Jungkook's pov.
Tak z mého malého pramene se stala dost prudká řeka. Myslím, že když půjdu podél ní, mám lepší šanci narazit na lidská obydlí, než kdybych bloudil pralesem. Bonbóny mi už došly, ale našel jsem takovou kytku, která se dá jíst. Chuť sice nic moc, ale roste jí tu všude dost, takže se dobře najím. Voda mi naštěstí taky nechybí, jediné čeho mám nedostatek je spánek a to se na mě dost podepisuje. Už nemám moc sil. Moje chůze je stále pomalejší a pomalejší. Vedro už snáším líp, díky tomu, že se můžu kdykoli vykoupat v řece.
**
Zase, jako každý večer jsem se koupal v řece, když se kolem mě začaly tvořit podezřelé vlny. Moc jsem si jich nevšímal a v klidu se koupal dál. Znenadání se vedle mě vynořila temně zelená hlava. Ajajaj. Jsem v háji. Teď tu umřu. Krokodýl kolem mě kroužil a já se snažil dostat co nejrychleji na břeh. Najednou mi lýtkem projela ostrá bolest a něco mě začalo stahovat pod hladinu. Snažil jsem se neponořit hlavu, ale neúspěšně. To něco, tedy krokodýl byl mnohem silnější než já a jednoduše mě stáhl pod vodu. Zadržel jsem dech a snažil se dostat z jeho sevření. Nešlo to. Cítil jsem, jak mě začaly pálit plíce, jakoby každou chvíli měly vybouchnout. Začal jsem se topit. Do nosu i pusy mi začala téct voda. Nevydržel jsem to a nadechl jsem se. Pod vodou. Voda mi tekla do plic. Po několika minutách divokého boje jsem to vzdal. Sbohem světě. Hodně štěstí Minie. Miluji tě.
Probral jsem se na břehu. Celý promočený a na lýtku se mi táhl dlouhý zkrvavený šrám, který strašně pálil a bolel. Já žiju!!! Začal jsem radostí brečet. Já jsem to přežil! Jaké to mám štěstí! Děkuji ti, pane bože. Začal jsem se smát jako blázen. No co, tak jsem měl nepopsatelnou radost. Lékárnička byla pryč, ale to mi bylo jedno. Urval jsem opět kus košile a začal si čistit ránu. Štípalo to, jako čert, ale zvládl jsem to. Teď si musím odpočinout. Musím nabrat ztracenou sílu, abych mohl pokračovat v další cestě. Po krátké době jsem se propadl do hlubokého spánku.
Ze spánku mě vytrhlo něco mokrého na mém obličeji. Bleskově jsem otevřel oči a málem dostal infarkt. Slintal na mě velký vlk. Jakože cože? Vlk?! Tady?! Začal jsem panikařit. Neuteču mu. Mám zraněnou nohu. Co tady zatraceně dělá? V pralese? Očekával jsem, co přijde. Byl jsem připraven na smrt. Poslední týden je to nějak často. Už jsem smířený se svou smrtí. Nejdřív pád letadla, potom had, potom krokodýl a teď tu ležím a hledím do očí obrovskému vlku....co jsem komu udělal?
-----------------------------------------------------------
Ehm.......vymyslela jsem lepší úvod než Ehm....od teď to bude Eeeeej makarena...ok? 😂😂
No nový díl je tu....chudák Kookie, jsem na něj zlá....ale ZATÍM žije......😂
Omlouvám se za chyby a děkuju za všechny votes a komentáře.💜💜💜💜
#Ramyon
