Dívky a Upíři - Diabolik Lovers COMPLETE

Kapitola 14

Yuki

Co to do Laito najednou tak vjelo, musela jsem nad tím přemýšlet šíleně dlouho až mě rozbolela hlava a rozhodla se jít projít.

Došla jsem na zahradu k jednomu stromů pod který jsem si následně sedla a jen pozorovala oblohu.

,,Co tu děláš?" Ozval se zamnou Shu a hned si sedl vedle mě, nevěděla jsem co mám odpovědět a tak jsem jen pokrčila rameny.

,,Tak něco tu dělat musíš." Řekl s naštvaným tónem a podíval se směrem kam jsem se dívala já.

,,Nevím šla jsem si pročistit hlavu." Povzdychla jsem a skrčila nohy které jsem si přitáhla k tělu pomocí rukou a hlavu položila na kolena.

,,Yuki?" Zeptal se Shu a já ucítila jeho ruku na mých zádech.

,,Hm?" Zamručela jsem a zvedla hlavu ani mi nedošlo jak jsou jeho oči překrásné Shu nic ani neříkal jen se na mě díval a pak se malinko usmál, ten úsměv ale hned zmizel a opět se díval na oblohu.

,,Chceš jedno?" Zeptal se a podával mi jedno jeho sluchátko přikývla jsem a zaposlouchala se do hudby, byla to klasika kterou sice moc neposlouchám ale bylo to krásné, opřela jsem si hlavu a Shuovo rameno a takhle jsme tam seděli dobrých deset minut.

Pak se zvedl a podal mi ruku.

,,Tak pojď bude večeře." Přikývla jsem a přijala jeho ruku, on mě vytáhl a spolu jsme došli do jídelny.

Jakmile jsme vešli nikdo nám nevěnoval pozornost kromě Laita, který se na mě díval uraženě a pak se dál věnoval jídlu a ignoroval nás.

Sedla jsem si mezi Minako a Laita, ten se ode mě nenápadně odstrčil ale asi jsem si toho všimla jen já načež jsem v klidu dojedla večeři a odešla opět na zahradu.

Nemohla jsem říct, že bych nebyla ráda kdyby zamnou Laito přišel ale bohužel nešel,

Opět jsem si sedla pod strom a dívala se na oblohu všude byl klid a ticho pak se ale ozvali kroky ale nikde nikdo.

,,Ahoj." Dosedl vedle mě a tak jsme tam oba jen tak seděli a dívali se na oblohu.

,,Ahoj." Odpověděla jsem po chvíli a otočila se na něj s domněnkou, že se na mě podívá taky ale pořád se díval na oblohu.

,,Hm. Laito?" Při vyslovení jeho jména mu zacukali koutky a donutilo mě to se usmát a jeho taky.

Kývl a posunul si klobouk víc do čela načež si lehl do trávy a vypadalo to, že za chvíli usne.

,,Proč si se na večeři choval tak divně?" V půlce nádechu se zasekl a pak pomalu vydechl posadil se pořád s kloboukem v obličeji se na mě otočil.

,,Co jste dělali se Shuem." Ta otázka mě zaskočila nečekala jsem, že se zeptá zrovna na tohle a ani jsem nevěděla co mám odpovědět.

Když viděl, že váhám jen kývl hlavou a chystal se k odchodu.

,,Laito počkej!" Chytla jsem ho za konec kabátu a on se skutečně zastavil a otočil se na mě tentokrát měl už opět ten svůj znuděný výraz jako když poprvé co jsme seděli pod tímhle stromem.

Flashback

,,Laito?" Otočila jsem se na kluka vedle mě který pomalu podřimoval.

,,Hm?" Zamručel ale ani se na mě nepodíval což bylo dost nezdvořilé a tak jsem mu klobouk posunula tak abych mu viděla do tváře.

On mě chytl za ruku a svalil na zem, že jsem byla pod ním a klobouk se válel vedle mě.

Na jeho tváři byl nezaujatý výraz a cítila jsem šílenou bolest jak mi drtil zápěstí.

,,Co?" Řekl po chvíli když viděl jak se můj obličej svíjí v křečích.

,,Já jsem se chtěla jen zeptat proč si přišel." S těmito slovy pustil mé zápěstí vzal si klobouk a dal mi ho přes obličej.

,,Bál jsem se o tebe." Zaskočil mě, proč se o mě bál bohužel než jsem se ho stačila na něco zeptat ucítila jsem jak jeho tesáky pronikli pod moji kůži a pak si jen pamatuji jak jsem ležela v posteli.

Konec Flashbacku

,,Co?" Zeptal se a mě to donutilo se usmát jelikož jsem si vzpomněla, že přesně tohle řekl.

,,Proč tě zajímá co jsem dělala se Shuem." Až potom co jsem to dořekla mi došlo co jsem řekla a hned jsem dodala.

,,Protože já s ním nic neměla." Vypadalo to, že se mu ulevilo a sedl si vedle mě.

Oba jsme mlčeli ale už jsme se nedívali na oblohu já se dívala na něj a on do země potom si z hlavy sundal klobouk a dal mi ho na hlavu.

,,Protože mi na tobě záleží." Trhla jsem sebou protože jsem ucítila jak se jeho rty dotkli mé tváře a potom i mých rtů.

Nechtěla jsem ho zastavit, nevím možná jsem ho nechtěla naštvat, možná jsem to nechtěla pokazit, možná se mi to líbilo.

Začala jsem spolupracovat ale nakonec se odtrhla, vypadal zklamaný a mě ho bylo líto.

,,Já-já se omlouvám." Vyhrkla jsem a utíkala do sídla rovnou do svého pokoje když jsem zabouchla dveře až teď jsem si uvědomila její přítomnost, na posteli seděla Minako celá vykulená.

,,Co se ti stalo?" Vyhrkla a běžela ke mě.

Minako

Yuki se při večeři chovala divně hned jakmile jsem dojedla tak jsem se za ní šla podívat ale nikde jsem ji nenašla rozhodla jsem se na ni počkat v jejím pokoji.

Po asi dvaceti minutách se rozrazili dveře a poté i s velkým bouchnutím zavřeli a samozřejmě, že viníkem byla Yuki.

Yuki který byla celá červená, hrudník se jí zvedal obrovskou rychlostí a na hlavě měla Laitův klobouk?

,,Co se ti stalo?" Vyhrkla jsem a rozeběhla se k ní dovedla ji k posteli na kterou si následně lehla a začala rychle oddechovat.

,,Yuki?" Řekla jsem pomalu a pohladila ji po zpocených vlasech.

Jí jelikož se ještě dost špatně dýchalo tak jí bylo špatně rozumět ale pár slov jsem přece jen zachytila.

,,Minako, Laito, jemu, záleží, já, utekla." Pak si přikryla oči a já se nabídla, že jí dojdu pro pití s čímž také souhlasila.

Yuki

Jelikož se mi špatně dýchalo tak mi Minako nejspíš nerozuměla ale nabídla se, že mi dojde pro pití s čímž jsem samozřejmě souhlasila, dech jsem měla už skoro normální a opět jsem si probírala myšlenky předešlé události.

Pak se ozvalo zaklepání.

,,Ano?" Řekla jsem trochu chraplavým hlasem a doufala, že to nebude Laito ale k mému štěstí to byla jen Minako se sklenicí vody.