Five Elements[cz]

"Je tam..."

Element by měl ovládat jen jeden živel a jen jednu jeho podobu…. Jediný kdo ovládá víc podob a má víc síly než ostatní elementy je ……

„Sommer?“

„Hmm?“ Otočila se na mě.

„Jsi panna?“  Ztuhla… Sakra.. né tohle jsem nemyslel.

„Ah..ne nemyslel jsem tohle… to je nedorozumění.“  Stoupla si a začala se ke mně přibližovat.. To bylo poprvé co jsem se bál holky… Ale jakože vážně! Viditelně z ní stoupala temná magie..  Zaťala pěsti ale jednu hned uvolnila… Začala se jí tam hromadit voda…

„Aha.. v tom případě.“ Se strachem jsem sledoval její ruku.. O bože.. jestli mě slyšíš pomoc mi..  Voda se změnila na led.

„Tohle nedorozumění není.“ Zaječela a plesk.. Na tváři jsem pocítil štiplavou bolest… Přiložil jsem si na ni ruku a podíval se na Sommer. Byla červená vzteky ale taky jakoby se styděla a proto zareagovala takhle.

Sommer:

„Studí, studí, štípe, štípe!!!“ Začal ječet a poskakovat po kuchyni.

„Tak aspoň víš co tě čeká až příště řekneš takovou kravinu!“ Za mnou se rozezněl tlumený smích. Otočila jsem se a zpozorovala Alexova tátu jak se nemůže přestat smát. Chvíli jsem ho sledovala a pak jsem se začala taky smát.. Alex pořád vyšiloval. Protočila jsem očima a stoupla si před něj. Zastavil se ale pořád si držel tvář. Jemně jsem se usmála a položila na jeho ruku svoji.. Po chvíli ji odsunul a nechal mě ho pohladit po tváři.

„Už je to lepší.“ Zakřenil jsem se. Zasmála jsem se a odstoupila od něj.

„Fajn a teď mi řekni co si myslel tou původní otázkou.“

„Myslíš to jestli si pa…“

„Ještě jednou to řekni a dostaneš takovou ránu, že tě ani google nenajde.“ Prohodila jsem ostře a propraskala jsem si pěst. (Víte jak to myslím ) Na sucho polk a asi přemýšlel jak to říct jinak.

„Ehmm.. Je skoro na 100% jasný, že nejsi normální element. Ale ještě stále si nejsem jistý co vlastně jsi a proto jsem se tě ptal na tu… ehmm víš co.. Bylo to myšleno  co jsi v horozkopu.“ Dokončil svůj monolog a sledoval moji reakci.

„Aha.. Tak.. to promiň..“ Sehla jsem hlavu k zemi. Bože jak já se teď stydím..

„To je v pohodě.“ Usmál se.

„A co teda jsi?“

„Lev.“

„Hmmm..“ Podívala jsem se po místnosti ale nenašla jsem jeho tátu.. Asi musel během naší konverzace odejít.

„Museli bychom to vypočítat… Ale to zabere čas… Ne tolik ale zabere.. Máš tak hodinu, dvě?“  Nepatrně jsem přikývla.

„Co musíme spočítat..“ Povzdechl si a donesl papír s tužkou. Položil je na stůl a pobídl mě, ať si sednu taky. Posadila jsem se a sledovala co dělá. Na papírek nakreslil pěticípou hvězdu.. U každé špičky nakreslil jiný znak… Ve všem odlišný od těch ostatních..A doprostřed hvězdy také. Pak pod hvězdu opět nakreslil ty znaky. Ale přikreslil i nějaké obrázky a písmenka..

„Alexi…. Co to je?“ Zašeptala jsem, stále unešená tím obrázkem…

„Sommer… Existuje pět  elementů.“  Přikývla jsem i když jsem si nebyla jistá.