Celou cestu jsme si povídali, byl hrozně hodnej a vtipnej. Jmenoval se Tomáš, ale všichni mu říkají Timmy. (Timmy je v médiích) Vlak přijel na vlakové nádraží ve Swindonu, takže jsem se zvedla a vystoupila z něj. Timmy vystupoval se mnou, takže jsem pak šla s ním. Měl tam zaparkované auto. Nastoupili jsme do něj a auto se rozjelo. ,,No a ty tu máš kde bydlet?" Řekl tím jeho laskavým hlasem. ,,No abych řekla pravdu tak ne. A ty?" Na jeho tváři se objevil ten jeho typický krásný úsměv. ,,Jo a ty teď taky, jestli chceš." Taky jsem se usmála, protože mám konečně život jaký jsem vždycky chtěla. ,,Fakt tak to hrozně moc děkuju sj nej." Zbytek cesty už bylo ticho, hrálo jenom rádio. Za deset minut jsme dojeli ke krásné dřevěné chatce uprostřed lesa. Bylo to hrozně hezké. Vždycky jsem něco takového chtěla, ale nikdy jsem to mít nemohla, až do teď. Přesně takhle jsem chtěla žít. Přesně tady v té chatce, přesně tady v tom lese. Prostě se mi splnil sen.
Nicolas
,,Tak zjistili jste něco dalšího?" Byla jsem strašně naštvaný. Jak nám mohla zdrhnout? To jsem tak hrozný? Každá mě chce jenom tahle ne. Je jiná, je jedinečná a je dokonalá. ,,Ano pane. Nakonec v té chajdě byla a jela někam vlakem. Myslíme si že jela do Swindonu, ale nejsme si tím jisti." Otočil jsem se na patě a koukal na bodyguarda. ,,To je jedno jedem." Všichni na mě zírali, ale já odcházel k autům. Za chvíli přišli i odstatní. ,,Pane čím chcete jet?" Podíval jsem se vedle sebe na mého dalšího bodyguarda Davida. ,,Aby jsme byli ve Swindonu co nejrychleji." Kývl hlavou na souhlas a rozjel se.
Lauren
,,Tak jdeš dovnitř nebo budeš zírat pořád na ty stromy?" Ozval se za mnou Timmyho smějící se hlas. ,,Jó už jdu a nechceš ještě s něčím pomoct?" Vyšla jsem směrem k Timmymu. Byl o hodně hezčí než namachrovanej Nocolas. ,,Ne nechci jelikož už jsem všechno odnesl." Zase se začal smát. Pořád se směje. Šáhla jsem do jeho kapsy a vytáhla nějaké klíče, jak jsem klíče svítala pevně v ruce, tak jsem se dala na útěk. Timmy si toho všimnul až později a okamžitě, jak to zjistil mi chtěl chytit a sebrat mi klíč. No moc velkou šanci, že mě nechytí jsem neměla,jelikož to je fotbalista. Měla jsem pravdu okamžitě mě chytil, nebyli to ani dvě minuty a on už měl klíče zpátky. ,,Před čím jsi vlastně utekla, to jsi mi ještě neřekla." Zhluboka jsem se nadechla, protože jsem věděla, že to bude těžké. ,,Takže... já jsem z mafiánské rodiny, to už víš. No a otec mi vybral ženicha a za něj jsem se musela vdát. Jenže on je odpornej a mě nepřijde ani sympatickej nebo tak něco. Takže jsem prostě před svatbou utekla a to je vše." Timmy jenom kývl na souhlas. Myslím si, že o tom bude ještě hodně dlouho přemýšlet.
Tak šestá kapitolka.
Vím trvala mi déle než odstatní, ale je tu.
Budu ráda za každý vote a komentář.
Jinak knížka už je v soutěži.
A dostala jsem už to ohodnocení od jiného uživatele wattpadu.
Takže vím na co se zaměřit.
Určitě mi můžete napsat co by jste v této knížce chtěli, jak by to mělo pokračovat.
Konec vymyšlený už mám, ale to odstatní ještě ne, proto mi to teď trvá napsat kapitolu.
⭐Ewca⭐
ČTEŠ
Mafiánova princezna [POZASTAVENO]
Roman d'amourKdyž byla Laura malá žila si jako v pohádce. Všechno se ale časem změnilo. Otec na ní byl přísný nesměla pryč z pozemku. Prostě teror... A ještě jedna věc a to ta nejhorší... otec jí začal mlátit a její matku také. Změní se to??? /v knížce se můž...