Mafiánova princezna [POZASTAVENO]

Čtvrtá kapitola

Nevím ani jak dlouho jsem šla tím polem, e za chvíli jsem narazila na starou vilu nebo něco takového, ale bylo to velký a starý. Usoudila jsem, že bych tu aspoň na tři dny mohla zůstat a potom jít dál. Šla jsem to ru tedy protkoumat. Bylo to velký takže to trvalo dost dlouho. Nejvíce se mi líbil balkón. Byl obrovský a starý, ale byl dokonalý. Zamilovala jsem si ho. Vždycky jsem obdivovala hrady a zámky, ale nikdy by mi nenapadlo, že by jsem v jednom takovém mohla pobývat.

O dva dny později

Zvykla jsem si tu už bydlet, ale už jenom den. Najednou přijeli asi tři černé auta. Co?! První vystoupil Nicolas. Jak mě našli?!

Nicolas

Jel jsem jí požádat o ruku. Ta její tvářička už mi chybí i ty její drzé poznámky. Nasedl jsem do auta a vyjel z našeho pozemku. Jel jsem asi patnáct minut. Konečně jsem tady. K mému autu přiběhla její máma. ,,Nicolasi nezlob se, ale Laura nechce vyjít z pokoje a ani nám neodpovídá. Diego začal vyrážet dveře." Jak rohle mohla vědět? Jak mohla vědět, že přijedu? ,,No ro nevadí hlavně, když bude v pořádku." Nechal jsem auta tam kde mě její máma zastavila, vystoupil jsem z něho a zamkl ho. Byl jsem už u hlavních dveří, když jsem uslyšel jejího tátu jak řve. ,,Doprdele! Tohle si ta malá čubka, ale vypije! Jak si to mohla dovolit!" Cože? Vůbec jsem ho nechápal a jak jsem viděl nebyl jsem jediný. No šel jsem tedy nahoru za jejím otcem. ,,Dobrý den. Prosím vás co se stalo, že tak nadáváte?" Podíval jsem se na něho tázavím pohledem, ale jemu to bo zřejmě jedno. ,,Co se stalo?! Ta malá čubka zase utekla! To se stalo!" Jak jako zase? Ona už někdy utekla? Šel jsem zpátky k mému autu a jel domů. Sedl jsem si do kanceláře a začal mlátit do stolu. ,,Wille!" Můj bodyguard Will okamžitě přiběhl do kanceláře a rozhlédl se po ní. ,,Začněte jí hledat! Okamžitě!" Will kývnul na souhlas a odešel a mě čekal úklid. No super to si tomu dal Nicolasi. Will a další jezdí po městě a hledaj Lauren a já tady sedím na zemi a sbírám papíry? Tak to ne! Zvedl jsem se země a vyšel jsem z kanceláře. Rozhlédl jsem se po chodbě až mi napadl bar. Šel jsem tedy do kuchyně a sedl si na barovou židli a nalil si whisky. Takhle jsem jí do sebe lil než přišel Will, že jí viděli, ale utwkla do polí, ale že jí najdou do dvou dnů. No tak to je opravdu výborný. Dva dmy čekat.

O dva dny později

,,Pane našli jsme jí je u takové staré vily nebo něčeho takovýho. Chcete jet taky?" Podíval jsem se na Willa jakoby byi lhal. ,,To se ještě ptáš? Jedeme." Nasedl jsem do černého mercedesu a vyrazili jsme.

Když jsem tam dorazili právě stála na balkónu. No sluší jí to, ale tohle se nedělá.

Lauren

Jak, jak? Vypusť to z hlavy mají tě! Nicolas šel po schodech byl asi v půlce, když jsem se rozeběhla dovnitř. Znám to tu a oni ne jedna výhoda. Běžela jsem dolů kde jsem měla věci. Ano dala jsem si je dolů pro takové případy, protože všichni očekávají, že budu mít pokoj nahoře. Vzala jsem si jen batoh do kterýho jsem si dala notebook, hadry a nabíječky. Zapla jsem zip a mobil si dala do malé kapsičky na boku. Tam jsem taky zapla zip a vyšla z pokoje. Tak a teď vzpomínej, kudy je ten zadní východ. Ehmmmm doleva. Běžela jsem tedy tak jak mi radil rozum. A byla tk správná cesta. Potichu jsem otevřela dveře a rozhlédla se jestli tu někdo není. To jsou ale blbci to je to nenapadlo? No asi mi všichni hledají vevnitř. Tak jsem se rozeběhla do lesa. Vůbec jsem nevěděla kam běžím, ale běžela jsem furt. Mám docela velkou výdrž, můžu běžet až dvacet minut bez přestávky. Nikdo si mi naštěstí nevšimnul. Narazila jsem na nějakou chaloupku. No aspoň se zeptám na cestu do nejbližší civilizace. Zaťukala jsem na dveře, otevřela mi mladá slečna. ,,Dobrý den. Prosím vás nevíte kde je nejbližší civilizace?" Ta holčina se rozhlédla a uviděla přibíhat dva muže. ,,Ano vím, ale teď se schovej asi tě hledají." Panebože je tak milá.

Čtvrtá kapitolka.
Tak jak se vám líbí?
Za mě doufám, že líbí
Budu ráda za každý vote a komentář.
⭐Ewca⭐