Sedmá kapitola

399 25 4
                                    

Šli jsme společně s Timmym dovnitř. Ta chatka z venčí vypadala strašně malince, ale tady vevnitř byla obrovská. Všechno bylo naladěné do černobílé. Bylo to tu útulné. Sedla jsme si na obrovskou černou pohovku která byla před obrovskou plazmovou televizí. Timmy někam zmizel, jenže já jsem měla hlad, takže jsem trošku začala šmejdit po chatě. Velký obývák, kuchyň spojená s jídelnou, koupelna, tělocvična a pár dalších menších místností.  Potom jsem šla do druhého patra. Tři ložnice s koupelnou, pracovna a jedny zamčené dveře. Strašně mě to k nim táhlo. Co tam je? Snažila jsem se okolo dveří najít klíček, ale nic. Už jsem to chtěla vzdát, když se za mnou ozval hlas. ,,Tam bych nechodil." Jenže tahle věta mu ještě víc pomohla k zvědavosti co tam je. ,,Proč?" Toužila jsem tam jít a také jsem doufala, že mi tam Timmy pustí nebo alespoň řekne co tam je. Bohužel se ani jedno nestalo. ,,To nevíš, že když jsou nějaké dveře zamknuté, že tam je vždycky to nejhorší, je to přece i v pohádkách." Timmy se začal trošku smát, ale mě se to vůbec nezdálo k smíchu i když byl malý. Má zvědavost čím dál tím víc rostla, ale vzdala jsem to po jeho větě. ,,No ták jo a kde je můj pokoj?"  Timmy se otočil na patách a šel směrem ke schodům. ,,Tady a nebo tady. Vyber si." Napřed ukázal na dveře vlevo a potom vpravo. Kývla jsem mu na souhlas s Timmy odešel dolů. Popošla jsem ke dveřím, vešla jsem napřed do levých dveří. Bylo to tu moc hezký, ale na mě takový moc černý, mě to připadalo smutně, tak jsem vyšla na chodbu a otevřela pravé dveře. Tady to sice taky bylo do černé a bílé, ale nebylo to tak smutné, takže rozhodnuto tenhle je můj. Vyšla jsem na chodbu a sešla schody dolů. Začala jsem hledat Timmyho, ale nikde nebyl. Sedla jsem si do kuchyně na barovou židli a koukala jsem do zdi. ,,Co tu tak sedíš?" Strašně jsem se lekla, takže jsem nadskočila. ,,No já jsem tě hledala, ale nemohla jsem tě najít, tak jsem si sedla a ty jsi přišel. Jo a ještě já jsem si vybrala ten pokoj, je to ten napravo." Timmy se zase usmál tím jeho dokonalým úsměvem. Byla jsem v ráji, jenže jsem tušila, že tenhle ráj někdy skončí, ale netušila jsem, že to nebude trvat dlouho. Touhle myšlenkou jsem se, ale nechtěla zabývat. ,,Nechceš se jít třeba koupat je docela vedro?" Kývla jsem na souhlas a vyběhla jsem do mého pokoje, oblékla jsem si plavky a bílí crop top, potom seběhla schody zase dolů. Timmy už tady čekal s dvoumi ručníky a piknikovou dekou. ,,Můžeme?" Timmy kývl na souhlas a udělal pár kroků vřed, jenže to já jsem mu už vytrhla oba ručníky, aby toho nenese hodně. Timmy se jen zasmál a šel dál. Musela jsem jít za ním, protože jsem nevěděla kam jdeme. Došli jsme asi dvěste metrů od chaty dolů a tam byla řeka. Na to sice nejsem zvyklá,  ale co. Timmy rozložit deku a já jsem na ně dala ručníky. Sundala jsem si crop top a vlezla do té řeky. Byla krásně studené, ale to bylo právě příjemné. Má mysl byla v pořádku na nic zlého nemyslela, jakoby ta řeka všechny mé problémy odnesla někam pryč.

Sedmá kapitolka
Omlouvám se že mi to tak dlouho trvalo
Jsem strašně moooc ráda že se vám knížka líbí
Jinak samozřejmě budu ráda za každý vote a komentář
⭐Ewca⭐

Mafiánova princezna [POZASTAVENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat