3.

5 1 0
                                    

Do Portsmouth přišel definitivní podzim a s ním klasické chladné deštivé počasí.
„To počasí je hnus, nic se nedá dělat," zanadává Lis a vyvalí se vedle mě na gauč.
„Nezajdeme do kina?" navrhnu, ale samotné se mi vůbec nechce vytahovat nos z domu.
„Pff, nuda," protočí oči a usrkne z hrnku horké kávy.
„To je děs. Sobota odpoledne a my se tu snad unudíme," plácnu si do nohou.
CINK CINK
„Moje?" podíváme se na sebe současně, protože na messengeru máme obě stejné vyzvánění.
„Moje!" vyhrkne Lis, když se jako první natáhne po mobilu.
Otevře zprávu a čte si její obsah. Za pár minut datluje s úsměvem odpověď.
A téměř další půl hodinu naším domem zní jen samé CINK CINK.
„Můžeš mi jako říct, s kým pořád píšeš?" zamračím se na ni.
Lis se na mě usměje a schová svůj obličej za mobil.
„Liso Sánchezová!" propíchnu jí přísným pohledem.
„Tak nějak jsem už nějakou dobu v kontaktu s jedním ze sousedů," ukáže bradou směrem jejich domu.
Nevím proč, ale úplně ve mně zatrne.
„Se kterým?"
„Se Sethem," vydechne a lehce zrůžový.
Vážně jsem si právě lehce oddychla? Tele!
„O nic nejde, není to nic vážnýho. Párkrát se za mnou zastavil v práci, šli jsme na oběd nebo na večeři, ale vždycky jen jako přátelé," vysvětluje mi.
„Děláš si srandu? Proč se to dozvídám až teď?"
„Já nevím, nějak jsem si nebyla jistá, jestli se z toho něco klube, ale teď... pozval mě na rande! Ofic!" zajásá.
„Ale jdi, měli jste už milion rande, jen jsi nebyla čerstvě namalovaná a měla na sobě sako místo sexy hader. Ale rande už jste měli," zakroutím se smíchem hlavou.
„Možná. Ale nic to nemění na tom, že teď máme opravdové rande."
„Dneska večer?"
„Dneska večer jsem kluky pozvala k nám. Všechny," oznámí mi jako by mimochodem.
„Cože? A kdy jako?" vyjedu na ni.
„Práááávě teď," řekne a odešle pozvání na messengeru.
„Liso jsi hrozná!" plácnu ji po rameni.
„Klid, dáme karty, víno, pivo. Hele, Seth píše, že přinesou pizzu," ukazuje mi jeho odpověď, která mě ale vůbec nezajímá.
„Jestli do mě ten neandrtálec bude zase rýpat, tak odcházím," oznámím jí nasupeně.
„Bude to v pohodě, uvidíš," mrkne na mě povzbudivě a na hodinu se zavře do koupelny.
Když z ní vyleze je perfektně namalovaná, má vyžehlené vlasy a těsné džíny.
„Hej, neříkala jsi náhodou, že tohle není to ofic rande?" založím si ruce na prsa.
Vedle ní jsme teď momentálně vypadala jako Popelka. Bože, už mi ze všech těch pohádkových postav hrabe.
„No ale nemůžu se tu před svým, ehm, dejme tomu, klukem, válet v teplácích," pokrčí rameny.
„Vážně?" zašklebím se na ni a ukážu na svůj domácí oděv tvořený z absolventského trička, šedých tepláků a vysokého drdolu trčícího na všechny strany.
„Ale ty nikoho balit nechceš," zakroutí hlavou a upraví si vlasy proti zrcadlu.
Domem se rozezní zvonek a Lisa se rozběhne ke dveřím.
„Liso!" vyjeknu na ni a zaběhnu do pokoje.
Rychle začnu ze skříně vytahovat jedno tričko za druhým a nakonec se rozhodnu pro maskáčové kalhoty a černé tričko s tříčtvrtečním rukávem. Před zrcadlem si prohrábnu vlasy a vyjdu z pokoje do obýváku.
„Jé, čau Lettie," mávnou na mě kluci.
„Dneska v maskování?" zašklebí se na mě Levi a doslova se vyvalí do mého křesla s pivem v ruce.
