Dívky a Upíři - Diabolik Lovers COMPLETE

Kapitola 18

,,Nevím co chceš tak jestli by jsi mě nechal." Jedovatě jsem se usmála a otočila se, že odejdu to by mě ale nesměl chytit za ruku a přitáhnout k sobě.

,,Oh, Oh, Hentai alert." Ozvalo se za Kouem a já se musela zasmát.

(Jak dlouho jsem tohle chtěla napsat? Hodně dlouho XD )

,,Co si jako myslíš, že děláš?" Zasmál se Laito který nyní držel Koua pod krkem a Kou se usmíval.

,,Běž pryč." Laito se na mě otočil s klidem v očích a já přikývla utíkala jsem do třídy kde jsem všechno řekla Minako která byla nervózní ale já jí slíbila, že ji ochráním.

Dorazili jsme domů, den byl náročný a všichni vyčerpaní.

Minako pohled

,,Já si půjdu na chvilku lehnout dobře?" Usmála jsem se na Yuki která přikývla a sama odešla do svého pokoje.

Lehla jsem si do postele a ani ne po deseti minutách už jsem spala.

,,Vstávej." Vzbudil mě hlas který jsem znala ale hezké vzpomínky jsem na něj neměla.

,,Co tu děláš!" Vykřikla jsem ale on mi okamžitě zakryl pusu a aby mě umlčel na déle tak mi ji zavázal a něco do ní dal.

Nic neříkal jen mě vedl chodbami sídla když se najednou otevřeli dveře a v nich stál rozespalý Shu.

,,Co se to?" Hned jakmile mě viděl chápal o co jde a začala bitka mezi Shuem a Yumou mě se podařilo utéct a vrazila jsem do prvních dveří které jsem našla.

,,Minako? Co tu děláš dáš si semnou čajový dýchánek?" Usmál se Kanato ale já jen zavrtěla hlavou i když jsem se snažila sebevíc mu naznačit ať mi rozváře roubík nechápal to.

,,Eve, neutíkej." Azusa. Problesklo mi hlavou a po tom co jsem se otočila jsem ho i uviděla došel k nám, Kanato na něj začal křičet ale on mě popadl za ruku a svojí druhou rukou chytil Teddyho kterého hodil do krbu.

Krb bohužel hořel a Kanato se vrhl k němu a začal šíleně řvát.

,,Jdeme Eve." Ozval se zase Azusa a mě už tekly slzy proudem zkoušela jsem ječet ale nešlo to, vyvedli mě před sídlo kde už čekala limuzína a jakmile mě Azusa dostal dovnitř, spatřila jsem i ostatní brarty.

,,Vítej doma M-neko-chan." 

Yuki

Uslyšela jsem hrozný křik, ignorovala jsem to, že jsem měla jen tílko a kraťasy a vyběhla z pokoje.

První zastávka Minačin pokoj ne.

Řev jsem slyšela zřetelněji jak jsem šla dolů  po schodech, kde jsem nakonec našla Kanata jak křičí směrem ke krbu.

,,Kanato co se děje!" Začala jsem na něj křičet ale on mě ignoroval až když jsem došla k němu spatřila jsem kus černé látky který dohoříval a kousky plyše a dalších druhů a barev látek.

,,Mají Minako." Řekl najednou s hrozným klidem v hlase i když se mu po tváři pořád sunuli slzy.

Minako.

Vyřítila jsem se ven a začala se rozhlížet, uviděla jsem dodávku která vypadala na to, že startuje, rychle jsem se rozběhla za ní, klika byla už skoro na dosah když mě někdo chytil za ruku abych nemohla dál běžet.

,,Pusť mě!" Nevěděla jsem kdo to je.

,,Nech ji." Otočila jsem se za hlasem, protože jsem nemohla uvěřit, že by to řekl zrovna on.

,,Ale, ale jak tohle můžeš říct!" Zakřičela jsem na něj a kousla ho do ruky a vyběhla opět za limuzínou která se pomalu rozjížděla.

,,Minako!" Zakopla jsem a spadla na štěrkovou cestu, štěrk, prach, slzy a krev se začali mísit v jednu zvláštně nahnědlou barvu.

,,Nic neuděláš?" Postavila jsem se a vrhla jsem se na toho sobeckého upíra, chtěla jsem mu dát pěstí ale on se vyhnul, i po druhé, i po třetí.

Nakonec jsem mu obmotala ruce kolem krku a začala ho pomalu škrtit.

,,Řekni, že máš plán!" Zařvala jsem a zesílila stisk.

,,P-pu-pusť mě!" Snažil se promluvit ale moc mu to nešlo.

,,Řekni, že máš plán!" Zařvala jsem a to už mě od něj odtáhli něčí další ruce.

,,Yuki. Klid bude to dobrý." Ignorovala jsem všechno a objala osobu která na mě mluvila, všechny hlasy splynuli v jedny a já viděla jen černo.

,,Musíme něco udělat." Vzlykala jsem a cítila jsem jak mě daná osoba hladí po vlasech.

,,My víme."