Liam
Začal jsem psát odpověď, ale zastavil jsem se nad tím, co jí mám vlastně odpovědět. "Co jí píšeš?" Vytrhl mě z přemýšlení Harry. "Já sám ani nevím." Odbil jsem ho. "A co ti je vlastně do toho?" Už mě štval, i když by mi mohl poradit. "Když jsi tolik chytrej, tak mi řekni, co jí mám napsat." Harry se zazubil a nasadil výraz jakoby přemýšlel. Docela děsivý pohled. Stále přemýšlel, ale ještě z něj nic moudrého nevypadlo. "Už jsi něco vymyslel?" Promluvil jsem na něj. Nic. Nevnímal mě. "Halooo?! Vnímáš mě?" "Jo, jasně. A co jsi říkal?" "Ptal jsem se, jestli jsi už něco vymyslel. Mě totiž nic nenapadá." Podíval se na mě a nahodil ten jeho slavný a zářivý úsměv alá 'Harry Styles'. "Napiš jí, že na ní nemůžeš přestat myslet a takovýhle slaďárničky. Na to holky letěj." Zakřenil se tak, že jsem si vážně myslel, že ho shodím dolů z mojí postele. A ještě ke všemu tohle by dokázala vymyslet i opice. Se teda moc nepřekonal, koumák jeden. "Ty Einsteine, tohle bych dokázal vymyslet i bez tebe." Nechápu, co jsem si myslel, že vymyslí. "A co jsi teda vymyslel ty, když ti to moje není dobrý, no?" Harry se asi zlobil. No kdo by se nezlobil, když by někdo byl na něj takhle hnusnej, jako já teď na něj. "Promiň, ale já vážně netuším, co jí mám napsat a už mi asi z toho hrabe. Chci na ní jakoby zapůsobit, chápeš?" "Jo, jasně. Já to chápu. I když by jsi mohl bejt milejší. Nechám tě radši o samotě nebo mě tady zabiješ a to by přece nikdo nechtěl. Nikdo by o mě nechtěl přijít, tak radši odejdu sám. A ty se pěkně soustřeď na tu blbou smsku, kterou ani neumíš napsat." On vážně chce abych ho zabil. On mě bude provokovat. "Už konečně vypadni." Dodal jsem se smíchem. "No jo, vždyť už jdu. A Liame, dávej si pozor na pravopis!" Řekl se zvednutým prstem, když už stál ve dveřích. "Myslím, že to je to poslední, čeho by ses měl bát. A nezapomeň za sebou zavřít dveře. Děkuju." "Ježíš jo." To bylo to poslední, co jsem od něj slyšel. No konečně klid. "Okamžitě si vem mobil a napiš jí tu smsku!" Mluvil ke mně zase můj vnitřní hlas a měl překvapivě pravdu. Musím jí už vážně něco odepsat, ale co? To byla docela těžká otázka, na kterou jsem zatím neznal odpověď. Kouknul jsem se na hodiny a zjistil jsem, že už hodinu a čtvrt vymýšlím odpověď na její smsku. Co si asi myslí, proč jí neodpovídám. Třeba si vážně myslí, že jsem jí dal falešný číslo. Vážně už musím rychle odepsat. Vzal jsem mobil a začal psát.
"Ahoj. Moc se omlouvám, že jsem ti neodepsal dřív, ale nevšiml jsem si toho, promiň. A proč si vlastně myslíš, že bych ti měl dávat falešný číslo? Teď jsi mě velice urazila. Liam. "
Odeslal jsem jí, podle mého úsudku, ubohou zprávu a začal čekat na to, jestli odpoví. Po třinácti minutách nekonečného čekání mi odpověděla.
"V pohodě, jenom v jednu chvíli jsem si vážně myslela, že jsi mi dal špatný číslo. Jenom jsem se chtěla ujistit, že jsi mi vážně dal to pravý číslo a navíc jsem tak trochu chtěla najít záminku, abych ti mohla napsat, protože v týhle době jsi asi jediný na koho se můžu obrátit. Zní to asi hodně divně, protože se skoro neznáme, ale já nikoho jinýho kromě tebe nemám, promiň. A moc se omlouvám, že jsem tě urazila. Mellisa."