Mám sto chutí po něm skočit a vyškrábat mu oči.
„Přinesli jsme pizzu a nějaké pivka, měli jsme mít party u nás, ale nemůžeme opravit aparaturu, do které někdo posledně vylil vodu," pokrčí Oliver ramena a ve mě zatrne.
Zvednu oči od piva, které mačkám v ruce a setkám se s posměšným pohledem Leviho.
„To ani nevím, že se něco takového stalo. Jedna party u vás a já měla kocovinu dva dny," zasměje se Lis a přisedne si vedle Setha.
Levi mě propaluje pohledem a já se začnu potit. On mě určitě práskne.
„Hele Lettie, příště musíš se mnou, aby jsi mi pak druhý den všechno odvyprávěla," ukáže na mě Lis a nenápadně se přisune k Sethovi, který velice nenápadně položí ruku za ni.
„Ehm, určitě," kývnu s úsměvem a loknu si piva.
„No já si myslím, že Sněhurka by mohla i tak vyprávět, že?" mrkne na mě Levi.
„Jak to myslíš?" nechápe Tommy.
„Ehm, že jsem vás slyšela až ke mně do pokoje, takže vlastně jako bych tam byla," vyhrknu rychle a křečovitě se zasměju.
„Hele, nezahrajeme si nějakou hru?" napadne Setha.
„Flašku nehraju," zvednu rovnou ruce do obraného gesta, což Leviho pobaví.
„Sněhurko, už nejsi na střední," pošle mi vzdušnou pusu.
„Sakra, sakra, sakra," nadávám si v duchu a kousnu se do rtu.
Jakmile si toho Levi všimne, protože na mě celou dobu kouká, úplně ztuhne a jeho pohled potemní. Najednou z něj jde úplně strach.
„Kámo? Jsi v poho?" drcne do něj Tommy, protože Levi vůbec nevnímá, co mu říká.
„Co vole? Jo jasný, co si teda zahrajeme?"
„Karty?"
„Poker?"
„Já mám geniální nápad!" vyskočí na nohy Seth.
„Přeháněj."
„Zahrajeme si Nikdy jsem," navrhne rozzářeně.
„Že co?" nechápu, což některé přítomné upřímně pobaví.
„Je to chlastací hra a pravidla jsou úplně lehký. Prostě musíš říct, co jsi nikdy nedělala, ale popravdě. Třeba. Nikdy jsem nebyla v Paříži. A ti co byli se musí napít, protože s tvým tvrzením nesouhlasí. Chápeš?" vysvětlí mi v rychlosti Tommy pravidla.
„Nejsem si úplně jistá. Ale zkusme to," pokrčím rameny.
„Začínám," tleskne Seth rukama.
„Ehm, takže. Nikdy jsem nelíbal psa," vyhrkne se smíchem a nikdo se nenapije.
„To znamená, že nikdo nepije prootože se taky nelíbal se psem?" zeptám se opatrně.
„Přesně tak. Kdyby se někdo napil, tak je úchyl a zoofil," kývne se smíchem Oliver.
„Okej, jedeme dál. Nikdy jsem neutíkal nahej po naší čtvrti," řekne Tommy a Seth a Levi zvednou svoje piva ke rtům.
„Cože? Proč?" začne se Lis smát.
„Jedna hloupá sázka, někdy ti to řeknu," zasměje se Seth a přiťukne si s Levim.
„Nikdy jsem nelíbal žádnou škaredou holku," řekne Oliver a kluci vyprsknou.
„Tak to se, ty vole, napij, protože tvoje bejvalka je hnusnější než všechny naše dohromady!" rozřehtají se.
„Teď ty," ukáže na mě Levi a s vyčkáváním se opře do křesla.
„Ehm, já ještě nevím. Nemůžu tohle kolo prostě jen pozorovat?" vymluvím se.
„Jasný že můžeš. Jeď ty," ukáže na Leviho Seth.
„Nikdy jsem nešukal," řekne Levi a propíchne mě pohledem.
Sklenice všech vystřelí ke rtům a Lis mrkne na mě, jako abych se taky napila.
„Sněhurko, tahle hra je o upřímnosti," rýpne si do mě.
„A co se ti nezdá?" nechápu.
„Nic, nic. Jen v klidu pokračujeme," uklidní se Levi a olízne si rty.
