,,Tebe.'' usmál se a přitáhl si mě k sobě. V tu chvíli ze mě všechen ten strach opadl a nechala jsem se jím vést. Líbal mě od úst až po ramena. Rukou jsem mu zajela do vlasů a přehoupla se na něj. Líbala jsem ho na hrudi, přičemž mi stihl rozvázat vrchní díl plavek. ,,Někdo nás uvidí.'' zašeptala jsem. ,,Neuvidí.'' Přejel mi dlaněmi od prsou až po zadek a sedl si. Rukama jsem ho hladila po zádech. Zvedl se i se mnou, položil mě na deku a sundal ze mě poslední díl plavek. Opřel se lokty o zem a já už se jen utápěla v rozkoši. Nehty jsem mu zarývala do zad a s každým jeho vzdechem byla blíž a blíž k vyvrcholení. Když si toho všiml, trochu zvolněl, aby prodloužil mou touhu. Zaklonila jsem hlavu a hlasitě vzdychla. Netrvalo dlouho a bylo po všem. Přitiskla jsem se k němu a zavřela oči. Oba nás přikryl zbytkem deky a pohladil mě přes ramena.
Sobota
Ráno mě vzbudil motor člunu. ,,Brade, vstávej! Někdo sem pluje.'' zatřásla jsem s ním. Rychle si sedl. ,,Honem se obleč. To bude hlídka.'' Zaběhli jsme za velký kámen a začali se hlasitě smát. ,,My vážně přespali na pláži.'' ,,Já vím. To je šílený.'' smál se ještě víc.
,,Tady jste.'' přišel k nám David s Luci. ,,To jste tu jako byli celou noc?'' šokovaně na nás hleděli, když nás zahlédli zahalené jen v dece. ,,Jo.'' usmívali jsme se. ,,Vy jste blázni.'' zasmáli se. ,,A jak jste si to užili vy dva?'' optala jsem se. ,,Bylo to nádherný a tak romantický. Nechci domu.'' složila ruce v bok. ,,Je osm a ve dvanáct to letí.'' povzdychla jsem si. ,,Měli bychom se jít rozloučit s ostatními.'' zavelel David. ,,Jo, jasný. Já bych se ale s dovolením oblékla.'' smála jsem se. ,,Jistě. Už jdeme. Necháme vám soukromí před celou pláží.'' ušklíbla se. ,,Jsi zase nějaká vtipná.'' rejpla jsem si.
...
,,Ach jo. Fakt musíte?'' mračila se Nina, když jsem se s ní loučila. ,,Bohužel. Týden uběhl jako voda.'' ,,Ale napíšeme si aspoň někdy, že jo?'' ,,Samozřejmě.'' trochu mi zaslzely oči. ,,Jsem rád, že jsi to dokázal a jste s Ninou spolu.'' řekl při loučení s Kevinem Brad. Ten se jen usmál. ,,My teď zajdeme ještě za Lindou. Tak ahoj a snad zas někdy.'' řekla Luci. ,,Ahoj.'' řekli naráz.
V nemocnici už bylo všechno připravené k odjezdu domů, ale Linda nikde. Vyšla jsem ven na vedlejší chodbou a našla jsem ji tam u automatu na kafe. ,,Lindo! Jdeme se s tebou rozloučit.'' zavolala jsem na ni. ,,Ty se jdeš se mnou loučit?'' ,,Jo. Já.'' ,,Nemůžu za nimi jít. Jen jim vyřiď, že mě to opravdu mrzí.'' ,,A co bude s miminkem?'' ,,Já nevím. Opravdu nevím.'' svěsila hlavu. Bývala bych ji utěšila, ale v jejím případě jsem jí jen popřála hodně štěstí. Došla jsem za ostatními do pokoje. ,,Linda teď něco má, tak vám mám jen vzkázat, že se znovu za všechno omlouvá.'' ,,Aha. Můžeme jít teda balit.'' zavelel Brad.
V hotelu jsme si moc z tašek nevybalovali, aby jsme tam něco pak nezapomněli. Jediná místnost, která byla opravdu zakrámovaná byla koupelna. Tam bylo mé a Lucino království. Po nějaké době bylo všechno sbaleno a my už jen čekali až bude čas vyrazit. ,,Když nad tím tak přemýšlím, uvědomujete si, kolik věcí se tu vlastně odehrálo? To je až neuvěřitelný.'' řekla jsem v úžasu. Ostatní mi jen přikyvovali.
