STALKER|| •Larry Stylinson•

Twenty-seven

,,Louisi, Louisi" uslyším něčí hlas z dálky. Snažím se otevřít oči, ale je to jako by má víčka vážila tunu. Nelze je otevřít. Po nějaké době se mi to ale povede a já oči otevřu.

Párkrát zamrkám, abych si zvykl na denní světlo, poté se rozhlédnu kolem sebe. Můj pohled se zastaví na Harrym sedícím na židli vedle mě.

,,Louisi j-já, promiň. Omlouvám se ti, j-já-" začal koktat, ale já ho přerušil. Nechci to slyšet. A nebo víte co? Chci! Opravdu mě zajímá to všechno.

,,Co ty? Řekni mi pravdu Harry!" řeknu tvrdě a posadím se. Tiše syknu bolestí a chytím se za hlavu.

,,Tak dobře" vydechne. ,,Už od první chvíle co jsem tě uviděl jsi mě něčím neskutečně zaujal. Nevím jestli to bylo tvým úsměvem, očima či tvou nevinností, každopádně něčím ano. Ze začátku jsem neměl v plánu tě -ehm- sledovat" na chvíli se odmlčí a poté pokračuje:,,Časem jsem tě začal potkávat častěji, většinou jak jsi chodil do školy nebo ze školy. Taky jsem se přistihl u toho, že jsem schválně chodil na místa, kudy si procházel jen abych tě mohl vidět. Po nějaké době to přerostlo v něco víc a já tě sledoval pořád. Měl jsem potřebu se o tebe starat a chránit tě. Omlouvám se Louisi, vážně. A pochopím, když odejdeš a už mě nikdy nebudeš chtít vidět" sklopil zrak. Vážně se mu v očích zaleskly slzy?

,,J-já tě miluju" zašeptal s lehce roztřeseným hlasem. Nevěřícně jsem vykulil oči. Vážně to řekl.

,,Děkuju že jsi mi to řekl Harry" začnu a na chvíli se odmlčím. ,,Zní to sice strašně děsivě, ale vzhledem k tomu, že jsi mi díky tvému "stalkování" několikrát pomohl, tak jsem schopný ti odpustit. Svým způsobem tě i chápu. Nevím proč, ale chápu" myknu rameny.

,,Teď řeknu něco, čeho budu v budoucnosti nejspíše litovat, ale teď toho nelituju a to je hlavní" zhluboka se nadechnu. ,,Taky tě miluju" vydechnu a s úsměvem se na něho podívám. Překvapeně mě pozoruje.

I já sám sebe překvapil. Už delší dobu jsem věděl, že k Harrymu cítím něco víc a to i přesto, že ho zas tak moc neznám. Vždy když jsem ho uviděl, tak jsem byl neskutečně rád, a to ne jen proto, že mě většinou přišel zachránit od těch čtyř.

Tak co? Kdo tohle čekal?:-)