Neobyčejný život <3 II.

Můj ty bože

Ucítila jsem, že se vedl mě někdo pohl. Otevřela jsem oči. Car se snažila potichu vstát.

"Jé promiň. Nechtěla jsem tě vzbudit" zašeptala, když si mě všimla.

"To nic, stejnak se budu chystat na vysokou." usmála se na mě. Vstala jsem a vzala si čistý oblečení (KOMENTÁŘE) a šla od koupelny. Pustila jsem si vodu a začala se vyzlíkat. Potom jsem si vlezla do sprchy. Když jsem si umyla i hlavu, vylezla jsem. Osušila jsem se a převlíkla. Potom jsem šla do jídelny. Všichni seděli u stolu a snídali. Jen Justin chyběl. Zase.

"Kdy došel?" zeptala jsem se. 

"Asi kolem 3" odpověděl mi Toby. 

"Došel sám" přikývl. Oddychla jsem si. Když jsem dojedla šla jsem za ním. Seděl na posteli. Na sobě měl jen boxerky.

"Viv" usmál se na mě. Úsměv jsem mu opětovala a přešla kněmu.Sedla jsem si mu na klín. Přitiskla jsem mu rty na jeho. Pomalu mě položil na postel. Zajížděl mi pod triko. Kousl mě do rtu a já potichu vzdychla.

"Vážně to chceš?" zeptal se. Chci to nebo ne?

"Jo chci"

----------------------------------------------------------------------------------------------------------

"Bylo to to nejlepší co jsem zažil" zašeptal mi do ucha, když jsem vedle něho ležela. Jen jsem zabručela. Zasmál se. "Neměla by ses chysta?"

"Kolik je hodin?" řekla jsem překvapeně.

"2"

"Panebože" vyletěla jsem z postele a začala hledat oblečení. Rychle jsem si ho oblíkla a spěchala do podkroví pro věci. Když jsem je vzala vrátila jsem se za Justinem. 

"Měli bychom začít chystat svatbu" zašeptala jsem. Jasně říkala jsem, že chci vystudovat, ale teď je to jiný. Studovat můžu i tak. Přikývl. Přešel ke mě a políbil mě na konec nosu. Usmála jsem se. Stoupla jsem si na špičky a zase jsme se začali líbat. Najednou se odtrhl. Koukla jsem se na něho.

"Když se tady budeme zase líbat víš, kde skončíme" zasmál se. Hned jsem se kněmu přidal. Vzal mě za ruku a spolu jsme šli dolů. Holki už byli nachystaný. Koukli se na mě.

"Můžeme jít?" zeptala se Car. Přikývla jsem. Naposledy jsem se políbila Justina.

"Ahoj" zašeptal mi do ucha. Nasedli jsme do auta a vyjeli do školy. Jeli jsme jen v doprovodu rádia.Když jsme zastavili na školním parkovišti, hned u nás stála Sam s Mikem. Když jsem vystoupila oba mě objali. Potom jsem všichni šli do pokoje, kde jsem jim všechno vysvětlila. Když bylo 8, Mike odešel. 

"Konečně jsem zpět" zakřičela jsem přes celý pokoj. Holki se začali smát.

"Ty ses těšila do školy?" řekla šokovaně Sam. Přikývla jsem. Jen zakroutila hlavou a vytáhla si jablo z ledničky. 

"Holki asi si půjdu lehnout" oznámila jsem. Přikývli. Oblíkla jsem si pyžamu a lehla do postele. Pořád jsem myslela na mě a Justina. Na to co se stalo. Poprvé jsme se spolu milovali. 

O 2 týdny později:

Zase jsem byla v koupelně a zvracela. Poslední dobou zvracím, mění se mi chutě a dělá se mi blbě. Nevím, co to může znamenat. Vyšla jsem z koupelny a vzala si složku s nápisem: SVATBA

Holki byli pryč. Procházela jsem seznam hostů, jídlo a místo. Vše bylo podle plánu. Vdávám se den po mých 18tých narozeninách. Tím pádem příští týden v pátek. Ten týden máme zrovna jarní prázdniny. Zavřela jsem složku a napustila si do skleničky vodu. Napila jsem se. Ne je to tu zase. Hnala jsem se do koupelny. Když jsem si vyprázdnila žaludek, opřela jsem se o vanu. Z jídla to není, nemocná taky nejsem. Najednou mě to napadlo. Měla jsem zpoždění u menstruace. To není možný. Začala jsem počítat dny. 

"Musím si koupit test" zašeptala jsem. Rychle jsem vstala, vzala si kabát a vydala se do vysokoškolské lékarny. Prodavačka se na mě mile usmála.

"Co to bude?"

"Těhotenský test" prohlídla si mě. Potom se odočila a začala hledat krabičku. Když ji našla podala mi ji. Zaplatila jsem a co nejrychleji jsem zase spěchala do pokoje. Hned jak jsem zasebou zabouchla dveře, jsem to šla udělat. Přečetla jsem si návod. Mám čekat 5 minut. Když tam budou dvě tečky nejsem něhodná, a když tři tak jo. Když uběhlo 5 minut, nervozně jsem se na test koukla. Vypadl mi z ruky. To není možný. Ne, ne, ne. Začali mi stékat slzy. 

"Viv co se stalo?" ani jsem si nevšimla,že Car už došla. Přešla jsem do pokoje a sedla si na gauč. 

"Jsem- jsem těhotná" zašeptala jsem. Car se na mě zadívala. Potom si sedla zamnou a objala.  "Bože"

"Chceš jít na potrat?" vyděšeně jsem se na ní koukla a zakroutila hlavou.

"Toho malýho si nechám" pohladila jsem si břicho.

"Já budu teta" usmála se. "A kdy to řekneš Justinovi?"

"No asi dneska. Přemesu se tam." přikývla. Pomalu jsem se zvedla utřela si slzy. "Tak zatím" Už jsem nestála u nás v pokoji, ale v hale kluků. Slyšela jsem jak se byví v obyváku.

"Ahoj" usmála jsem se na ně a opřela se o futra dveří.

"Viv co tu děláš?" zeptal se Justin.

"Musím stebou mluvit" přikývl a stoupl si. Přešel ke mě a vzal mě za ruku. Táhl mě po schodech nahoru. Když za náma zavřel dveře, políbil mě. "Počkej" zašeptala jsem. Přestal mě líbat a koukl se na mě.

"Tak co se děje?"

"Justina já jsem těhotná. Budeš táta" vyhrkla jsem rychle. Chvíli se na mě díval a potom mu to došlo.

"Já budu táta?" přikývla jsem. Začal se smát. Potom mě otočil ve vzduchu. "Budeme mít dítě" taky jsem se zasmála. "Takže svatba platí?" 

"Platí" přikývla jsem.

"Přespíš tu?" 

"Asi jo. Měli bychom to říct klukům" přikývl. Pomalu jsme scházeli schody. Kluci byli pořád v obyváku.

"Chceme vám něco říct" řekl Justin a stiskl mi ruku. "Viv a já budeme mít dítě." Kluci vyskočili a začali mě objímat. Věděla jsme, že bude rád, ale až tak. Byla jsem šťastná. Ale pořád jem se bála Sebastiánových slov. "Udělám cokoliv, abysi nebyla šťastná."

Pohled neznámého: 

Dívám se jak ohlašuje tu radostnou zprávu. Jak je šťastná. Počkám až se dítě narodí potom něco udělám. Nebude šťastná dlouho to slibuji. Bude prosit o odpuštění. Bude chtít raději umřít.