Strašně mě zarazilo to, co jsem právě přečetl. Hledala záminku, juchůůů. Jaktože nikoho nemá? Jsem rád, že jsem ten na koho se bude obracet? Asi ano. Ano jsem. Ale nechápu proč se mi za to omlouvá. Za to se mi přece nemusí omlouvat. To je, ale trdýlko. Je možný abych se do ní po tak krátký době zamiloval? U Harryho bych to pochopil, ale u mě? Je tohle láska na první pohled? Zamilování se za prvních několik hodin. Je tohle vůbec možný?
"Tobě bych špatný číslo nedal. To bych si neudělal. Je dobře, že jsi mi napsala, protože kdyby jsi to neudělala ty, tak bych to určitě udělal já. A nepochopil jsem proč se mi omlouváš. Jestli to je za to, že jsem jediný, na koho se můžeš obrátit, tak mi to vůbec nevadí. Jsem rád, že ve mně máš za dnešek takovou důvěru. A omluva za urážku se přijímá. Liam."
Další smska odeslaná a já s dobrým pocitem se šel osprchovat, protože už bylo něco okolo půl devátý večer. Osprchovaný a v pyžamu jsem zalezl do postele a zkontroloval jsem mobil, na kterém jsem měl jednu smsku. Rozklikl jsem jí a očekával jsem, že bude od Mellisy, ale spletl jsem se. Byla od Harryho. Co ode mě ten magor zase chce? Začal jsem číst.
"Tak co, ty Kasanovo, jak dopadl ten román, co jsi jí napsal? To si píšete asi pořádný nechutnosti, co? Dáš mi ty vaše prasárničky ráno přečíst, viď? Vážně mě zajímá, co si posíláte za zajímavosti, když jsi ani nedorazil na večeři, ale aspoň to mohl Niall sníst za tebe."
Bože, to je debil. To nemohl udělat těch deset kroků z jeho do mýho pokoje? No, jsem vlastně rád, že nepřišel. Rychle jsem začal cvakat odpověď.
"Harry, ty vážně nebudeš normální. Žádnej román jsem jí nepsal, napsal jsem jí normální zprávu. A nebyly to žádný nechutnosti, nejsem ty. A nic ti dávat ke čtení nebudu. Kup si radši Playboye. A nepřišel jsem na večeři, protože jsem neměl hlad. Stačí? Spokojenej?"
Odeslal jsem zprávu a chystal se mobil odložit na noční stolek, ale přišla mi další zpráva. Myslel jsem si, že zase otravuje Harry, ale zase jsem se spletl a tentokrát to už byla Mellisa. S úsměvem na tváři jsem zprávu otevřel.
"Promiň, teď se musím omluvit já tobě, že odepisuju tak pozdě, ale byl tady doktor. Jsem moc ráda, že by jsi mi špatný číslo nedal, taxíky v Londýně jsou drahý. A taky jsem ráda, že jsme se seznámili, protože za tak krátkou dobu, co se známe se mi zdá, že o sobě víme celkem dost a to mě těší. Mellisa."
"V kolik se mám pro tebe zítra stavit?"
Rychlá a stručná otázka. Doufám, že mi přijde hned odpověď. Měl jsem pravdu. Odpověď přišla okamžitě.
"Když budeš tak hodnej a stavíš se pro mě kolem desatý?"
"Dobře. Budu tam. Tak já už jdu spát. Krásně se vyspi a ať se ti něco hezkýho zdá. Dobrou noc."
Odeslal jsem odpověď na její smsku a rovnou jí popřál dobrou noc.
Mellisa
Je možný abych se do někoho zakoukala jenom díky tomu, že s ním strávím ani ne půl dne a pak si s ním chvilku píšu? Možná je to možný. Možná se to stává. A možná se to stalo právě mně. Už se nemůžu dočkat toho až pro mě přijede a odveze mě odsud.
Tak konečně je tu po hodně dlouhé době další díl :D Doufám, že se vám alespoň trošku líbí :) Jsem ráda, že jsem tenhle díl dopsala :D A budu moc ráda za každou hvězdičku :) A když mi do komentáře napíšete váš názor, tak mě to taky moc potěší :) Děkuju moc za přečtení :)
