Bestie | New Generation

665 69 19
                                    

,,Můžu umřít, prosím?" zaúpěla Jou. 
Seděly venku před novou školou, na místě které studenti láskyplně nazývali Plac a trávili tu za teplého počasí všechny velké přestávky, obědové pauzy a záškolácké aktivity.
Amanda, Jou a Lisi zděšeně hleděly na nový rozvrh.
,,Jako všichni říkali že gympl je děsnej, ale až takhle?"
,,Ale prej maj lepší přístup!"
Gymnázium leželo na konci města, kde naše hrdinky bydlely. Když jste potřebovaly vyjet ven z města, vždycky jste projely kolem, silnice byla jen kousek od budovy a hlavního vchodu. Plac byl na opačné straně za školou. Přicházelo se na něj velkými dveřmi přímo z hlavní chodby a byly tu stoly a pár odpadkových košů, květináče a hlavně velké schodiště, po kterém se studenti vždy plahočili domů. Teda pokud se nezasekli někde v parku, který byl hned za gymplem. To se stávalo dost často. 
,,Tělák uprostřed dne? Chemie, matika a fyzika v pátek a za sebou? JEN JEDNA HODINA DĚJIN UMĚNÍ TÝDNĚ? To dělal nějakej debil, ne?" přizvukovala ji Amanda a črtala si rozvrh do diáře.
,,Ale máme třikrát týdně biologii a pak jedny laborky!" vyhrkla Lisi.
,,NO PRÁVĚ!" usadily ji Amanda a Jou a Lisi se zase zavrtala do svého notesu.
Seděly na schodech, jak to odkoukaly od starších studentů a pohupovaly nohama do rytmu zoufalství.
,,To nějak půjde. Když to zvládá Patrik tak my taky," řekla Jou.
,,Tak to jsme teda v háji," zabručela Amanda a ukázala na Patrika, který seděl na nejspodnějším schodě s hlavou v dlaních.
CINK.
A přece jen chmurnou náladu něco rozehnalo.
Lisi a Amanda se na sebe dojatě usmály, když Jou skočila po batohu a začala se v něm divoce přehrabovat.
Vytáhla mobil a ihned si rozklikla příchozí zprávu.
Četla a četla a po tváře se jí rozléval úsměv.
,,Co píše?" vyhrkla Amanda a Lisi mávla rukou, aby ji umlčela.
,,Nech ji to v klidu dočíst, šmarjá."
,,Šmarjá neexistuje!"
,,Pššššt!"

,,Vrací se v úterý!" vypískla Jou když dočetla esemesku a přitiskla si mobil na hruď.
,,Už jen čtyři dny!"
,,Achjooo, jste hrozný," zvedla Amanda oči v sloup ale potom se mile na kamarádku usmála.
,,Dejte se už dohromady!"
,,To není tak lehký," zamručela Jou s ruměncem na tváři.
,,Ale je! Prostě mu řekni, co k němu cítíš!"
,,Amanda má pravdu," přitakala Lisi, ,,už jsi do něj zamilovaná hrozně dlouho."
,,Hele fakt, vždyť jste se poznali v dubnu..."
Všechny tři se zamyslely a nechaly se trochu unést vzpomínkami.
,,Pamatuješ si, jak jsi nám o něm řekla víc?" zeptala se Lisi a roztomile si podepřela hlavu o pravou ruku.
,,Jak bych si to nemohla pamatovat...odnes to chudák Gus..."

- Flashback-

Z dálky to vypadalo jako nějaký obětování Satanovi nebo vyvolávání duchů. 

Ale bylo to jen Amanda a Lisi, pokoušející se přemluvit Jou.
Amanda měla v ruce natrhnutou stránku Jouina románu, Lisi skřípala svými bílými zoubky a už tam chyběl jen Patrik, tancující okolo ohromného ohně s podprsenkou v ruce.
Tak možná jindy.
,,Jou T. Greenová, zeptám se tě ještě jednou," vyštěkla Amanda jak nějaký oficír, ,,S-KÝM-SI-PÍŠEŠ?"
Jou nadzvedla pravý obočí a zoufale si povzdechla.
,,GREENOVÁ! HNED TEĎ ŘEKNI SVÉ KAMARÁDCE, KDO JE TEN KLUK, SE KTERÝM SI PÍŠEŠ!"
,,Třeba se ptáš blbě," pípla Lisi z rohu svého pokoje, ,,třeba si píše s holkou."
,,Ale houby." Amanda popadla velkého růžového medvěda, co seděl kousek od ní a mrštila ho po Jou.
,,Amando, neházej s mýma věcma," zavrčela Lisi, které už zase přepínala z jedné teen nálady do druhé.
,,ŘEKNI TO!"
,,Si ten mobil odemkněte!"
,,A jak asi když nemáme to heslo?"
,,Řekni nám ho..."
,,Ne! To je moje věc s kým si píšu!"
,,Jsem tvoje kamarádka!"
,,Jo, která vždycky všechno vykecá!"
Nastalo ticho.
Jou, naštvaná a rozzlobená, Amanda, překvapená a uražená a Lisi, rozhozená a nervózní.
A pak se Amanda neudržela a stránku natrhla.
,,Ne!" vyskočila Jou z pohovky a sejmula Amandu, aby nestihla dokonat dílo zkázy.
(Kurva, kdo natrhne knížku?!)
Změť nohou a rukou se chvíli kutálela po podlaze a až pak z ní vykoukla Jouina levá ruka s modrými nehty, která pevně svírala knihu.
,,TYS MI NATRHLA HVĚZDY!" Jou se vymanila z Amandina sevření a odklopýtala zpátky k posteli. Praštila tam sebou, s knihou ochranitelsky v náručí, pak Amandu probodla pohledem a potichu, ale za to důrazně zavrčela: ,,Vypadni."
Všechno se zastavilo.
Lisi si přestala namotávat lokýnku na prst, Amanda se zasekla v pohybu "zvedám se ze země, obě nohy a jednu ruku na zemi, druhou ruku před sebou a vypadám jako drsnej spiderman "a kdyby tu byl ten Patrik, tak by se pravděpodobně zastavil uprostřed tance a nechal podprsenku volně viset z ruky, kterou by při té příležitosti ihned zabralo pár plamínků a Patrik by se s řevem rozeběhl pryč.
Amanda si odhodila vlasy z obličeje a bez jediného slova vypochodovala z místnosti.
,,Já taky?" breptla Lisi.
,,Taky."
,,Ale mě nemůžeš vyhodit, je to můj pokoj!" zaprotestovala blondýnka.
Jou do ni zabodla pohled.
A Lisi potichounku odcupitala ven z pokoje.
A nechala tam Jou samotnou s její natrhnutou knihou a mobilem v ruce.

Jak být kůl || Teen slovníkKde žijí příběhy. Začni objevovat