,,One coffee,please." [FF Marcus&Martinus]

9.

Při cestě jsem si sedla na lavičku a upíjela z horké čokolády,kterou jsem si udělala ještě před tím než jsem odešla.

Možná má Jess pravdu,že bych se neměla plést do toho co oni spolu mají,protože oba vypadali šťastně,když jsem je potkala.
Na druhou stranu si Marcuse a Jess nedokážu představit to by byl tak moc odporný pár až se mi z toho zvedá žaludek.

Nebo žárlíš. Ozvalo se svědomí. Ne já nežárlím to je kravina. Ale ano Marcus se ti líbí. Ne,že ne,ale s Marcusem bych nikdy nic neměla!
Potřásla jsem hlavou a vydala se domů. Jsem holt přepracovaná a potřebuju si odpočinout,protože mi ta práce už začíná lézt na mozek.

19.prosince 2020

Marcus: Ahoj Holly,nechceš zajít ven?

Holly: Asi ne promiň Marcusi.

Marcus: V pořádku.

Už celý ten měsíc se snažím Marcusovi vyhýbat.Potom co jsem si tenkrát "popovídala" se svým svědomím,jsem se rozhodla,že prostě na vždy zůstanu samotář a nebudu se plést do cizích vztahů.

Byl tu ale háček,že mi Marcus každým dnem čím dál víc chyběl.Jasně párkrát jsem mu šla domů uklidit,nebo jsme se potkali v práci,ale snažila jsem se vyhýbat jakýmkoliv konverzacím mezi námi a Jess to jenom s úsměvem sledovala.

Právě teď sedím na okně jak jinak než s horkou čokoládou,poslouchám vánoční písničky a přemýšlím o mě a Marcusovi.
Zavřela jsem oči a hlavu si opřela o zeď.

Ty oči.
Ten úsměv.
Ty vlasy.
Ten hlas.
On.

Usmívala jsem se celou dobu co jsem na tyhle věci myslela. ,,On." Řekla jsem si sama pro sebe. Je vůbec možné že bych se do něj i přes to,že se s ním snažím nemluvit zamilovala?
Nebo jsem jenom tak moc poblázněná vánoční náladou?
All I want for chtistmas Is Marcus.

Takhle mi zněla ta písnička v hlavě pořád dokola.
Chyběli mi ty dva týdny,kdy jsme se normálně bavili a smáli se snad všemu od půlnoci do půlnoci.Jasně,že každý řekne,že dva týdny jsou málo,ale pro mě to byla jako věčnost.
,,Stýská se mi Marcusi." Zašeptala jsem a odešla si lehnout.

Marcus

Seděl jsem v kuchyni u stolu a večeřel jsem.Celou dobu jsem pozoroval vločky padajícího sněhu a přemýšlel co se tak mohlo stát,že se mnou Holly nechce vůbec mluvit.

Bylo mi z toho na nic,protože už jsme si celkem dost rozuměli a i když to bylo jen dva týdny,i tak byly plné zážitků.

Dneska jdu na noční tak mám v plánu zeptat se Jess jestli ji Holly o tom něco neřekla.
.....
,,Ahoj." Pozdravil jsem Jess před vchodem do kavárny. Za pultem stala Holly s vlasy svázanými do drdolu a sem tam ji vypadl nějaký pramen. Byla nádherná. Ano byla a opravdu nevím co se to se mnou děje.
,,Ahoj Holly."

Holly
,,Ahoj." Odpověděla jsem usměvavému Marcusovi šeptem a vylélta z kavárny jako střela.
Všímáte si toho? Usměvavému.
Ani trochu mu nechybím.Au.
Nemůžu tu být na Vánoce to by fakt nešlo.

Vytáhla jsem z kapsy telefon a vytočila číslo na mého bratra.
,,Lukasi?" Zeptala jsem se,když telefon přestal vyzvánět.
,,Ahoj Holly,rád tě slyším co potřebuješ?" Sice přes telefon nevidím,ale vím,že se směje od ucha k uchu. ,,Nemohla bych přijet na Vánoce?Někdy zítra bych tam byla." Zeptala jsem se nejistě.
,,Jasně klidně nemám problém.Rodiče odjeli někam na Hawaii na Vánoce,takže si můžeš i pobrat ty zbylé věci." Řekl. ,,Dobře tak zatím." Usmála jsem se a típla hovor.

Hlásím se s další kapitolou!👋
Lidi vážně by mě zajímalo jestli tenhle příběh někoho baví, protože... Mě to tak nepřijde.😟
No nic.

Budu ráda za každé 🌟 a 💬.
❤
-The lava Is floor-