,,One coffee,please." [FF Marcus&Martinus]

6.

,,Marcusi?" Zašeptala jsem.
Neměla jsem vůbec ponětí co v takové situaci dělat. Zeptej se ho kdo to je!! Nezeptám,známe se pár dní. Ale zeptáš! Nezeptám! Uvidíš,že jo.
V této situaci by mě to svědomí opravdu otravovat nemuselo.

Šli jsme dolů do obýváku.Marcus si sedl na gauč a řekl : ,,Moje malá Emma." Teď už to nebylo pár slz,ale doslova Niagarské vodopády.
,,Emma je ta holčička co máš na fotce v pokoji? Je to tvoje-?" Chtěla jsem to doříct,no nedal mi možnost.

,,Byla.... Byla to moje sestřička." Opřel si hlavu a zavřel oči.
,,Marcusi řekneš mi co se stalo?" Nejistě jsem se posadila za ním.
Docela dlouhou chvíli tam panovalo ticho,ale nakonec přece jenom zvedl hlavu a přikývl.

,,Drásá mi srdce to,že nikdy neuvidím jak si najde kluka a taky to jak ho půjdu zbít až se s ní rozejde.Že už nikdy neuvidím to jak byla nadšená,když jsme ji donesli narozeninové palačinky až do pokoje,už nikdy nebudeme všichni tři hrát společně fotbal,nikdy nebudeme oživovat Martinuse po tom co spolkl kost z vánočního kapra." Uchechtl se. ,,Nikdy neuvidím štěstí mého dvojčete,Martinuse,až si najde dívku a nikdy neprocestujeme já,on a naše dívky svět,jak jsme si to vysnili už dávno." Objala jsem ho.Jeho slzy mi celkem rychle zmáčely tričko.

,,Už nikdy nebude celá naše rodina pohromadě večeřet na Vánoce." Dokončil svůj monolog. Silně jsem ho objala a čekala,jestli mi poví jest něco,nebo půjdeme jíst.

,,P-promiň já už nemůžu,už jsem tu tři roky sám a naprosto nikoho nemám..." Zašeptal.
,,Teď máš mě." Povzbudivě jsem se usmála,i když už i mě steklo pár slz.
Vypadá to,že ani jednomu z nás se život zrovna nevyvedl.

,,Pojď půjdeme se najíst." Nejistě jsem ho políbila na čelo a odvedla ho kuchyně. Nandala jsem nám jídlo.
,,Dobrou chuť." Povzbudivě jsem se usmála.
Zajímalo by mě co se stalo.Ale naopak nechci aby se mi tu zhroutil. Třeba autonehoda,nebo sebevražda.
Zatřásla jsem hlavou.Nemůžu nad tím takhle přemýšlet. Známe se pár dní a už víme na sebe to nejhorší.

,,No." Nakonec se Marcus rozhodl prolomit ledy. ,,Hm?" Zvedla jsem hlavu. ,,Jak si myslela to Teď máš mě?" Zeptal se. ,,No,sama nevím." Zamyslela jsem se. ,,Já jenom,neber to špatně,tak jsem to vůbec nemyslel-" odmlčel se. ,,No tak z nás budou nejlepší kamarádi ne?" Zasmál se a objal mě. ,,Fajn." Usmála jsem se.

,,Napadá tě nějaká zábavná vánoční činnost,když nepočítáš tlačenice v obchoďáku?" Ušklíbl se Marcus,když upřeně koukal z okna na ty hory sněhu. ,,Ehm... Nemám na koulovačku,žádné oblečení." Vlastně jsem krom toho co jsem měla na sobě neměla už vůbec žádné.Lukas mi dál už nic neposlal a já jsem teď tak trochu na suchu.

Marcus si nahlas povzdechl. ,,Ale můžeme vyrábět vánoční ozdoby." Pokrčila jsem rameny.
V tu chvíli se na mě Marcus začal dívat jako na blázna.
,,A z čeho prosimtě?" Zasmál se.
,,Vydrž chvilku." Varovně jsem zvedla prst a vyběhla schody.

Jako první jsem běžela k Marcusovi do pokoje.Až k oknu mu sahal stříbrný smrk,takže jsem vzala nůžky a pár větviček ustřihla.
Potom jsem šla k Emmě do pokoje,po delším hledání jsem tu našla třpytivá lepidla,třpytky a tavnou pistoly.

,,Tak mám skoro vše ještě by to chtělo nějaké svíčky." Usmála jsem se a položila věci na stůl. Marcus si hlasitě odfrkl. ,,Copak? Ty si chtěl nějakou činnost tak tady ji máš." Zakroutila jsem hlavou. ,,Pojď půjdeme nakoupit." Zatáhl mě za ruku do předsíně.Tam jsme se oblékli a vydali k autu.

,,Tady jsou ty svíčky." Podal mi je Marcus.Děkovně jsem se usmála a šla hledat nějaké jídlo co bylo potřeba dokoupit. ,,Tak jo asi máme vše." Pokrčila jsem rameny. Marcus pokývl hlavou a šel zaplatit.

Tak jo fakt se omlouvám že teď dlouho nebyla kapitola aleeee...
Ten seriál měl 4 serie a já jsem celý den nedělala nic jiného než na něj koukala takže pardooonn😂😂😂

Budu ráda za každé 🌟 a 💬.
❤
-The lava Is floor-