STALKER|| •Larry Stylinson•

Eleven

Louis's view:

Probudí mě prudká bolest pulzující do mého břicha. Bolestně zakňučím a opatrně se posadím. Chci vstát a jít do koupelny, ale zarazím se v pohybu. Nejsem u sebe v pokoji. Rozhlédnu se kolem sebe. Kde to jsem? Co tady dělám?

Svůj pohled přesunu na dveře, které se následně otevřou. Dovnitř vejde nějaký kluk/muž. Celého si ho prohlédnu. Vysoká hubená, přesto ale vypracovaná postava. Krásné kratší lehce kudrnaté vlasy vyčesané nahoru a oči připomínající smaragdy. Když uvidí, že jsem vzhůru tak se zářivě usměje a přejde ke mě. Vyděšeně si ho prohlédnu a na posteli se posunu na druhý kraj.

,,Jak se cítíš?" starostlivě si mě prohlédne a posadí se vedle mě na postel. Co mu mám odpovědět?

,,J-já d-dobře" vykoktám, ale hned syknu bolestí. Při jakémkoli pohybu mě neskutečně bolí břicho. Zamračí se a přejde ke mě z druhé strany.

,,Vysleč si triko prosím" cože? Proč?! Vyděšeně se na něj podívám. Rozhodně se tady před ním nehodlám svlékat!

,,Chci se jen podívat na tvé břicho" uchechtne se. Zhluboka se nadechnu, chytnu lem svého trika a přetáhnu si ho přes hlavu. Ihned sklopím pohled. Nerad jsem před někým nahý, i když jen bez trička. Onen neznámý muž se na mě usměje a svůj zrak přesune ná mé břicho. Úsměj mu z tváře ihned zmizí. Vyděšeně vykulí oči. Nechápavě se podívám na své břicho. Do očí se mi ihned vženou slzy. Přes půlku mého břicha mám obrovskou modro-fialovou modřinu.

Ani nevím odkud, vytáhne nějakou mastičku. ,,Pokud tě to bude moc bolet, tak řekni" řekne s úsměvem. Přikývnu a zhluboka se nadechnu.
Trochu mastičky si dá na prsty a opatrně jí začne rozmázávat po mé modřině. Občas bolest syknu či zakňučím, jinak to je ale v pohodě.

Mast zavře a položí jí vedle sebe.

,,Já jsem Harry mimochodem" řekne s neustálým úsměvem. ,,Uhm, L-louis" představím se mu nervózně. ,,Já vím" řekne s úsměvem, ale ihned se zarazí.
,,C-cože?" jak jako já vím? Nemůže znát mé jméno, když jsem mu ho řekl až teď!

,,J-já no... Uhm. Slyšel jsem tvé jméno od těch kluků" vykoktá nakonec. Nedůvěřivě se na něho podívám, ale nakonec přikývnu.