„Nikdy jsem nechodila s nikým starším deset let," řekne Lis.
Jediný v místnosti se napije Levi.
„Ty hováde," zašklebí se na něj Lis a plácne ho přes rameno.
„Hováde? Jestli tě tohle pohoršuje, tak už nezvedej věkovou hranici," doporučí jí se smíchem.
„Nikdy jsem nešukal tlusťošku," vyhrkne Seth.
Levi je opět jediný, kdo pije.
„Nikdy jsem nezažil kuřbu na veřejnosti," pokračuje Tommy.
Opět Levi pije.
Začínám se děsit, kam jejich otázky až povedou.
„Nikdy jsem nepřebral kamarádovi holku," pokrčí rameny Oliver.
„Protože jsi posera," zasměje se Levi a opět si přihne.
„Ehm, nikdy jsem nebyla nevěrná?" zkusím a s hrůzou si všimnu, že jsem jediná v místnosti, kdo nepije. Tak tohle mi opravdu nevyšlo.
„Amen, sestro," složí si Levi ruce, jako by se modlil a kývne se smíchem hlavou.
„Za tohle půjdeš určitě do nebe," zvedne pivo a napije se i bez dalšího kola.
„Nikdy jsem nešukal ve více lidech," přiostří Levi a napije se. On a Seth.
„Nikdy jsem nedělala veřejně striptýz," řekne Lis a Levi si opět přihne.
„Děláš si prdel, co jsi? Prostitut, gigolo, striptér?"
„Krrtén?" přidám polohlasem k Lisininu výčtu Leviho schopností.
No, možná to nebylo tak úplně polohlasem.
Zábava utihne, kluci v sobě dusí smích a Levi s úsměvem na rtech kroutí hlavou.
„Teda Sněhurko, ty se nezdáš. Přiostříme? Fajn. Nikdy jsem nepolykal semeno. Nic? Vážně jsi žádného borce neudělala pusou až do konce? Aha, jedem dál. Nikdy jsem nezkoušel polohu lotosu. Vážně ne? Dobře. Tak znám jen tři sexuální polohy, z toho jsem dvě praktikovala s klukem, se kterým jsem zažila svoje poprvý po stoletým vztahu," hrkne na mě posměšně až bouchnu.
„Fajn, jak chceš ty vypatlanej kreténe. Chováš se jako totální debil. O co ti jde? Představ si, že panna nejsem, sex jsem měla a né náhodou jako ty každej víkend, ale z lásky, což tobě určitě nic neříká. A to, že ho provozu jen z lásky a jsem věrná? Pff, raději za mimoně než prošukanou krávu, kterou ty si dáváš každej víkend. Jsi jako chodící encyklopedie pohlavních chorob. A schválně, která je u tebe, když je ti nejhůř a potřebuješ se někomu vypovídat?" vyhrknu ze sebe vztekle.
„Každá. A víš proč? Protože na moji špatnou náladu pomáhá hluboká kuřba a pořádně vycákaná papulka, víš, Sněhurko?" zašklebí se na mě a kluci se přidušeně zasmějí.
„Jsi ubožák, Levi," vyplivnu poslední slova z pusy a odejdu do kuchyně, kde si otevřu ledničku a dám si pořádného loka bílého rumu.
„Kurva," zanadávám vztekle a ještě se napiju.
Nechápu, jak jsem se mohla nechat takhle vytočit.
„Hej, Lettie, jsi v pohodě?" přijde za mnou Oliver.
„Jo, jen jsem se musela..."
„Jít napít rumu, chápu," zasměje se.
„Levi je debil, neřeš ho. Jako mám ho rád, je to můj kámoš, ale občas se chová hrozně," začne mluvit.
„Stačí, že na mě čumí, nemusím o něm ještě poslouchat, jo?" podívám se na Olivera naštvaně a on se stáhne.
„Promiň, nemyslela jsem to tak, jen mám úplně zkaženou náladu," omluvím se mu a vrátím se ke stolu v obýváku.

Nakonec je to, kupodivu, docela fajn večer. Kluci se hodí do nálady, každý z nich už pije minimálně šesté pivo, teda až na Leviho, ten snad dvě hodiny cucá třetí.
„Nepustíme si nějaký horor?" navrhne Lisa.
