Po našem společném vzpomínání na nedávnou minulost jsme zavolali taxíka a vyrazili na letiště. ,,Mám celkem nervy z toho, co bude s Ham. Jak jí od Lili dostanu?'' spustila jsem na ostatní při vstupu do letadla. ,,To zvládnem. Uvidíš.'' snažila se mě uklidnit Luci.
Sedla jsem si na své místo a v podstatě okamžitě usla. Jen co jsme dorazili domů, všechno jsme vybalili, protože nám bylo jasný, že později už budeme líní cokoliv dělat. ,,A pozítří už zase do práce. Kill me.'' stěžoval si Brad. ,,Já se budu muset dál připravovat na zkoušky. Fakt se mi nechce.'' stěžovala jsem si také. ,,Tady je prachu.'' zděšeně Luci přejela prstem po stole. ,,Tak ho ukliď. Vždycky to dělám já. Teď je řada na tobě.'' usmála jsem se. ,,Jistě. Ale teď fakt ne.''
Druhý den ráno nás vzbudilo Lucino zběsilé uklízení. Krásný pocit. Všechno bylo zase při staru. David v cestovce, Brad u počítače, Luci brzy vzhůru a já úplně zmatená. Línější den jsem snad ještě neměla. Nikomu se nic nechtělo. ,,Kdy přijde David z práce?'' ,,Neděle mívá krátký. Kolem jedný by tu měl bejt.'' houkla na mě z pokoje Luci. ,,Ok.'' ,,A proč se vůbec ptáš?" ,,Jen tak, aby tu nebylo takový ticho.'' Odešla jsem do svého pokoje a zavolala Lili. ,,Vrať mi mojí kočku.'' snažila jsem se být drsná. ,,Jsem kousek od tvého domu. Přijď do parku.''
,,Lidi, jdu ven. Za chvilku se vrátím.'' ,,Kam?'' probral se u počítače Brad. ,,Jen si něco vyřídím.'' Než se stačil zeptat co, už jsem byla pryč. Když jsem přicházela k parku, čekala už u prvního keře. ,,Kde jí máš? Myslela jsem, že ji vezmeš s sebou.'' spustila jsem na ni. ,,Doma.'' ,,Tak proč jsi mě sem tahala?'' ,,Vrátím ti jí, když...'' ,,Když?'' ,, Když se rozejdeš s Bradem.'' ,,Co? Zbláznila ses? Prostě mi ji vrať. Je moje.'' ,,Až to udeláš.'' ,,Neudělám. Děláš si srandu? Vážně mě vydíráš skrze kočku?'' ,,Jak jsem řekla.'' otočila se a odešla. Celá naštvaná jsem to doma říkala ostatním. Nevěřili svým uším. ,, Já si s ní promluvím. Říkal jsem ti to už stokrát.'' ozval se Brad. Nic jsem mu na to neřekla. ,,Nina píše. Prej jak jsme dorazili.'' ozvala se z ničeho nic Luci. ,,Jí řekni, že všechno proběhlo skvěle.'' usmála jsem se. ,,Linda si to mimčo prej fakt nechá, ale bude muset změnit úplně celej svůj život. Otce prej stále neví.'' Já vlastně nevím, jestli jsem na ní naštvaná nebo je mi jí líto. V téhle situaci by nechtěl být nikdo. ,,Jdu za Davidem. Potřebuje s něčím pomoct.'' usmál se na nás Brad. ,,Za chvíli už by měl přijít. To vyřešíte doma.'' ,,Ne ne. To musíme v kanceláři.''
Zhruba po hodince se vrátil a přinesl mi Ham. ,,Jak jsi ji dostal zpět?!'' vykřikla jsem štěstím. Nadechl se, že mi odpoví, ale já mu skočila do řeči. ,,A nebo víš co? To je jedno. Hlavně, že je tady.'' a objala jsem ho. ,,Co je ti? Jsi nějaký přešlý.'' zeptala se podezíravě Luci. ,,Nic. Jen jsme měli moc práce, a pak se ještě hádat s tou krávou mě celkem unavilo.'' zasmál se. ,,A proč nepřišel s tebou i David?'' ,,Ten jel ještě nakoupit.''
Lidiii! Už tisíc přečtení. Proboha. Děkuju!❤
