,,One coffee,please." [FF Marcus&Martinus]

3.

Holly
Rozhodla jsem se půjdu prozkoumat půdu tohodle domu.Po tom co jsem se tam asi hodinu přehrabovala,jsem našla několik knih a nějaký obraz.Tak jsem se rozhodla,že si to dám do pokoje,aby tam nebylo takové prázdno.Zase to tam půjdu prozkoumat jindy.
.....

Ležela jsem na gauči a četla si jednu jedinou knížku,kterou jsem s sebou dovezla.Z mojí soustředěnosti mě probral zvonek.
S nadějí,že by to mohl být Marcus jsem se vyplazila z obýváku ke dveřím a otevřela je. Bohužel.

,,Dobrý den mám tu dva balíčky pro Holly Claussenovou jste to vy?" Zeptal se mě.Jemně jsem přikývla a on mi podal dvě středně velké krabice. ,,Tady to mi prosím podepište." Podal mi jakýsi papír o tom,že jsem zásilku převzala.Podepsala jsem to,rozloučila jsem se s pošťákem a odnesla si krabici do pokoje.Teda jestli se matraci s pár polštáři,obrazem opřeným o zeď říkat pokoj.

Otevřela jsem první krabici,kde bylo naskládané moje oblečení a obálka.

Jak jsem slíbil.Časem ti pošlu i zbytek,dobře víš,že to nemůžu zvládnout najednou.Doufám,že se máš dobře v dopise máš i něco ode mě.
                                          -Lukas

Šáhla jsem hlouběji do obálky a našla tam pět tisíc. ,,To je magor." Zavrtěla jsem hlavou se smíchem.Už jsem chtěla jít otevřít i druhou krabici,když v tom jsem slyšela silné bušení na dveře. ,,Kdo to sem zase leze?!" Zaklela jsem sama pro sebe a běžela jsem dolů.S otráveným výrazem jsem prudce otevřela dveře,ale hned na to jsem se zarazila.

Marcus
,,Ahoj Marcusi." Řekla zaraženě. ,,Ahoj." Usmál jsem se,po chvíli váhání jsem si ji přitáhl do obětí. ,,Co tu děláš?" Zeptala se zmateně. ,,No doma jsem se nudil,tak mě napadlo,že bych se za tebou mohl stavit." Pokrčil jsem rameny a vešel dovnitř.
Ovšem jakmile jsem se rozhlédl po jejím domě,zůstal jsem nehybně stát a sledoval ten úplně prázdný prostor.

Holly
,,Děje se něco?" Zeptala jsem se ho. ,,Holly vždyť ty tu nic nemáš.Proč?" Zarazil se. ,,Neznáš pojem stěhování?!" Trochu mi ujeli nervy.Rozběhla jsem se ke mě do pokoje a třískla dveřmi.Po chvilce se dveře znovu otevřeli.Rychle jsem si setřela slzy a podívala se na něho.

,,Promiň." Objal mě kolem ramen.
Až teď jsem se dostala k rozbalování druhé krabice.Byli tam tři moje kaktusy,nějaké fotky,pár knížek a ty opravdu nejnutnější věci,které jsem si nestihla vzít,jako počítač a tak.
Zvedla jsem se a na parapet jsem vystavila kaktusy a fotky.

,,Kdo je to Lukas?" Ozval se mi za zády Marcus. Povzdechla jsem si. ,,Bratr." Otočila jsem se.

Sedla jsem si k němu a cítila jak mi zase tečou slzy. ,,Holly copak se stalo?" Povzbudivě mě objal. ,,Víš,v tomhle domě jsem se narodila.Jenže když mi bylo tři a Lukasovi osm,přestěhovali jsme se do Osla.Rodiče ten dům neprodali a místo toho ho napsali na mě.Jenže velkoměsto jim stouplo do hlavy tak,že se z nich stali ambiciózní rodiče a pořád nás cepovali a chtěli aby z nás něco bylo.Když bylo Lukasovi osmnáct tak jo vykopli z domu s podmínkou,že se má vrátit až z něho něco bude.Teď je u jednoho gangu co je v Oslu.No a teď když bude osmnáct mě,udělali to samé,se stejnou podmínkou a nesměla jsem si ani nic vzít,stěží jsem si vzala telefon.Tak jsem šla sem,protože jsem nevěděla kam jinam.Ta kavárna,kde jsem poznala tebe byla moje poslední záchrana,protože jsem byla úplně zmrzlá a vůbec jsem nevěděla,kde jsem." Rozbrečela jsem se.Opravdu těžce se mi vzpomínalo na to jak mě vykopli z domu a na celou tu hádku.

Marcus si mě přivinul do objetí a hladil mě po vlasech. ,,To bude dobrý uvidíš." Jemně mě políbil do vlasů a nepouštěl mě.

Tak jsem se rozhodla vám vydat ještě jednu kapitolu než odjedu slavit tetiny narozeniny na chatu ❤
Tam vám taky asi předepíšu několik kapitol,protože znáte to : Narozeniny,žádný vrstevník,samý malý děti.Za první hodinu se přejíte jídlem a pak je tam zbytek dne jenom nuda....(K mému štěstí se tam ještě mluví německy -,- a máte stupidního o 3 roky staršího bratrance)
No nic konec mých blbých keců :D

Budu ráda za každé 🌟 a 💬.
❤
-The lava Is floor-