Ta koza. Moc dobře ví, jak bytostně nesnáším horory a vymyslí takovou ptákovinu.
„Jasně, co dáme?"
„Mám tam novinku, nějakou duchařinu," zatetelí se Lis a natahá polštáře vede sebe.
„Hej Levi, jestli chceš něco vidět, budeš muset vedle Lettie, pokud se teda nebojíš, že ti rozbije hlavu pivní flaškou," zasměje se Lisa a kluci s ní.
„Já asi půjdu ležet, nějak mě rozbolela hlava," zvednu se.
„Posero," zašklebí se Levi.
„Cože?"
„Řekl jsem, že jsi posera. Pusu po dvou decích otevřeš, ale na horor se nepodíváš?" pokračuje urýpaně.
Ten pocit vítězství ti nenechám, chlapečku.
„Jako ty si myslíš, že jdu spát kvůli hororu? Nebuď směšnej. Ale pokud vyžaduješ moji přítomnost tak prosím, jen si zajdu pro deku, je mi zima na nohy," usměju se sladce přesladce a zajdu si do pokoje pro svoji plyšovou deku s motivem Olafa.
„Děláš si prdel? Vážně?" ukáže Seth na moji deku a začne se řehtat.
Vůbec mi to nedošlo, když jsem si pro ni do pokoje šla.
„Toho sněhuláka všude tahá Tami, že Levi," ukáže Tommy.
„Nevím. Tak už to pusť," pobídne Levi Lisu a zasedne kousek vedle mě.
Kdo je Tami?
Odpověď samozřejmě nedostanu, protože nemám odvahu se zeptat. A vlastně mě to ani skoro vůbec nezajímá, jaký na něj mám vztek.
Prvních deset minut to není zase taková hrůza, ale v momentě, kdy se na scéně objeví něco, co se vlastně vůbec neobjeví, protože TO nejde vidět, ale přesto TO se všemi manipuluje a vtělí se TO do malé holčičky, roztřesu se strachy a začnu si kousat ret. Mám sto chutí přetáhnout si Olafa přes hlavu a ani nevykouknout, ale hrdost mi to nedovolí, protože na sobě neustále cítím Leviho pohled.
„Vzdej to," uslyším šepot z pravé strany.
Prudce se otočím k Levimu a naše nosy se skoro dotýkají. Rychle se zase otočím zpátky k televizi.
„Cítím, jak se třeseš," uslyším znovu.
Nevím, jestli je to tím vypitým pivem nebo strachem, ale jeho hlas mě uklidňuje, je smyslný a tolik vzrušující. Těžce polknu a snažím se alespoň lehce ovládnout svůj strach.
Najednou na své pravačce ucítím letmý dotek Leviho prstů. Ten způsobí obrovský výboj elektřiny, která projede celým mým tělem.
„Dej mi ruku," uslyším téměř neslyšitelně.
Málem přestanu dýchat. Dělá si ze mě srandu? Ještě před půl hodinou si ze mě dělal srandu a pohádali jsme se jako psi a teď chce, abych mu dala ruku? Určitě je to jen nějaká jeho hra.
„Nebuď paličatá," řekne měkce.
„Ticho tam na druhé straně!" okřikne nás Lisa a přitulí se k Sethovi.
Opatrně posunu ruku směrem k Levimu.
Naše malíčky se potkají a když se celá moje malá ruka schová v Leviho obří, postupně přestane i třes celého mého těla. Nemyslím si, že by na to měl vliv Levi a jeho ruka, jen se prostě nesoustředím na ten pitomej horor, ale na to teplo, které sálá z jeho ruky.
„Jsi úplně ledová."
„Tak přestaňte se už hádat vy dva, akorát nás rušíte!" okřikne nás tentokrát Seth.
„Drž hubu, vole," zpraží ho Levi a přejede mi palcem po kloubech.
Nervózně poposednu.
„Neboj se."
Jeho slova si v hlavě opakuji pořád dokola, až mě zmůžou natolik, že usnu.
„Usnout u hororu dokáže jen Lettie, vážně," uslyším odněkud z dálky hlas Lisy, ale nechce se mi otevírat oči. Chci prostě spát.

...

True colorsKde žijí příběhy. Začni objevovat