STALKER|| •Larry Stylinson•

Twenty

Už je to týden od té noci, co u mě v pokoji byl ten člověk. Od té doby se nic zvláštního nestalo. Tedy až na to, že mám neustále pocit, že mě někdo sleduje. Nikdy jsem ale nikoho nezahlédl.

,,Jdu se projít" oznámím rodičům a vyjdu z domu.

Přicházím se různě po městě a přemýšlím o věcech co se za poslední dobu udály. A že jich nebylo málo.

Všechny ty věci s Harrym, Calumovou partou a tím pocitem, že mě někdo sleduje.

Za sebou uslyším nějaké zvuky a kroky. Pomalu se otočím. No jo, když už tady přemýšlím o těch čtyřech, tak by to nebylo ono, kdyby se tady neukázali.

,,Jsi pěkně vystrašený, když tady nemáš toho svého zachránce co?" uchechtne se Calum a pomalými kroky se společně s těma třema vydá ke mně.

Na nic nečekám rozeběhnu se pryč. ,,Rychle za ním" uslyším za sebou a to mě donutí zrychlit.

,,Tuhle ulici znám" pomyslím si. Tady bydlí Harry. Bez přemýšlení se rozeběhnu k jeho domu. Když k němu doběhnu, tak začnu zběsile bušit na dveře.

,,Louisi, co tady děláš?" vydechne překvapeně Harry, když otevře dveře.
,,Můžu jít prosím dál?" vyhrknu a nervózně se rozhlédnu kolem sebe. Aniž bych čekal na odpověď, tak rychle vejdu dovnitř a zabouchnu za sebou dveře. Ruce si opřu o kolena a začnu zhluboka oddechovat. Moje kondička na tom není zrovna nejlíp.

,,Co se stalo?" zeptá se mě Harry starostlivě, když sedíme na pohovce v obyváku.

,,J-já, šel jsem se projít a cestou jsem potkal zase Calumovu partu. Měli zase nějaké kecy a já se strašně bál. Proto jsem se rozeběhl pryč. Náhodou jsem běžel po téhle ulici a zahlédl tvůj dům. Omlouvám se, ale nevěděl jsem kam jinam jít" vydechl jsem se slzami v očích. Už mě to vážně unavuje. Unavuje mě mít neustále strach. Strach vyjít jen na ulici.

,,To je v pořádku Lou. Jsem rád že jsi v pořádku" mile se na mě usmál a vstal.

,,Běž do toho pokoje, kde jsi spal předtím. Musíš si odpočinout, já si zatím musím něco vyřídit a dát vědět tvým rodičů" rukou pokynul ke schodům. Souhlasil jsem, jelikož jsem vážně utahany. 

V pokoji jsem si ihned lehl do postele a vydechl. Teď mám alespoň chvíli klid. Zavřel jsem oči a pomalu začal upadat do spánku.