Dívky a Upíři - Diabolik Lovers COMPLETE

Kapitola 5

Nešlo mi spát a tak sem tam jen tak ležela a přemýšlela co se za poslední dny stalo.

,,Neruším?" Zazněl lehký hlásek ale zároveň dostatečně hlasitý aby ji slyšeli na druhém konci chodby.

,,Ne co potřebuješ."

,,Můžu si lehnout k tobě nejde mi usnout s jsem docela unavená po dnešku." Rozpačitý úsměv ji dodával na roztomilosti a já přikývla.

Lehla si vedle mě a když už vypadalo, že spí zeptala sem se spíš sebe.

,,Yuki? Půjdeš na ten ples?" Odpovědi mi bylo mručení a po chvíli i srozumitelná slova.

,,Budu muset. Když mě pozval." Pozvedchla si a přetáhla přes hlavu deku.

Já i když sem si chtěla zdřímnout nakonec sem se rozhodla pro opak a navrhovala šaty až do oběda.

Sedla sem si na své místo a pustila se s chutí do jídla po tom navrhování mi docela vyhládlo.

Donesla sem něco j Yuki nahoru která už seděla na posteli a prohlížela si moje nákresy.

,,Vypadají úžasně!" Vyhrkla když mě viděla stát ve dveřích.

,,Děkuji." Začala sem se červenat a ukázala jí pár dalších nákresů.

Yuki si pak jídlo odnesla k sobě a já se pustila do návrhu.

Moje vypadali takhle:

A Yukiny takhle:

Byla sem nadšená a hned sem je šla ukázat Yuki ta souhlasila, že mi s nima pomůže a hned zítra se dáme do práce.

No nic řekla sem si když sem všechno na zítřek připravila.

Dlouhé zívnutí je čas jít spinkat Minako.
Lehla sem si do postele a během deseti minut usnula.

Zdál se mi dost divný sen.
Byla sem u jabloně a nějaký hlas na mě neustále volal Evo.

,,Já sem Minako! Né nějaká Eva!" Zakřičela sem na kamsi do dálky ale nic.
Pak sem se probudila.

To bylo divný. Pomyslela sem si ale asi to bylo z přepracování.

Bylo pozdní odpoledne a já se rozhodla jít do zahrady.

Yuki

Minako odešla a já opět přemýšlela jestli se nemůžu nějak vymluvit z toho plesu.

Ale nic mě nenapadlo Reinji by mě tam donutil jít i kdybych byla nemocná.
Nebo zvracela.

Najednou se ozvalo klepání.

,,Jo? Pojďte dovnitř." Doufala sem, že to bude Minako samozřejmě, že takové štěstí jsem neměla.

,,Co chceš?" Vyštěkla sem na Laita a ten se jen usmál.

Odhrnula sem si vlasy z krku a došla až k němu.
Čekala sem ale nic.

Když sem se podívala nikde nebyl.

,,Laito?" Zakřičela sem na celý pokoj ale nikde nebyl vylezla sem na chodbu nikde.

,,Do háje Laito nehraj si semnou!" Najednou sem za sebou uslyšela smích.

,,Ale Bitch-chan mě se líbí když si naštvaná." Mrkl a už stál předemnou a zakousl se mi do krku.

Ani to tolik nebolelo nevím čím to bylo asi jsem si na to už prostě zvykla.

,,Tobě se to líbí co?" Řekl najednou a já začala kňučet abych mu jeho tvrzení vyvrátila.

Ale měl pravdu dalo se to snést.

Došla sem za Minako ale byla pryč a tak sem vzala její skicák a listovala stránku po stránce.

,,Hej kde je Minako mám žízeň!" Zahřměl hlas ve dveřích který patřil Ayatovi.
Pokrčila sem rameny a chystala se odejít.

Samozřejmě, že mě okamžitě chytil za ruku a zakousl se mi do zápěstí.
Od něj to bolelo víc.

Když přestal nemohla sem přestat myslet na to co Laito řekl.

,,Né asi sem si na to už prostě zvykla." Snažila sem se přesvědčit ale uvnitř sem se bála.

Minako

Procházela sem se okolo růží které byli tak krásné a nejednou sem do někoho narazila.

,,Jejda!" Vyhrkla sem a podívala se do koho sem to vlastně narazila.

Byl to Subaru. Mlátička zdí a vůbec jsem si s ním ani moc začínat nechtěla.

,,Co tu děláš?" Vyjel na mě a já se jen podívala na růže.

,,Dívám se na růže jsou tak krásné." Rychle sem vydechla a následně se nadechla.

Subaru si mě změřil pohledem a pak odešel.

,, Zase někdy pokecáme!" Zakřičela sem na rozloučenou a vydala se opačným směrem.

Takže do sídla do mojí postele snažila sem se nemyslet na ten sen a doufala sem, že už se mi nebude zdát.

,,Evo, Evo probuď se."

,,Nejsem Eva! Já nejsem Eva! Pomozte mi někdo!" Křičela sem ale pořád sem stála před stromem.

Schoulila sem se do klubíčka a snažila se vzbudit.

,,Už se probouzí!" Řekl nějaký hlas který jsem přiřadila k Shuuovi.

,, Uhněte!" Tenhle hlas byl jemnější to byla Yuki.

Moje rozespalé oči si navykli na světlo a já spatřila jak se nademnou sklání Reinji, Shuu, Ayato a Yuki.

,,Ahoj? Co se děje?" Zeptala sem se rozespale a najednou sem si vzpomněla na ten sen.