Neobyčejný život <3 II.

Zase se Sebastiánem.....

Ráno jsem se probudila, oblíkla (komentáře) a začala balit. Dneska je pátek a mi s holkama nejdeme do školy, abychom byli dřív u kluků. Poslední pár věcí. Koukla jsem se na holki, které už taky byli. Přešla jsem k Sam a pevně ji objala.

"Tak tady na sebe dávej pozor"  zašeptala jsem ji do ucha.

"Neboj" usmála se.

"Tak já už jsem" ozvala se Lili.

"Fajn" pustila jsem Sam a vzala si tašku. Takže konečně uvidím Justina. Nazula jsem si boty. ,Uff ta taška je těžká, řekla jsem si pro sebe. 

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Vystoupili jsme na autobusové zastávce. Porozhlédla jsem se jestli neuvidím kluky.

"Támhle jsou"vypískla Car a běžela za Tobym. Vážně, všichni tři tam stáli. Justin se na mě usmál. Upravila jsem si tašku na rameni a rychle jsem šla za ním. Hned mi vzal tašku a položil na zem. Potom se zase otočil na mě a rychle, ale něžně mě políbil.

"Stýskalo se mi" zašeptala jsem.

"Mě taky"

"A s bráchou se ani nepřivátá" ozval se Chris. Zasmála jsem se a otočila na něho. Silně jsem ho objala to stejný jsem udělala s Tobym. 

"Tak jedeme? Úplně jsme to tam změnili" řekl Justin. Koukla jsem se na něho. Věděla jsem, že to tam změnili a že nám udělal společný pokoj. Ano budeme spolu. I Lili s Chrisem a Car s Tobym. Dům není tak velkej jako sídlo. 

"Jo můžeme jít" usmála jsem se na ně.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

"Páni vám se to tady, ale povedlo. " chválila je Lili.

"To jo" přidala se Car. Justin si mě přitáhl blíž.

"A teď ti ukážu NÁŠ pokoj" zašeptal. Přikývla jsem. Pomalu jsme šli po schodech nahoru. Zastavili jsme před prvními dveřmi. 

"Zavři oči" řekl Justin. Jak řekl tak jsem udělala. Pomalu otevřel a dovedl mě dovnitř. 

"Pomalu otevři oči" Když jsem otevřela oči hlasitě jsem vydechla. Ocitla jsem se v nejhezčím pokoji na světě. (multimédia) Pokoj byl ve světlé barvě. Bylo tu vše. Hlavné bílá velká postel. Přešla jsem k ní a dotkla se přehozu na posteli. 

"Je to nádhera" zašeptala jsem. Justin už stál zamnou a omotal svoje ruky okolo mýho pasu. Otočil mě k sobě. Potom přitiskl rty k těm mým. Omylem kopl do mé tašky. Najednou mě přestal líbat a něco zvedl co mi vypadlo. Koukla jsem se na to. Byla to fotka mě a Mike. Zrovna jsme byli na fotbalu. 

"Kdo to je?" najednou mi došlo, že ho Justin nezná.

"Kamarád" 

"Kamarád jo?" zasyčel Justin. Nechápala jsem ho. Jak může žárlit?

"Jo kamarád" vytrhla jsem mu fotku a zase vložila do tašky. 

"Viděla si jak se na tebe kouká?" vyjel. Najednou mě vzal pevně za zápěstí až to bolelo.

"Au Justine to bolí" vyjekla jsem. Hned mě pustil.

"Viv, promiň nevímco mě to popadlo. Omlouvám se" objal mě.

"Justine Mike je vážně jenom kamarád" 

"Dobře, kde jsme to skončili?" usmál se a já se usmála sním.

.......................................................................................................................................

"Nebyli jste tam nějak dlouho?" zeptal se Chris a rozesmál se. Koukla jsem se na něho pohledem: "Chrisi ne!" Jen se zasmál.

"Ehm na co koukáte?" zeptala jsem se a posadila se vedle Car.

"Ani nevím" odpověděla. 

"Holki s klukama jsme mysleli, že bychom šli na jedno" řekl Toby. Koukla jsem se na Car a pak na Lili. 

"My přijedeme a vy se nám jako nebude věnovat?" vyjela na ně Lili.

"Lili uklidni se, zítra nám to vynahradí. Že jo klucí?" řekla jsem a potom se koukla na Justina.Usmál se a přikývl.

"Já vás nechápu" odpověděla a odešla pryč.

"Jdu za ní" řekl Chris. 

"Co jí přelítlo přes nos?" zeptala se Car.Pokrčila jsem rameny. Potom jsem se otočila na Justina a Tobyho. 

"A vy vymyslete na zítřek nějaký program" Justin se usmál.

"Rozkaz" ozval se Toby.

"Car co kdyby jsme se šli projít?" usmála jsem se na Car.

"To zní dobře" postavila se a políbila Tobyho. Přešla jsem k Justinovi a pomalu ho políbila. 

"Buď opatrná" zašeptal mi do ucha.

"Budu"

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Procházeli jsme parkem, když jsme najednou uviděli Sebastiána s malou holčičkou. Vzpomněla jsem si na Miu. Rychla jsme pospíchali za ní. Věděla jsem na co Car myslí. Myslela na to stejný na co já. Co když jí ublíží?

"Sebastíane!" zařvala jsem na něho. Otočil se. Prvně se tvářil překvapeně, ale potom se mu na rtech objevil spokojený úsměv. 

"Hele me se.... dvojčata" slovo dvojčata řekl ironicky. Ukázala jsem na holčičku.

"Kdo to  je a co sní chceš dělat?" Holčička nevypadala vyděšeně spíš smutně. Car se pro holčičku natáhla, ale Sebastián sní cukl. 

"Když ste mi utekli vy potřebuji jí" ukázal  na holčičku.

"Kčemu jí potřebuješ?" zeptala se vystrašeně Car. Sebastián se na mě zadíval. Věděla jsem , že to co chce po ní , mu můžu dát. Věděla jsem, že tuhle holčičku můžu zachránit.

"Sebastiáne můžu stebou mluvit. O SAMOTĚ" zeptala jsem se ho. Přikývl. Odešli jsme pár metrů od těch dvou.

"Popravdě kčemu jí potřebuješ?" 

"Potřebuji jen krev anděla. A to ona je?" kývl směrem k Car.

"Nic víc.? Potom ji pustíš?" nevěděla jsem jestli mu mám věřit. Bylo to moc snadné.

"Jo, jen potřebují kapku její krve"

"A co když to udělám místo ní?" zeptala jsem "Pustíš mě potom?" Přikývl. Naposledy jsem se koukla na Car. Nechtěla jsem se loučit. 

"Fajn tak jdeme?" chytl mě za ruku a začali jsme se přesouvat. Poslední co jsem viděla, byla Car jak se na nás vyděšeně kouká. Bála jsem se, že Sebastián nedodrží slovo. Že mě nepustí, že si mě nechá. Když jsme se přemístila, pustila jsem jeho ruku.

"Fajn, uděláme to co nejdřív" řekla jsem.

"Fajn, tak zítra. Zatím se vyspi tady v tomto pokoji" ukázal na první dveře.Přikývla jsem. Když jsem za sebou zavřela dveře, zamkla, lehla jsem si do postele. Cítím se hrozně, že jsem sním šla a nerozloučila se s Car. Neřekla jí vůbec nic. A Jutin? Jak to veme? Doufám, že až to dokončíme Sebastián mě pustí. Věřím mu. Nevím proč, ale jo.