4.

574 58 2
                                    

Včera u mne Marcus zůstal až do večera,aby mi vysvětlil jak vše v kavárně probíhá a co budu muset dělat.Pak ale musel jít aby se taky trochu vyspal při tom,jak často pracuje.Dneska jsem šla do práce já.

Když jsem si udělala ranní rutinu odešla jsem z domu a mířila to ke kavárně.Rozhodla jsem se,že se najím až tam.

Do práce jsem šla s velkým nadšením,protože je to vlastně moje úplně první práce a doufala jsem,že se tam zase uvidím s Marcusem.Bohužel k mému zklamání,tam byla Jess. ,,Ahoj." Usmála jsem se na ni a vydala se převléct do šatny.

,,Marcus tu dnes není?" Zeptala jsem se,když jsem se vrátila. ,,Marcus dnes má volno." Usmála se.
.....
Uplynulo několik hodin od doby co jsem přišla a musím uznat,že ve dvě hodiny ráno to opravdu vypadalo jako kouzelná a klidná kavárna,kam nechodilo moc lidí,ale po obědě se to značně změnilo.Celá kavárna byla plná lidí a někteří si jenom nakoupili a zase jeli dál. ,,Jaktože je v tak malé vesnici tak narvaná kavárna?" Zeptala jsem se Jess.

,,Protože je Trofors přejezd mezi letišti v Mosjøenu a Hattfjelldalu.Obvzlášť o vánocích tu bývá narváno,protože všichni cestující do Osla,nebo za příbuznými." Pokročila rameny. ,,Dobrý den prosím jedno kapučíno." Přistoupila ke mě mladá slečna.Okamžitě jsem ji obsloužila.

Okolo šesté navečer už to bylo zase to klidné místo kam jsem přišla ráno. ,,A co ty a Marcus?" Vyhrkla najednou Jess. ,,Coby?" Nechápavě jsem se na ni podívala. ,,No vy spolu chodíte nebo tak." Zeptala se. Málem mi zaskočil kus muffinu co jsem měla v puse.

Záporně jsem zakroutila hlavou. ,,Aha." Odmčela se. ,,Mě to bylo divný,protože Marcus tady,ale nikomu to neříkej." Přiložila si prst k ústům. ,,Má oči jenom pro mě." Zašeptala a usmála se. ,,Jo já a Marcus se známe dlouhou dobu,pamatuji si ho ještě jako malého,nejvíc asi to jak nám byli čtyři a ve školce mi dal pusu..." A tak mi začala Jess vyprávět o ní a Marcusovi víc a víc,až se mi zdálo jako by to vše byli lži a já z toho brzo měla dostat cukrovku.

A tak jsem celý den vařila a roznášela kafe,poslouchala jsem všechny Jessiny zážitky s Marcusem a pozorovala jsem jak za okny padá sníh.
A to mě na tom celém dni v práci bavilo asi nejvíc.Pozorovat klidný sníh jak padá po směru větru,zaleskne se a dopadne na zem.
,,....Myslím,že až tenhle rok spolu budeme na silvestra tak mi dá pusu,vím to." Naděje plně se Jess usmála.Tiše jsem přikývla,protože vím,že kdybych ji řekla,že jsem celý den její zasněné kecy neposlouchala,tak by začala znova a to by jsme do té půl hodiny než skončí směna znovu nestihli.

,,A co ty máš,nebo si alespoň měla někdy kluka?" Zeptala se vyzvídavě v šatnách. ,,Jednou před asi rokem a půl asi tři měsíce.Nebral to vážně,takže..." Ironický jsem se zasmála. Ona jenom chápavě přikývla hlavou a odešla.
....
Když jsem se vracela domů,ruce mi zahřívala horká čokoláda v kelímku a hned poté,co jsem do někoho vrazila mi zahřívala i zbytek těla.

Chtěla jsem začít řvát,ať si dává pozor na cestu,ale odputaly mě od toho jeho čokoládové oči ve kterých se leskla starost.

,,P-promiň,nedávala jsem pozor na cestu." Vykoktala jsem. ,,V pořádku,spíš bych se měl omluvit já.Pojď pomůžu ti." Natáhl ruku. ,,Kde se tu bereš Marcusi?" Snažila jsem se odlehčit to napětí v téhle neuvěřitelně trapné situaci. ,,No chtěl jsem si zajít nakoupit do obchodu." Pokrčil rameny a usmál se. To je tak perfektní úsměv. Není! Ale je.
Asi mi přeskočilo,kvůli těm Jessiným kecům.

,,Můžeš jít ke mě,něco ti půjčím." Marcus natáhl ruku směrem k jeho domu.Neměla jsem slov tak jsem jenom zakývala hlavou a nechala ho ať mě za ruku odvede až k jeho domu,jako malé dítě.

Poslušně se hlásím s novou kapitolou!🙋
Tu oslavu jsem přežila i,když mluvit s bratrancem v němčino-angličtino-češtině byl docela záhul. :D
Lidi help mám chuť na horkou čokoládu xDD

Budu ráda za každé 🌟 a 💬.

-The lava Is floor-

,,One coffee,please." [FF Marcus&Martinus]Kde žijí příběhy. Začni objevovat