,,One coffee,please." [FF Marcus&Martinus]

7.

,,Jak to jako chceš udělat?!" Zeptal se Marcus,když jsem mu vylíčila jak by měl náš adventní věnec vypadat. ach,ta klučičí logika.
Prokroutila jsem nad tím očima a zavedla ho do kuchyně kde byly ty větve a tavná pistole.
.....
,,Doprdele to píchá!!!" Zanadával Marcus. ,,Do prdele ne,do prstu." Zasmála jsem se. ,,Haha." Prokroutil očima a přidal na věnec poslední větvičku.

,,Páni zvládl si to." Zasmála jsem se.
Marcus zakývala hlavou a vzal si ode mě stojany na svíčky.Napíchal je do toho a na to nandal ty svíčky,které jsem vyráběla mezitím co on dělal věnec. ,,Začni tam prosím lepit tyhle ozdoby zajdu si na záchod." Usmála jsem se a podala mu pytlík s ozdobami a tavnou pistoli.

Když jsem se vracela naskytl se mi pohled na Marcus jak doslova tragicky bojuje s tím tam něco nalepit a jak lepidlo litá všude okolo.
Zásmala jsem se,ale okamžitě mě to přešlo jakmile Marcus zakřičel.
,,Au doprdele já se spálil!!!" Vystřelil ze židle jako raketa a poskakoval jako nějak opice.
Pohotově jsem ho za ruku zatáhla ven a prst mu píchla do sněhu.

,,Nedělej z toho takovou tragédii." Zasmála jsem se a přejela mu po vlasech. Už jsem říkala jak boží má vlasy?
,,Nedělám." Usmál se.Než jsem mu stačila cokoliv říct už jsem ležela úplně celá ve sněhu a doprošovat jsem se Marcuse,aby mě přestal lechtat.

,,M-marcusi....P-prosí-m!!" Snažila jsem se mluvit mezi smíchem,no moc mi to nešlo. ,,Tak když tak hezky prosíš." Usmál se a podal mi ruku.

Když jsem se jeho ruky dotkla celým mým tělem projela vlna tepla. Panebože Holly začni se soustředit.
Zatřásla jsem hlavou a chtěla jsem se zvednout. Bohužel,když už jsem byla skoro nahoře Marcus pustil mojí ruku a já spadla opět do sněhu.

,,Aghrrrr!" Zavrčela jsem. Marcus jenom se smíchem odešel ke dveřím.
,,Tohle tě ještě bude mrzet Gunnarsen!!!" Doběhla jsem ho. Marcus nevěřícně zakýval hlavou a vedl mě dovnitř.

,,Ehm Marcusi?" Zeptala jsem se,když zavřel dveře. Upřel na mě tázavý pohled. ,,Nemám tu žádné oblečení na převlečení." Znervózněla jsem. Byla jsem mokrá až na kost,zůstat v tom nemůžu a nahá tu taky nebudu.

,,Tak já ti pro něco zajedu domů." Ukázal na dveře. ,,Jenže já nemám nic na převlečení ani tam." Najednou mi bylo zase smutno. Marcus mě přivinul do obětí a zašeptal mi do ucha : ,,Zajdi do sprchy půjčím ti něco na spaní,stejně už je večer."

Pokývla jsem hlavou a odešla jsem do koupelny.Vyslvlékla jsem se,pustila vodu a zatáhla za sebou závěs.
Chvíli jsem tam jen tak stala a nechala na sebe kapat teplou vodu,když jsem najednou slyšela cvaknutí dveří.
Vylekala jsem se a zpoza závěsu viděla Marcuse jak mi dává na pračku nějaké to oblečení a zase odchází.
Zasmál jsem se sama pro sebe a dál se sprchovala.

Oblékla jsem si jeho teplákové kraťasy a Trasher mikinu.
Vydala jsem se za ním do pokoje.Otevřela jsem dveře a nakoukla dovnitř.To jsem asi dělat neměla.

Marcus tam stál jenom v boxerkách pár metrů ode mě.
Podívej se tam! Neeeeeeeee!!! Ale jo!Dělej! V žádným případě. Ty to uděláš já to vím. Achjo.

Nakonec ano,koutkem oka jsem tam zabloudila,když jsem se snažila nějak srozumitelně vykoktat,že na něj počkám dole.
,,Jo jasně." Zasmál se,když mu došlo i co tu jde. Celá červená jsem odešla dolů do obýváku.
Sedla jsem si na gauč a čekala než přijde Marcus.

Když přišel tak se začal smát jako sluníčko na hnoji a já jsem měla sto chutí se hanbou propadnout do země.
Nakonec jsme si jako nějací filmový závisláci pustili Zůstaň se mnou.

,,Stalo se to před třemi roky..." Vydechl Marcus někdy ve třičtvrtině filmu,když Mia byla rozhodnutá zemřít.

Jakožeeee. Na ten film se musíte podívat aby jste pochopili,že to bylo o sourozencích. :D
Chci se omluvit,že teď už asi tři týdny nebyla kapitola ale bylo to z důvodu,že první týden jsem vůbec neměla náladu na psaní,druhý týden jsem měla tábor a teď je škola a tak. Doufám že to pochopíte.❤

Budu ráda za každé 🌟 a 💬.
❤
-The lava Is floor-