu. (pusťte si písničku na boku, klidně víckrát, když to nevystačí) Strašně jsem se třepala. Čím víc jsem myslela na to, že mě ti lidé uvidí mi bylo blbě. Bylo to tu. Všechny pohledy byli na mě. Všichni se usmívali. Najednou si stoupli.Viděla jsem plno známých tváří.  Byla jsem nervozní čím dál tím víc, ale když jsem uviděla Justina, stát tam a usmívat se na mě, bylo mi líp. Věděla jsem co chci a proč to dělám. Miluju ho. Přidala jsem do kroku. Archer mě musel krotit, abych se za ním nerozběhla. Už jen pár kroků. Když jsme byli u ultáře Archer podal moji ruku Justinovi. Usmála jsem se na něho. Pusou jsem naznačila: děkuju. Archer jen pokývl hlavou . Všichni hosté si sedli. 

"Začneme" svolal oddávající " Sešli jsme se tu, abychom spojili tyto mladé lidi, kteří se neskutečně milují" dál jsem ho neposlouchala. Jen jsem se dívala na Justina. Do jeho očí. Zase jsem začala poslouchat až když oddávající pronesl větu.

"Berete si zde přítomnou Vivien Crossofou" Justin se na mě usmál. 

"Ano beru" Potom se oddávající otočil na mě.

"A vy berete si zde přítomného Justina De´oleila?" Stačil mi jen jediný pohled na Justina a věděla jsem to.

"Ano beru" Někdo nám podal prstýnky. Justin mi ho navlýkl. Já udělala to stejný.

"Tím to vás prohlašuji za novomanželé. Můžete políbit manželku" Usmála jsem se. Justin vzal můj obličej do dlaní a přitiskl rty k mým. Nevnímala jsem vůbec nic. Ani okolí. Vzpomínala jsem na všechny okamžiky co se nám stali a na ty okamžiky co se teprve stanou. Potom se knám začali hrnou hosté a blahopřát nám. Vše by bylo skvělé, kdyby tu byl táta, ale on tu není. Potom byla na řadě večeře. Sedla jsem si vedle Justina. Pod stolem mě chytl za ruku. Jen jsem se na něho usmála. Naklonil se ke mě.

"Sluší ti to" pošeptal mi do ucha. Jsem si jistá, že jsem se začervenala. Proneslo se pár proslovů, ale já jako kdybych byla na nějaké planetě jen s Justinem. Potom jsem si uvědomila, že je první novomanželský tanec. Justin si stoupl a pomohl mi. Dovedl mě do prostřed parketu. Věděl, že neumím tančit, proto mě dal na jeho boty. Udělal krok on, já taky. Tak jsme tančili milion tanců. Ne jen sním, ale taky s dalšími přáteli. Byl to kouzelný večer a zítra, zítra jedu na líbanky.

Tak mě napadlo, že další díl asi bude taky svatba, ale s Justinova pohledu. Nevím to, ale stoprocentně. 

Ps: Budu ráda za komentáře :))

Neobyčejný život <3 II.Kde žijí příběhy. Začni objevovat