12.

519 44 8
                                    

V den odjezdu,aneb na moje narozeniny a na Vánoce mě můj brácha ještě vzal na slavnostní oběd,kde jsme to oslavili.
Po obědě jsme se vydali do mého starého domu.

Jakmile jsem otevřela ty dveře (ano rodiče mají náhradní klíče pod rohožkou,koho by to nenapadlo že.) dýchla na mě ta atmosféra utlačovaného dětství.
Hned jak jsem otevřela dveře do svého pokoje dýchla na mě atmosféra nutnosti mít samé dobré známky a moje dávná touha stát se malířkou.

,,Nesnáším to tady." Odfrkla jsem a začala házet věci do krabice.
Něco si vezmu do Trofors sebou a něco mi tam Lukas pošle poštou.
Jenom nevím jestli se nepřestěhuji zase jinam,protože co bych dělala v Trofors?

,,Lukasi byl si někdy v Ålesundu?" Zeptala jsem se.
,,Ne proč?" Zmateně se na mě podíval. ,,Jen tak víš zajímalo by mě jak to tam vypadá a tak.Možná,že bych se tam jednou i přestěhovala." Pokrčila jsem rameny.
,,A tebe už to netáhne za Marcusem?" Tak aby tohle jsem neznala odpověď.
Nemohla jsem mu nic říct,protože ani já sama nevím jestli ano nebo ne.

,,Zapomeň na to." Mávla jsem nad tím rukou a začala si skládat oblečení do krabice.
,,Ne Holly to je závažný." Zvedl mě a chytl za ramena. ,,Nechci aby si měla tak hrozny život jako já tak mi teď a tady do očí řekni,že Marcuse nemiluješ." Pozoroval mě svým vážným výrazem.

,,To nejde." Pokrčila jsem rameny. ,,Proč?!" Nakrabatil čelo.
,,Protože bych lhala chápeš?" Zvedla jsem pohled od země k jeho očím.

,,To bude vše." Přikývla jsem po chvíli ticha a začali jsme tahat krabice do auta. Potom jsme se zajeli naobědvat a k Lukasovi domů.
,,Dneska se vrací pár kámošů tak tam bude asi trochu ruch." Pokrčil rameny Lukas,když otevíral dveře do domu.
Stál tam,v kožený vestě,zády ke mě a se všema si povídal.

....

Měl jsem všechno dokonale naplánované. Uvařím pro Holly vánoční večeři a pak se jí zeptám co se stalo. Možná,že se jí potom zeptám i na něco jiného,ale tu otázku si zatím nechám pro sebe.

Jako první jsem musel jet koupit rybu,což jak jistě víte,v Norsku není vůbec těžký.
Potom jsem kapra zabil a tak dále.
Prostě Babicovy dobroty ne? (HAHA to byl joke co xD.)

Nakonec jsem nachystal i vánoční stůl.
Mezitím co se mi vše vařilo jsem došel ke mě domů pro vánoční stromeček a donesl jo k Holly domu.Ozdobil jsem ho a pod něj dal dárek pro ni.
Koupil jsem jí prstýnek s diamantem, a neptejte se mě kde jsem na to vzal.

18:00 a Holly pořád nikde.
Minuty ubíhaly tak pomalu a já měl tolik času si rozmyslet co přesně Holly řeknu.
Když najednou jsem uslyšel cvaknutí zámku.

Holly
,,Marcusi?!" Vyhrkla jsem jakmile jsem už z chodby uviděla Marcuse jak stojí u stolu a pitomě se usmívá.
,,Ahoj Holly." Usmál se snad ještě víc.

,,J-já viděl jsem,že dneska přijdeš tak jsem se rozhodl,že ti připravím vánoční večeři.Však víš,aby si nebyla na Vánoce sama.
Zůstala jsem stát na místě.
Nemohla jsem tomu uvěřit.Nazdobený stůl,vánoční písničky a vánoční stromeček.
Najednou jsem se,ale vzpamatovala.

,,Děkuju moc,ale-" odmlčela jsem se.
,,Neměl by si ještě dva talíře navíc?" Usmála jsem se.

,,Proč?"

Ahoj všichni😊❤
Chci vám oznámit,že už jenom jedna kapitola a příběh končí.❤
Vůbec se mi ten konec nelíbí ale nic lepšího už nevymýslím.❤
Ale už makám na novém příběhu který se bude pravděpodobně jmenovat Forever Young 👅❤

,,One coffee,please." [FF Marcus&Martinus]Kde žijí příběhy. Začni objevovat