,,Říkáš,že koukal jako vrah." Zamyšleně se zeptal.
Jenom jsem tiše kývla hlavou a čekala co z něho vypadne.
,,Nebyl opilý nebo zfetovaný?" Odmlčel se. ,,Totiž dost by to vypovídalo o tříštění skla,sprostých slovech a hlavně to jak na tebe koukal." Zkonstatoval po chvíli co mu došlo,že mu na tu otázku asi neodpovím.,,To netuším,myslíš,že jsem ho měla zkontrolovat?" Upřímně byla jsem trochu vyděšená z toho co mi řekl.Přece jenom.
,,Já bych to udělal." Upřeně se na mě díval.
,,Jenže čas už zpátky nevrátíš a nic s tím neuděláš takže je zbytečné si dělat starosti.Alespoň dočasně." Pokrčil rameny a zvedl se ze studené lavičky.
,,A teď mě dovol pozvat tě do restaurace." Nabídl mi ruku,aby mě zvedl z lavičky.S úsměvem jsem ji přijala a zvedla se.Mého bratra sice v osmnácti vykopli z baráku,je v místním gangu,chvíli bral drogy a momentálně je překupník se zbraněmi,ale pořád,i když se to nezdá,je to chytrej a hezkej kluk.
Divím se,že mi ještě nesehnal nějakou tu švagrovou.Před tím než jsme tam došli jsme koukali i do výloh nějakých obchodů a tak.Všude na nás dychala vánoční atmosféra.Z Kaváren šla vůně skořicového čaje a vycházela odtud vánoční melodie.
Celé Oslo bylo zasněžené nejmíň metrem sněhu,ale ovšem,že to bylo prohnuté.
Za lampy na ulicích byla vyvěšena světýlka ve tvaru vloček a na náměstí byli vánoční trhy.Jednoduše Vánoce kam se podívám.V restauraci jsme byli necelou hodinu a potom jsme se vydali na cestu k jeho domu.
Teda nebyl to úplně až tak jeho dům. Byl to barák jeho kámoše,který je tak trochu "ritchy",kvůli tomu,že jeho rodiče umřeli. Původně to měl zdědit jeho strýc,protože s ním rodiče nechtěli mít nic společného,ale nakonec soud nad strýcem vyhrál a všechny prachy získal on.Koupil si obří dům,kde ubytovává svoje zfetovaný kámoše z gangu.
Tudíž i mojeho bratra.
....,,Jasone!" Zakřičel Lukas hned jak jsme vešli dovnitř.
Nebudu vám lhát,i přes to,že jsem věděla kdo tady bydlí,tak to tu vypadalo úžasně.
,,Co chceš?" Vynořil se Jason v patách s nějakou šlapkou. Tady nebudu.
Pomyslela jsem si a chtěla jsem se nějak nenápadně dostat pryč. Začala jsem se rozhlížet,bohužel jsem neměla možnost se odsud nějak nepozorovaně dostat.,,Tohle je moje ségra,Holly. Holly tohle je Jason,majitel tohoto domu." Seznámil nás. Potřásla jsem si s Jasonem rukou.
,,Bydlí nás tu víc,ale někdo je třeba u rodiny,jestli nějakou má a nebo jsou na pracovní služebě." Ukázal v uvozovkách Lukas.
Aneb obchod se zbraněmi prostě.
Nakonec si tam Jason s Lukasem začali dlouhou konverzaci,kterou jsem neposlouchala.Tak mi nezbývalo nic jiného,než počkat až Jason a Lukas něco dořeší.
,,Pojď půjdeme do obýváku." Pobídl mě Lukas rukou.
Nakonec jsme se šli dívat na nějak vánoční film,ach jaká klasika.Marcus
Doma jsem se hrozně nudil,tak jsem se rozhodl,že půjdu za Holly a zeptám se jí co se stalo.
Pořádně jsem se navlékl do té zimy co je venku a vydal jsem se k jejímu domu.
Několikrát jsem zvonil a i klepal,ale nikdo mi neotevřel.Nakonec jsem se rozhodl,že se dovnitř jednoduše dostanu sám.Šel jsem zadním vchodem,který z nějakého důvodu nebyl zavřený.,,Holly?!" Zakřičel jsem přes celý dům abych se ujistil,že tu opravdu není nebo mi jenom nechtěla
otevřít.
Nic se neozvalo tak jsem šel přes dlouhou chodbu až do kuchyně kde jsem si na stůl odložil všechny svoje věci.Všiml jsem si,že jí na zdi visí úplně popsány kalendář.
21.prosince- Odlet do Osla za bráchou ❤
24.prosince- návrat kolem 18:00
25.prosince- Denní v kavárně.
,,Aha." Povzdechl jsem si sám pro sebe.❤👀❤
ČTEŠ
,,One coffee,please." [FF Marcus&Martinus]
FanfictionPsaly se Vánoce roku 2020 a jedna na kost zmrzlá slečna se světle hnědými, matnými vlasy jako káva s mlékem a zeleno-hnědými oči šla do kavárny,kde se jí od toho momentu,od těch dvou hodin ráno,začal psát nový život,což ještě sama netušila. Možná,že...