STALKER|| •Larry Stylinson•

Nineteen

,,Jsem doma!" skopnu boty z nohou a si svléknu svou koženou bundu. Žádná odezva. Prohrábl jsem si vlasy a vydal se do kuchyně. Nikde nikdo. Prošel jsem celý dům, ale v celém domě nikdo není. Máma se nezmínila, že někde půjdou. Divné.

Z ledničky si vytáhnu colu, napiju se a colu opět vrátím do lednice. Vydám se do pokoje.

Jelikož jsem celý spocený, tak se ze sebe svléknu všechno oblečení a jdu do koupelny. Vejdu do sprchy, kde na sebe pustím nejteplejší vodu, kterou je moje tělo schopné vydržet. Cítím jak se moje svaly začínají pomalu uvolňovat. Úlevně výdechu.

Na celé tělo si nanesu svůj oblíbený čokoládový sprchový gel, a poté ho spláchnu vodou. Přičichnu si ke své pokožce a slastně přivřu oči.
Miluju tu vůni.

Po asi půl hodině strávené ve sprše vylezu a obleču se do domácího oblečení.

Stále ještě nejsou doma, proto si do pokoje zajdu pro mobil s úmyslem napsat mamce. Na mobilu už mám ale jednu zprávu. Od mamky.

Od Mamka:

Ahoj Boo. S holkama jsme zajeli k babičce a dědovi, vrátíme se až zítra k večeru. Na lince jsem ti nechala peníze na pizzu.
Pa.

Super. Mobil jsem odhodil zpět na postel a svalil se vedle něho. Chvíle klidu. Každou minutou co ležím a koukám do zdi mi těžknou víčka, až oči zavřu.

Probudím se až o několik hodin později na to, že uslyším nějakou ránu vedle mé hlavy. S trhnutím se posadím a rozhlédnu se kolem sebe. Můj zrak zůstane na černé postavě v rohu mého pokoje. ,,K-kdo jsi?" vykoktám znatelně vyděšeným hlasem. Žádná odpověď. I přes všechen svůj strach se postavím a rozejdu se k oné postavě. Co to k čertu dělám?! Vždyť mi může ublížit.

Když už jsem v nebezpečné blízkosti, kdy bych mu mohl uvidět do obličeje, tak kolem mě rychle projde a zmizí z mého pokoje. Sakra!