STALKER|| •Larry Stylinson•

Twenty-four

,,Tomlinsone! Co ty tu?" ušklíbl se Ashton a všichni se vydali směrem ke mě. To je v háji!

,,Uhm j-já" snažil jsem se ze sebe dostat smysluplnou odpověď, nějak jsem ale ztratil řeč. Vyděšeně jsem se na ně podíval. Udělají mi něco? Byli by toho schopni na párty plné lidí? Když jsou toho schopni ve škole, tak si myslím že by jim nedělal problém zmlátit mě i tady.

,,Co ty?" uchechtl se tentokrát Calum a posadil se vedle mě. Sklopil jsem zrak a mlčel. Co bych mu na to měl odpovědět?

Nepříjemně se ošiju a zrak sklopím k zemi.

,,Dáš si s námi?" zeptal se opět Ashton a aniž by počkal na mou odpověď, tak mi do ruky vrazil kelímek opět s nějakou průhlednou tekutinou. Voda to asi nebude.

Moc se mi nechtělo se toho napít, ale nechtěl jsem dělat zbytečné problémy, proto jsem z kelímku trochu upil. Zkřivil jsem obličej z znechucení, když ona hořká tekutina stékala mým hrdlem. Fuj, co to sakra je?

,,Konečně ses nám pochlapil Tomlinsone" zasmál se Calum a podával mi další kelímek. Taky jsem se zasmál a napil se. Nemohl jsem si nevšimnout toho, jak se na sebe ušklíbli. Mají snad něco v plánu? Jen jsem nad mykl rameny a opět se napil. Mm, začíná mi to celkem chutnat. Ten alkohol už mi asi celkem začíná lézt na mozek.

Než jsem se nadál, tak jsem v ruce držel asi čtvrtý kelímek. Začínám vidět lehce rozmazaně a připadá mi, jakoby se celý svět točil.

Dopiju i čtvrtý kelímek s spokojeně se usměju.

,,J-já chčibl dlší" zamumlám a přitom škytnu. Z ničeho nic se začnu smát. Všechno mi v tuhle chvíli připadá strašně vtipné.